Článek s titulkem „Test: lékárníci prodají i smrtící kombinace léků,“ který minulý týden zveřejnil deník DNES, nezůstal bez odezvy. Otevřeným dopisem, jež deník odmítl zveřejnit, na něj reagoval předseda představenstva Grémia majitelů lékáren (GML) Marek Hampel.
Redaktoři deníku navštívili v roli zákazníků deset vybraných lékáren z ČR a snažili se nakupovat kombinace vzájemně špatně působících léků. Byly vybrány tři modelové situace, kdy si redaktoři vyžádali léky s různě nebezpečnými interakcemi. Ve dvou případech se jednalo o „učebnicové“ příklady, na které by měl farmaceut okamžitě reagovat, v jednom šlo o chyták. Jednalo se o kombinace léků: Imodium/živočišné uhlí, Paralen/Panadol a Warfarin/Ibuprofen.
Přehnaně katastrofická interpretace
Právě poslední zmíněná kombinace Warfarinu s Ibuprofenem byla deníkem interpretována jako smrtící. Přestože tuto kombinaci byla ochotna vydat pouze jedna z testovaných lékáren, stal se tento případ pro článek stěžejním. Kombinaci zmíněných přípravků deník popsal jako potenciálně smrtelnou, neboť významně zvyšuje riziko vnitřního krvácení.
Podle Hampela je uváděná kontraindikace z odborného hlediska sporná. Rizika, která deník zmiňuje, by prý mohla nastat pouze při dlouhodobém užívání obou léků. Při společném jednorázovém či nárazovém užití těchto přípravků k ohrožení života pacienta v žádném případě nedochází.
Česká lékárnická komora: Media zneužívají svou moc
Ve snaze dodat redakčnímu článku váhu uvedl deník DNES, že na testu spolupracoval i s Českou lékárnickou komorou (ČLnK), ta však spolupráci zpochybňuje.
ČLnK vydala prohlášení, v němž uvádí, že v rozhovoru s redaktorem jen navrhla dva okruhy potenciálních otázek a odpovědí. Podle tiskového mluvčího ČLnK Aleše Krebse, kterým se redakce deníku zaštiťuje, ČLnK přes příslib redakce nedostala před provedením testu lékáren od redaktorů deníku k autorizaci finální znění otázek a odpovědí ani jakékoli jiné další části textu, žádným způsobem se prý nepodílela ani na provádění testu a vyhodnocování výsledků v konkrétních lékárnách.
„Česká lékárnická komora neomlouvá odborná pochybení zaměstnanců lékáren. Nemůže však přehlížet, že jsou její členové i jejich kolegové neprávem osočování v médiích. Média mají příliš velkou moc na to, aby si mohla dovolit podávat zkreslené a zavádějící informace bez ohledu na to, zda se jedná o výkon jednotlivých povolání v lékárně, či jakoukoli jinou lidskou činnost,“ dodal Krebs.
Erudice personálu lékáren
Deník varoval i před nedostatečnou odbornou výbavou personálu lékáren. Podle autorky článku by si měli pacienti dát pozor na to, komu v lékárně naslouchají. Podle deníku stojí za přepážkou s volně prodejnými léky pouze „prodavači s maturitou“ bez potřebného farmaceutického vzdělání. ČLnK toto prohlášení považuje za zcela zbytečné a „naprosto mimo realitu“. Podle Krebse lze v oblasti nároků na jejich vzdělání a odpovědnost najít analogii se zdravotními sestrami. Informace o tom, že vykonávat povolání farmaceutického asistenta může kdokoli se střední školou, se nezakládá na pravdě a je vůči farmaceutickým asistentům urážlivé.
Hampel ve svém dopise v této souvislosti píše , že farmaceutičtí asistenti se při testu zachovali správně, protože udělali přesně to, co měli – poradili se s přítomnými farmaceuty. „Právě proto, že farmaceutičtí asistenti nemají speciální farmaceutické vzdělání, zákon je při výdeji léků na lékařský předpis. Stejně tak dotazy pacientů na léčebné působení jednotlivých léků, jejich případné kontraindikace a vedlejší účinky asistenti konzultují s farmaceuticky vzdělanými lékárníky, eventuálně pacienty na tyto lékárníky v lékárnách přímo odkazují,“ uvádí nedorozumění na pravou míru Hampel.