Co je kyselina mravenčí?
Kyselina mravenčí je nejsilnější organická kyselina s leptavými účinky, jež se také označuje jako metanová kyselina. Z chemického hlediska se jedná o nejjednodušší karboxylovou kyselinu, jelikož neobsahuje žádné uhlíkaté řetězce.
Tato bezbarvá kapalina ostře až dusivě zapáchá a na vzduchu dýmá. Má silné redukční účinky na mikroorganismy, konkrétně omezuje jejich výskyt a množení. Ve vysoké koncentraci se přirozeně vyskytuje v mravenčím a včelím sekretu i jejich jedu a dále v kopřivách.
V zanedbatelném množství se také nachází v ovoci a medu a kromě toho vzniká jako vedlejší produkt mléčného kvašení a kombinovaného kvašení v kysané zelenině, ve víně a také jiném alkoholu. V lidském těle se zcela rozkládá a v nízké koncentraci nebyly doposud známy toxické účinky na organismus. Přesto je již pro užití v potravinářství zakázána pro potenciální zdravotní rizika. [1, 2]
Kyselina mravenčí a použití
Kyselina mravenčí nachází využití v několika odvětvích. Syntetická kyselina mravenčí se využívá k výrobě barviv, v gumárenství a v koželužství k odvápnění kůže. Dále se přidává do čisticích přípravků k odstranění vodního a močového kamene a v neposlední řadě se také využívá ve včelařství k tlumení varoázy, což však v České republice není oficiálně povolné. Dále se kyselina mravenčí využívá jako:
- čistič do průmyslových instalací,
- chemické činidlo,
- složka kosmetiky pro péči o tělo,
- složka fungicidů.
Donedávna se kyselina mravenčí přidávala také do potravin jako konzervant a okyselující prostředek ovocných a zeleninových polotovarů pod označením E 236, ale v současnosti je její užití tímto způsobem zakázáno Evropskou unií. Například v USA je tato látka ovšem považována za bezpečnou se statutem GRAS (generally recognized as safe).
Kyselina mravenčí na bradavice
Kyselina mravenčí byla dříve běžně používána k léčbě virových bradavic pro svoje leptavé účinky v 10% až 90% koncentraci. V dnešní době je však tato metoda již považována za zastaralou a je upozaďována pro možnost vzniku dermatitidy, riziko poleptání a šanci na rozvoj nekrózy s následnou jizvou. Některé přípravky s kyselinou mravenčí jsou ovšem stále volně dostupné v lékárnách.
V současné době se k léčbě bradavic upřednostňuje aplikace jiných látek, jako je kyselina salicylová a kyselina mléčná. Další možnosti léčby pak představuje:
Mravenčí kyselina a nežádoucí účinky
Zatímco v lidském organismu se kyselina mravenčí dokonale vstřebává a nebyly doposud prokázány žádné toxické účinky při konzumaci potravin s tímto konzervantem, látka způsobovala rakovinu v případě ústního podání krysám, myším i křečkům v množství 39–49 mg/kg.
Přes chybějící důkazy o škodlivosti látky na lidský organismus však odborníci uvádějí možnost vzniku kardiovaskulárních, respiračních a zažívacích obtíží, stejně jako poškození jater a ledvin, což je důvodem, proč nesmí být podle legislativy EU na trh uváděny potraviny s jejím přídavkem.
Koncentrovaný roztok s kyselinou mravenčí může při kontaktu s pokožkou způsobit rozsev dermatitidy, poleptání kůže a poškození očí. Při požití je považován za škodlivý a jeho vdechnutí je toxické. [6, 7, 8, 9]
Zdroje: pediatriepropraxi.cz, ferpotravina.cz, bezpecnostpotravin.cz, cdc.gov, studiumchemie.cz