Má to vyrovnat propad financí, když už nebudeme platit poplatek za položku na receptu 30 Kč (maximálně na něm mohly být dvě položky, tedy 60 korun), ale za celý recept 30 Kč.
Jde například o takové léky, jako je běžně užívaný paralen na teplotu nebo algifen proti bolesti a další. Už nyní je lidé zpravidla z větší části hradí sami, když jsou na recept, nebo se prodávají volně a zároveň jsou také na recept.
Tyto léky většinou nejsou regulovány maximální cenou jako drahé léky, ale jen výší obchodní přirážky. Martin Beneš, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), proto neočekává, že by se jejich cena po vyřazení z úhrad od pojišťoven zvýšila.
„Teoreticky by to firmy udělat mohly, ale protože je mezi nimi velká konkurence ve srovnatelných výrobcích, pak se ceny zřejmě nehnou,“ řekl Právu. Vychází tak z minulých zjištění, že pokud se lék vyřadil ze zdravotního pojištění, jeho cena v důsledku konkurence nestoupla.
Heger si není jist
Nový ministr zdravotnictví Leoš Heger, který v tyto dny právě o možností vyřadit 400 léků ze zdravotního pojištění uvažuje, si není tak úplně jistý. „Když léky rozdělíme na levné a drahé, a takto si stanovíme hranici, potom neřešíme problém vyjmutí léků banálních, které nejsou tak důležité a pacient si je může hradit sám,“ řekl Právu.
Podle něj pokud někdo potřebuje acylpyrin jednorázově, tak si ho může koupit. Když ho ale užívá pravidelně proti srážlivosti krve, pak to pro něj už není banalita a dá za něj hodně peněz. „Tady je třeba hledat jinou definici levných léků, nebo ji nechat a přidat další kritérium, například vyjmout chronické pacienty, kteří daný lék musí trvale brát.“
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň Právo informoval, že ministr již od SÚKL dostal seznam 400 možných vyřazených léků z pojištění a teď se nad ním diskutuje.
Otazníkem zůstává, zda se uskuteční i další plán ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, aby lékaři psali na recept místo léku jen účinnou látku a lékárník pak po dohodě s pacientem lék vybral.Proti jsou farmaceutické firmy, ale i samotní lékaři. Ti odmítají v takovém případě nést odpovědnost za výdej léku, protože ho nemohou ovlivnit. Léky mají různé vedlejší účinky a jen lékař ví, co je pro pacienta vhodné a co ne. „Za léčbu odpovídá lékař, ne lékárník,“ tvrdí prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
Během několika týdnů by mělo být jasné, co se v lékové politice změní. Ministr zdravotnictví Heger oznámil, že do konce prázdnin zatím studuje analýzy navrhovaných opatření, a pak se rozhodne.
Loni léky za 5563 Kč na jednoho občana
Češi užívají léky stále častěji a vydávají za ně rok od roku víc peněz, mnohdy ale zbytečně, protože je ani nevyužívají a bez užitku vyhodí. Jestliže v roce 2005 připadlo na jednoho obyvatele 36 balení v celkové hodnotě 4581 Kč, loni to bylo 29,5 balení za 5563 Kč. Vyplývá to z výroční zprávy SÚKL
„Finanční nárůst je způsoben zejména tím, že se k českým pacientům dostaly nejmodernější léky, které však jsou drahé,“ uvedl ředitel Beneš.
Nárůst vydávání peněz za léky kritizuje Milan Kubek. „V ČR byly loni distribuovány léčivé přípravky v maximální ceně 79,75 miliardy korun. Meziroční nárůst o 9,6 procenta si přitom nemůže dovolit žádná ekonomika, natož podfinancované české zdravotnictví,“ tvrdí Kubek. „Zbytečné vysoké výdaje za předražené léky jsou jedním z hlavních problémů českého zdravotnictví. Zatímco my utratíme za léky 27 procent veškerých výdajů souvisejících se zdravotní péčí, v sousedním Rakousku stačí pouhých 19 procent, a to mají zhruba stejný počet obyvatel jako ČR,“ řekl Kubek. Podle něj to není tím, že by Češi více marodili, ale tím, že v České republice jsou některé léky dražší než v cizině, a také si více kupujeme medikamenty, jako potravinové doplňky.