Syndrom karpálního tunelu je způsoben útlakem středového nervu. Léčí se konzervativně i operativně

Co je syndrom karpálního tunelu?

Syndrom karpálního tunelu (SKT) je soubor bolestí a dalších příznaků způsobených útlakem nervu v zápěstí. Tento stav vzniká v důsledku nadměrné či nevhodné zátěže. Postižena bývá spíše jen jedna ruka (dominantní), ale objevují se i případy oboustranného postižení. Onemocněním karpálního tunelu pak trpí častěji ženy než muži. Objevit se může prakticky v jakémkoliv věku, nicméně nejvíce případů se vyskytuje ve věkovém rozmezí 40–60 let.

Někdy se mu říká zkráceně jen karpální tunel, což je ale nepřesné, protože jako karpální tunel se označuje anatomická oblast lidského těla. Jedná se o průchod mezi předloktním a dlaní, kterým prochází nervy, cévy a šlachy. Pokud dojde k útlaku středového nervu (nervus medianus), způsobí to bolesti, znecitlivění či potíže s chytáním předmětů, což jsou symptomy provázející syndrom karpálního tunelu.

Další nepřesné označení, které se ale mezi lidmi běžně používá místo syndromu karpálního tunelu, je zánět karpálního tunelu. [1, 2, 3, 4]

Co způsobuje syndrom karpálního tunelu?

Karpální tunel představuje jednu z nejčastějších nemocí z povolání. V naprosté většině případů je totiž způsoben chronickým přetěžováním zápěstí, s čímž se setkávají lidé pracující celý den na počítači. Dále se to týká i osob s manuálním povoláním, které pracují s vibračními nástroji, jako jsou sbíječky, vrtačky, motorové pily či pneumatická kladiva.

K útlaku středového nervu mohou ovšem přispět i jiné faktory, přičemž některé jsou vrozené a nedají se nijak ovlivnit. Patří sem třeba abnormality nervu, které vedou ke zmenšení okolního prostoru. V oblasti zápěstí může také docházet k různým anatomickým změnám vlivem úrazu či onemocnění:

• zlomeniny zápěstních kůstek,
• vrozený úzký karpální tunel,
• výskyt kostních výrůstků (osteofytů). [5, 6, 7]

K rozvoji syndromu karpálního tunelu mohou přispět i různé stavy a situace, pro které je charakteristické zvětšení objemu tkání procházejících danou oblastí:

• tumor,
• hematom,
• revmatoidní artritida,
• dna,
• nadváha a obezita,
• cévní anomálie,
• akromegalie,
• onemocnění štítné žlázy,
• těhotenství,
• užívání hormonální antikoncepce.

V neposlední řadě může zhoršení stavu středového nervu souviset s diabetem, alkoholismem, malnutricí a nezdravým životním stylem obecně. [7, 8, 9]

Příznaky karpálního tunelu

Pacienty, u kterých se začínají objevovat potíže s citlivostí či stiskem, často zajímá, jaké mají karpály příznaky. Zpočátku je trápí hlavně:

• necitlivost,
• brnění,
• trnutí,
• mravenčení,
• pálení,
• bolest.

Brnění, necitlivost a další výše uvedené potíže postihují jen určité prsty – nejčastěji se jedná o palec, ukazováček, prostředníček a polovinu prsteníčku. Malíček zpravidla postižen není. Potíže se zhoršují hlavně v noci, kdy pacientovi brání usnout nebo ho budí ze spánku. Dočasnou úlevu může přinést svěšení ruky dolů a protřepání. Při zvednutí ruky se příznaky naopak zhoršují.

Někteří pacienti mají také pocit, že je ruka oteklá, ačkoliv není žádný otok viditelný. Postupně dochází k celkovému oslabení a snížení svalové síly, což se navenek projeví problémy s úchopem, stiskem a držením předmětů. Pokud tlak na středový nerv přetrvává delší dobu, prsty postupně přicházejí o citlivost.

Pacient má stále závažnější problémy s obratností a je pro něj náročné uchopit drobné předměty, jako jsou knoflíky, špendlíky či mince. V pokročilé fázi, kdy už jsou svaly hodně ochablé, je možné pozorovat v místě thenaru propadlinu. [10, 11, 12, 13]

Karpální tunel: léčba

Existuje na syndrom karpálního tunelu léčba? V počáteční fázi onemocnění, kdy se potíže objevují jen občas, obvykle postačují konzervativní postupy. U některých pacientů ale problémy přetrvávají nebo se zhoršují. Pak je jediným možným řešením operace.

Konzervativní léčba karpálního tunelu

Konzervativní léčba zahrnuje především:

• vyhýbání se činnostem, které způsobují potíže se zápěstím,
• procvičování zápěstí,
• zpevnění končetiny ortézou,
• aplikaci chladivých obkladů,
• tejpování,
• masáže,
• fyzikální metody (ultrazvuk, laser, iontoforézu,rázovou vlnu, magnetoterapii, galvanoterapii a hydroterapii).

Důležitou součástí terapie jsou vhodné medikamenty. Mezi nejvyužívanější léky na karpální tunel patří:

• antirevmatika,
• antiflogistika,
• vitamíny skupiny B.

Lékaři se někdy uchylují k injekční aplikaci kortikoidů přímo do postižené oblasti. Vhodné jsou i nejrůznější lokální přípravky ve formě mastí, gelů a krémů. Masti mají ale spíše podpůrný efekt. Pro co nejlepší účinnost léčby je klíčové snížit zátěž na postižené zápěstí. [14, 15, 16]

Přečtěte si také:

Zánět šlach bývá důsledkem přetěžování svalů. Rozvíjí se pomalu a s nejasnými příznaky

Operace karpálního tunelu

Chirurgické výkony se provádí v případech, kdy pacienti nereagují na konzervativní léčbu. Uvolnění utlačeného nervu je možné provést klasickou otevřenou operací, případně i laparoskopicky. Samotný zákrok obvykle netrvá déle než 15 minut. Standardně probíhá ambulantně při lokálním znecitlivění.

I když proběhne vše bez komplikací, trvá to přibližně 3 měsíce, než je možné ruku zase běžně zatěžovat. Důležité je spolupracovat s fyzioterapeutem, který poradí se správnou technikou cvičení, a nezapomínat ani na péči o jizvy. U mnoha pacientů se po operaci dostavují funkční obtíže, které by ovšem měly postupně odeznít. [17, 18]

Prevence karpálního tunelu

Pokud máte obavy, aby se u vás časem neobjevil syndrom karpálního tunelu, uzpůsobte tomu svůj životní styl i pracovní návyky:

• k práci na počítači si pořiďte ergonomickou podložku pod myš, správnou myš a židli,
• pravidelně si dělejte krátké přestávky, během kterých se můžete protáhnout,
• snažte se činnosti střídat tak, abyste zápěstí dlouho nenamáhali v jedné určité pozici,
• dbejte na správné držení těla,
• vyhýbejte se práci v chladu,
• dlaně i zápěstí udržujte pokud možno v teple. [19, 20]

Zdroje: mayoclinic.org, nih.gov, aans.org, healthline.com, uspharmacist.com, webmd.com, fnol.cz, rozhlas.cz, cpzp.cz, bozp.cz, ruka-kosmetika.cz, neurologiepropraxi.cz