Libeček se hodí k dochucení polévek i léčbě kašle. Jak ho pěstovat?

Co je libeček lékařský?

Libeček lékařský, latinsky zvaný Levisticum officinale, je trvalá rostlina původem z Přední Asie, konkrétně z Íránu a Pákistánu, ale pěstuje se po celé Evropě coby léčivá bylinka i koření. Dorůstá až do výšky dvou metrů a dožívá se až 15 let. Má ráda výživnou půdu a hodně prostoru, ale jinak je na pěstování poměrně nenáročná.

Tuto trvalku můžete poznat podle listů, které jsou podobné těm u celeru, a intenzivní vůně polévkového koření. Květy jsou uspořádané v okolících a mají zelenou, žlutavou a žlutozelenou barvu. Bylinka kvete od června do srpna, ale největší využití mají především její kořeny a oddenky. [1, 2]

Libeček a pěstování

Libečku lékařskému nejvíce prospívá slunné místo nebo polostín a humózní vápenatá půda s vysokým obsahem živin. Libeček umožňuje pěstování v květináči i na zahradě, ale nikdy jej nevysazujte na místě, kde rostla mrkev, celer, pastinák, kopr, petržel či kmín, abyste předešli možnému výskytu škůdců a nemocí. Sazenici libečku naopak prospívá přítomnost hlávkového salátu.

Do nádob se vysévá v březnu a do zahradní půdy až v dubnu a poté se semena zakrývají fólií, aby se udržela vlhkost půdy. Libeček je nutné pravidelně a střídmě zalévat, aby půda zůstávala vlhká a kyprá. Těžká a přemokřená půda mu příliš nesvědčí. V zimě nadzemní část bylinky sice umrzá, ale s příchodem jara opět klíčí nové výhonky.

Jak sušit libeček?

Listy k sušení sbírejte vždy odpoledne, když jsou suché. Trhejte celé stvoly a z nich následně otrhejte lístky. Ty pak sušte při teplotě do 40 stupňů Celsia, abyste docílili stejné vůně a barvy. Listy lze sušit ve stínu, kde proudí vzduch, nebo ve sušičce. Další možností uchování je také zamražení. [3, 4, 5]

Libeček a použití

Z libečku se využívají zejména oddenky a kořeny, méně často pak také semena a nať. Ze všech těchto částí se připravuje nálev, který se inhaluje při zahlenění. Často se také přidává do čajových urologických a gynekologických směsí, ale lze jej využít i zevně v podobně koupelí při léčbě kožních a revmatických obtíží i na posílení organismu.

Libeček rovněž nabízí možnost zpracování v kuchyni, a to například k dochucení polévek, omáček a salátů nebo nakládané zeleniny. Často se mu dokonce přezdívá bylinkové maggi. Vařené kořeny se navíc dají konzumovat podobně jako celer a syrové listy se dají nasypat například na chléb s máslem. Libeček má velmi specifické aroma připomínající maggi a výraznou chuť, proto byste ho měli používat obezřetně.

Čaj z libečku

Čaj z libečku se typicky připravuje z oddenku (čtvrt dílu) ve směsi spolu s následujícími bylinkami:

• březové listy (celý díl),
• kořen jehlice trnité (půl dílu),
• nať rdesna (čtvrt dílu). [6, 7, 8]

Jaké má libeček účinky?

Libeček obsahuje několik chemických sloučenin, mezi něž patří kumariny, polyfenoly a ftalidy, jejichž rozmanitost vede k mnoha možnostem využití. Tradičně se libeček využívá k léčbě mnoha zdravotních stavů. Prozatím však nebyl proveden dostatek výzkumů, které by jeho účinky potvrdily.

Libeček bývá doporučován při kašli a jiných problémech s dýchacími cestami k uvolnění hlenu, čehož byste měli docílit inhalováním odvaru z bylinky. Koupel z nati libečku se používá k léčbě revma či kožních obtíží, kam patří akné, plísně a podobně. Libečku se také přisuzují antibakteriální a antioxidační účinky. Jako koření v pokrmech nebo čaj z libečku dále slouží:

• jako podpora při zánětech močových cest, žlučových a ledvinových kamenech,
• při nechutenství,
• jako podpora trávení,
• proti plynatosti,
• při syndromu dráždivého tračníku,
• k posílení metabolismu,
• k úpravě menstruačního cyklu,
• jako podpora léčby při revmatismu a dně,
• při bolesti v krku a zánětu mandlí. [9, 10, 11, 12]

Libeček: recepty

Libeček je velmi aromatická a chuťově výrazná bylinka, která se hodí především do polévek, omáček, na těžší masa a k houbám. Do pokrmů lze použít čerstvý libeček, který bývá velmi aromatický, sušený libeček, který naopak vůni ztrácí, ale také libeček zakonzervovaný mražením. K dochucení jídel by vám přitom mělo postačit opravdu malé množství libečku. Nejčastější se používá do následujících pokrmů:

• zeleninové či hovězí vývary,
• bramboračka a česnečka,
• omáčky s masovým základem,
• houbové omáčky,
• nádivka,
• karbanátky nebo sekaná,
• dušená masa,
• rajčatový salát,
• bylinková pomazánka,
• vařené či šťouchané brambory,
• francouzské brambory,
• bylinkové oleje,
• bylinné octy. [13, 14, 15]

Zdroj: missouribotanicalgarden.org, bylinkovo.cz, culinabotanica.cz, dtest.cz, living.iprima.cz, verywellhealth.com, ireceptar.cz, vareni.cz, toprecepty.cz