Dvě studie uveřejněné v New England Journal of Medicine zpochybňují současnou praxi intrapartálního podávání antibiotik k profylaxi novorozenecké (ranné formy) sepse vyvolané streptokoky skupiny B (SSB).
Studie ukazuje na převahu všeobecného prepatrálního SSB screeningu proti stratifikaci na základě rizikových faktorů. Jiná studie poukazuje, že v USA SSB sepsí sice ubylo, naproti tomu však stoupl počet sepsí vyvolaných jinými původci. Pozadím B-streptokoků jsou obávané těžké infekce novorozenců. Týká se to především ranné formy (early onset), která představuje víc jak 90 procent všech případů. U těchto dochází v průběhu několika hodin nebo dní po porodu k prvním příznakům a záhy nato k sepsi, pneumonii a často i k meningitidě. Úmrtnost je vysoká a u přežívajících dětí nutno počítat s dlouhodobými neurologickým následky, jakými jsou mentální retardace, sluchové nebo zrakové poruchy.
Ohroženi jsou především nezralí, předčasně narození (very-low-birth-weight VLBW) novorozenci. Intrapartální profylaxe antibiotiky snížila v posledních letech SSB infekci pravděpodobně u 70 procent novorozenců, přesto je tato praxe diskutabilní. Zaprvé: podávala se často zbytečně vysoká dávka antibiotik. Původně byla antibiotika ordinována, bylo-li prokázáno osídlení porodního kanálu. Vedle této tzv. preventivní strategie, při které musel být všem těhotným odebrán stěr, provádělo americké Center for Diseas Control (CDC) tzv. strategii rizikových faktorů.
Místo všeobecného SSB screeningu v těhotenství měla být tato intrapartální profylaxe antibiotiky prováděna i v případech hrozil-li předčasný porod před ukončeným 37. týdnem těhotenství, při odtoku plodové vody nebo měla-li matka zvýšenou teplotu. Provádění stěru nebylo nutné. Active Bacterial Core Surveillance považuje dnes tuto „změkčelou“ indikaci za pochybnou.
Skupina kolem Steephanie Schragové na základě retrospektivní kohortové studie (NEJM 2002;347:233–9) dospěla k závěru, že preventivní strategie proti strategii rizikových faktorů snižuje ranné infekční riziko téměř o 50 procent. Schragová proto vyzývá k návratu k dřívějšímu rutinnímu preventivnímu vyšetřování. Je však terapie antibiotiky vůbec smysluplná?
Experti již dávno poznali nebezpečí profylaktické terapie antibiotiky. Aktuální německé směrnice definují její důležitý cíl „ nezvyšovat riziko infekcí jinými bakteriemi a zároveň minimalizovat nebezpečí selekce rezistentních bakterií“. Že tyto cíle byly pravděpodobně opomenuty, dokládá šetření Barbary Stollové a spolupracovníků z Emory University School of Medicine in Atlanta (2002;347::240–7).
Skupina srovnávala 5.447 VLBW dětí (401 až 1500g) v letech 1998 a 2000 se 7.606 VLBW dětmi z let 1991 až 1993, kdy nebyla ještě prováděna pravidelná profylaxe antibiotiky. Její výsledky: Zatímco případy SSB sepse (ranné formy v průběhu prvních 72 hodin po porodu) zřetelně poklesly (z 5,9 na 1,7/100 živě narozených VLBW dětí), zvýšil se počet infekcí s E. Coli (z 3,2 na 6,8/100 VLBWdětí).
Následky: Celkový počet případů sepse se nezměnil. Intrapartální podávání antibiotik vedlo jen ke změně spektra původců, nikoliv však ke zlepšení celkové prognózy. Tato se dokonce u některých dětí zhoršila, protože se zvýšila úmrtnost dětí s gramm negativní infekcí. Barbara Stollová z výsledků vyvozuje opatrné konsekvence:
Žádá (pouze) zvýšenou pozornost dohlížejících úřadů. Naproti tomu je David Eschenbach z Washington University v Seatlu v článku (NEJM 2002;347:279–81) je přesvědčen, že v budoucnosti bude profylaxe antibiotiky opuštěna ve prospěch očkování proti BBS.
Související odkazy:
Pressemitteilung der Emory University Health Sciences Center
AWMF-Leitlinien zur Prophylaxe der Neugeborensepsis (frühe Form) durch Streptokokken der Gruppe B
Dr. Miloš Němec pro www.Zdravi.Euro.cz