Krevní plazma je nenahraditelnou složkou při výrobě mnoha léků. K čemu se používají?

Co je krevní plazma?

Krevní plazma je tekutá nažloutlá složka krve, která obsahuje vodu, elektrolyty, bílkoviny (globiny, fibrinogeny a albuminy), imunoglobuliny a koagulační faktory. Vytváří prostředí pro krevní buňky a zajišťuje přenos živin, odvod zplodin metabolismu i zástavu krvácení. Tato krevní složka tvoří přibližně 55 % celkového složení krve. V těle zdravého člověka se nachází 3 až 3,5 litrů krevní plazmy, což představuje asi 5 % tělesné hmotnosti.

Krevní plazmu není možné uměle vyrobit, proto jsou nemocní lidé odkázáni na pomoc dobrovolných dárců. Krevní plazma je tedy nenahraditelnou surovinou při výrobě některých léčiv. Tyto léky se používají pro pacienty s poruchou krvácení, oběhovým šokem, popáleninami a mnoha dalšími onemocněními. [1, 2, 3]

Krevní plazma: použití

Plazma je nezbytně nutná pro všechny důležité funkce ve vašem těle. Pokud dojde k velké ztrátě krve v důsledku nehody či operace nebo k poruše krvácivosti či imunitní nedostatečnosti, díky darování plazmy lze doplnit ztracenou krev v těle.

Krevní plazmu tedy mohou potřebovat lidé všech věkových kategorií. Nejčastěji se krevní plazma využívá k léčbě těchto onemocnění a zranění:

• popáleniny,
• velká ztráta krve,
• šoky, traumata,
• náročné chirurgické zákroky,
• transplantace orgánů,
• Rh inkompatibilita v těhotenství,
• kardiopulmonální onemocnění,
• HIV u dětí,
• žloutenka,
• jaterní potíže,
• nedostatek antitrombinu III,
• primární imunodeficience (PID),
• chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP),
• Kawasakiho nemoc,
• hemofilie,
• Von Willebrandova choroba. [4, 5]

Jak konkrétně pomůže složení krevní plazmy?

Krevní plazma může pomoci v mnoha podobách právě díky životně potřebným složkám, které obsahuje. Nejdůležitější jsou při léčbě nemocí a záchraně života zejména následující látky:

• Imunoglobuliny: protilátky využívané při poruchách imunitního systému.
• Hyperimunoglobuliny: využívají se při léčbě vztekliny či tetanu, po transplantaci a při dialýze. Důležité jsou rovněž v těhotenství při Rh inkompatibilitě.
• Koagulační faktory: jde o látky, které zabraňují krvácení při poraněních a nebezpečí vnitřního krvácení.
• Albumin: pomáhá při léčbě popálenin, traumat a pooperačních stavů, podává se zejména při vážných popáleninách nebo velké ztrátě krve. [6, 7]

Krevní plazma: odběr

Krevní plazmu lze odebrat dvěma způsoby. Prvním z nich je klasické darování krve. Při odběru krve jsou získány všechny složky krve, tedy i červené a bílé krvinky. Lékaři následně mohou krev rozdělit na jednotlivé složky a použít je podle potřeby.

Druhou a častěji využívanou možností je darování plazmy prostřednictvím procesu zvaného plazmaferéza. Při této proceduře se dárci odebere krev, která se následně extrahuje, a zbytek krve se vrátí zpět do těla. Celý proces trvá mnohem déle než běžný odběr krve (přibližně hodinu), a může tak být více nepříjemný. Nicméně při plazmaferéze je možné odebrat větší objem krevní plazmy. [8, 9]

Kdo může darovat plazmu?

Darovat plazmu může každý zdravý člověk starší 18 let a mladší 65 let, který váží více než 50 Kg a méně než 130 Kg. Plazmu mohou také darovat všechny krevní skupiny. Pokud si nejste jisti, zda vám váš zdravotní stav umožňuje darovat plazmu, poraďte se s vaším lékařem. Součástí odběru by však měla vždy být lékařská prohlídka. Pokud vás zajímá, jak často lze darovat plazmu, minimální interval je 14 dní.

Darování krevní plazmy: podmínky

• Věk 18 až 65 let,
• váha 50 až 130 kg,
• dobrý zdravotní stav,
• nerizikový životní styl (tím se míní například prostituce a užívání alkoholu či narkotik),
• uplynulo alespoň 6 měsíců od posledního tetování nebo piercingu.

Kdo nemůže darovat plazmu

Při některých stavech není možné darovat plazmu pouze dočasně a jiné ji zcela vylučují. Mezi vhodné dárce nepatříte, pokud se léčíte nebo jste se léčili s některým z následujících stavů:

• cukrovka,
• poruchy srážlivosti krve,
• žloutenka typu A, B, C,
• onemocnění HIV,
• pohlavní choroby,
• plicní tuberkulóza,
• chronická onemocnění,
• kardiovaskulární onemocnění,
• epilepsie,
• užívání psychofarmak.

Darování plazmy při menstruaci a v těhotenství

Plazmu by dále neměly darovat ženy, které jsou těhotné, kojí nebo právě mají menstruaci. Dárkyně může přijít darovat plazmu nejdříve 3 dny po skončení menstruace, aby byl její krevní obraz dostatečně dobrý. Dále by neměly darovat plazmu ženy, které prodělaly potrat po dobu alespoň 6 měsíců. [10, 11, 12, 13]

Darování krevní plazmy: rizika

Darování plazmy s sebou nese určitá rizika vedlejších účinků, které ale zpravidla bývají nepatrné. Nejčastěji se objevuje podráždění nervů a modřina v místě vpichu a výjimkou není ani drobný otok. Nervové podráždění se projevuje okamžitou bolestí v místě vpichu, která může vystřelovat až do ramene. Pokud se objeví, neváhejte neprodleně upozornit personál.

Dalším vedlejším účinkem, který se může dostavit, jsou závratě v důsledku poklesu krevního tlaku nebo také strachu z jehel či samotného odběru. Tyto příznaky mohou vést k mdlobám, ale lze je vyřešit chladným obkladem a zvednutím nohou nad úroveň pasu. Pracovníci v odběrových centrech by však měli být vždy vyškoleni tak, aby předvídali případné komplikace a dokázali je neprodleně řešit.

Jen velmi vzácně může dojít k záchvatu vlivem prodloužené ztráty vědomí. Vzácně se dále může objevit infekce nebo tzv. citrátová reakce v důsledku přecitlivělosti na citrát, což je látka, která se přidává do oddělené krve proti srážení. Taková reakce může zahrnovat následující obtíže:

• náhlá slabost,
• křeče v rukou nebo nohou,
• svalové křeče,
• zimnice,
• třes,
• zvracení,
• necitlivost kolem úst. [14, 15]

Darování plazmy: cena

Dárce se může rozhodnout, zda daruje plazmu v nemocnici, nebo na soukromé klinice za finanční odměnu. Plazmu lze darovat nejen ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice a další, ale téměř ve všech městech České republiky, což je také důvod, proč má ČR skoro nadbytek dárců krevní plazmy.

V plazmaferickém soukromém centru dostanete odměnu ve výši 700 až 800 korun za jeden odběr. Tato částka má sloužit jako finanční kompenzace za čas strávený v dárcovském centru. [16, 17, 18]

Zdroje: nemocniceprerov.agel.cz, krevnicentrum.cz, plazma.plus, my.clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, europlasma.cz, unicplasma.cz, healthline.com, flo.health, aktualne.cz