Kuřáci očekávají, že jim nikotin pomůže uvolnit stres. Tato chemická látka skutečně umí nabudit nervové buňky a zklidnit mysl. Jakmile si na ni mozek přivykne a pak se mu jí náhle nedostává, začne být člověk podrážděný, unavený či depresivní a vyžaduje další cigaretu „na uklidnění“. Vzniká tak začarovaný kruh cigareta – uklidnění – stres – cigareta.
Kouření uklidňuje?
Aby bylo kouření co nejúčinnější, kuřák při něm vdechuje tabákový kouř do plic co nejhlouběji. To s sebou nese větší přísun kyslíku do tkání včetně tkáně mozkové, což pomůže pročistit mysl a zlikvidovat stres.
Jistou logiku to samozřejmě má, ale více kyslíku by přineslo i vdechování samotného čerstvého vzduchu bez tabákového kouře.
Relaxace při kouření je spojena spíše s rituály, které ho doprovázejí, než se samotnou inhalací zplodin hořícího tabáku.
Stres vede ke kouření?
Jak nikotin, tak další složky tabákového kouře jako takového způsobují nejen stažení cév a jejich poškozování, ale i zhoršení využití kyslíku v tkáních. Svými faktickými účinky tedy vdechování kouře nejen neuklidňuje, ale naopak stresuje kuřákův organismus i organismus každého, kdo se nachomýtne v prostředí znečištěném tabákovým kouřem.
Na věc se však můžeme podívat i z úplně jiného úhlu pohledu. K první cigaretě nás mohou přivést stresující objektivní okolnosti, jako je tíživá životní situace či sociální problémy. Tato skutečnost byla doložena mimo jiné v moravské studii ELSPAC zaměřené na těhotné ženy. Podle ní působilo na kuřačky více stresujících faktorů než na nekuřačky. V každém případě stres pomocí kouření nezmizí, jen je jím na chvíli potlačen a následně často ještě silnější vyvolán.
Kouření „z druhé ruky“
Zdravotní rizika spojená s kouřením nejsou omezena na kuřáky. Tabákový kouř působí negativně i na zdraví těch, kteří se pohybují v blízkosti závislých na nikotinu a jsou tak nuceni nedobrovolně kouř inhalovat.
V české i zahraniční literatuře se pro pasivní kouření začala užívat zkratka ETS, tedy Environmental Tobacco Smoke, někteří autoři o tomto fenoménu mluví jako o „secondhand smoking“.
Pasivní kuřák je totiž ohrožen nejen dýmem z doutnajícího konce cigarety, ale také kouřem, který vydechuje kuřák.
Za pasivní kouření je samozřejmě považováno také, pokud nastávající matka kouří během těhotenství nebo se pohybuje v zakouřeném prostředí, a vystavuje tak účinkům kouření své ještě nenarozené dítě.
Neberme dětem čistý vzduch
Během procesu hoření cigarety vzniká více než 4000 chemických látek a až 60 z nich je důvodně podezřelých z vyvolávání rakovinného bujení. Aktivní i pasivní kuřáci jsou vystaveni působení všech těchto látek!
Čím častěji pobývá člověk v zakouřeném prostředí, tím mohutněji ohrožuje své zdraví. Pasivní kouření však ohrožuje nejvíce zdraví těch nejzranitelnějších, totiž dětí, což potvrzují i speciální vědecké studie.
Například děti žen, které kouřily či byly vystaveny účinkům pasivního kouření během těhotenství, se rodí menší a s nižší porodní váhou. U těchto žen je také vyšší riziko samovolného potratu či úmrtí plodu.
Děti kuřaček jsou mimo jiné více ohroženy vznikem tzv. syndromu náhlého úmrtí kojence. Děti kuřáků častěji trpí infekcemi dýchacích cest, astmatem či záněty středního ucha. Obecně se dá říci, že děti z kuřáckých rodin jsou více nemocné!
Pasivní kuřák – infarkt i rakovina
Pasivní kouření svým vlivem na srdce a cévy také zvyšuje riziko vzniku infarktu a mozkové příhody. U pasivních kuřáků je stejně jako u kuřáků aktivních prokazatelně vyšší riziko vzniku rakoviny plic.
Situace je však ještě složitější. Pasivní kouření navíc zhoršuje příznaky astmatu i jiných alergických onemocnění typu alergické rýmy či atopického ekzému.
Pobyt v zakouřeném prostředí jednoznačně neprospívá našemu zdraví. Přesto si jen málokterý kuřák uvědomuje, jak nebezpečný je svému okolí.
(tek, zak, zdroj: www.ulekare.cz, www.odvykanikoureni.cz, www.stop-koureni.cz)
Pasivní kuřáci
Pasivnímu kuřáctví a jeho vlivu na zdraví věnovali vědci několik odborných studií, z nichž také Světová zdravotnická organizace (WHO ) čerpala podklady pro svá doporučení a varování. Jsou mezi nimi i informace o tom, že kouř z cigaret ohrožuje člověka vdechujícího zplodiny více než 4000 chemických látkek, včetně 69 tzv. karcinogenních - například formaldehyd, olovo, arzen, benzen či radioaktivní polonium 210, které jsou při pasivním vdechování koncentrovanější než při kouření samotném.