Zdaleka však nejen proto, že i virus chřipky by možná mohli zneužít teroristé k biologickým útokům.
„Pandemie chřipky bychom se rozhodně měli bát víc než antraxu,“ soudí ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. „Pandemie dokáží zabít milióny lidí, zatímco antrax, jak jeho použití známe ze současných útoků teroristů, tak velkým nebezpečím není. Pokud by však teroristé z práškovacího letadla zárodky antraxu rozprášili například na velké město, pak by to byla katastrofa blízká katastrofě způsobené nukleární zbraní,“ řekl ministr. Hlavní hygienik republiky, doktor Michael Vít připouští, že k bioterorismu by bylo teoreticky možné použít i virus chřipky. „V praxi to však příliš pravděpodobné není.“ Podle něj biologický terorismus obsahuje 60 nebezpečných látek a z toho 16 různých bakteriálních, virových a plísňových onemocnění. „Jestliže by někdo chtěl použít biologickou zbraň, tak použije tu, která nikdy použita nebyla. Těch 16 není těžké vyrobit,“dodal Vít. „Antrax a chřipka jsou nesrovnatelné. Z hlediska onemocnění je antrax nebezpečnější, ale i na chřipku se dá umřít,“ soudí internista pražské Nemocnice Na Homolce Miloslav Kalaš. „Nemyslím si, že by se dala chřipka zneužít k bioterorismu,“ řekla Právu doktorka Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze. „Každá národní referenční laboratoř má celou sbírku různě invazivních kmenů. A to by znamenalo, že někdo z pracovníků by je musel někomu vydat, a to považuji za vyloučené,“ uvedla odbornice. Podotkla však, že zneužít se dá cokoliv. „Chřipka ale není antrax. Těžko by někdo mohl vyprodukovat kmen, který by byl tak drastický, že by v populaci způbil velké zlo. Bioteroristé mají účinnější látky, které by v populaci udělaly paseku. Není jistě třeba komentovat, co by způsobily takové pravé neštovice,“ zdůrazila doktorka Havlíčková.
Tři pandemie chřipky
„Chřipkový virus mění v intervalu 20 až 30 let zásadním způsobem svou strukturu, což je doprovázano pandemií. Doba této změny chřipkového viru hrozí nyní,“ říká hlavní hygienik republiky Michael Vít. Pandemie chřipky může tedy přijít každým rokem. Její rozšíření je rychlé, může trvat několik měsíců nebo itýdnů. Poslední opravdu rozsáhlá chřipková epidemie byla v ČR na přelomu let 1969–1970, kdy chřipka postihla 2,5 až 3 milióny obyvatel. Předtím jsou známé pandemie z let 1957 až 1959 (asijská chřipka) a 1968 (hongkongská), které si vyžádaly rovněž milióny mrtvých a nemocných. V letech 1918–1920, kdy šlo o pandemii takzvané španělské chřipky, onemocnělo 700 miliónů lidí a zemřelo 22 miliónů. „Teoreticky by další pandemie mohla přijít v těchto letech. Zatím však naštěstí nemáme informace, že by se něco objevilo v jihovýchodní Asii, kde vždy nové varianty vznikají,“ uvedl Vít. Přesto zdůraznil, že je s pandemií nutno počítat a nesmíme zůstat nepřipravení. Proto vláda schválila národní plán opatření pro případ ohrožení. „Samozřejmostí by bylo očkování obyvatel, posílení lékařské služby první pomoci, zvýšená kapacita lůžek v nemocnicích, zajištění dostatečného počtu antivirových a vitamínových preparátů, spolupráce lékařů se školami, ale i omezení akcí, kde se scházejí desítky či stovky lidí atd,“ tvrdí Vít.
V ČR by onemocnělo až 4,5 miliónu lidí
Plán předpokládá, že by v ČR onemocnělo 2,5 až 4,5 miliónu obyvatel a náklady by mohly dosáhnout až 10 miliard korun. V tom je ale započítáno vše, včetně nemocenské. Vlastní léčebné náklady by šly do desítek miliónů korun. „Počet osob, které ročně zemřou bezprostředně na chřipku, je zhruba 50 až 60. Počet úmrtí na komplikace chřipky lze jen stěží sledovat,“ říká Vít. Podle některých statistik je to ale zhruba tisíc ročně. Na chřipku se může ale každý připravit sám. Nejlepší prevencí je vyvážená strava s dostatkem vitamínů a otužování.
Milióny nemocných chřipkou v ČR
1981/1982: 2 269 000
1982/1983: 2 180 000
1985/1986: 3 112 000
1988/1989: 2 044 000
1993/1994: 816 000
1995/1996: 1 259000
1996/1997: 1 405 000
1997/1998: 2 148 000
1998/1999: 1 542 000
1999/2000: 1 166 000
Nejrozsáhlejší chřipková epidemie od počátku šedesátých let byla v ČR na přelomu let 1969–1970, kdy se jako nová varianta objevil kmen A(H3N2). Tehdy chřipka postihla 2,5 až 3 milióny obyvatel. Běžně vlna chřipek u nás trvá asi 6 týdnů.
Václav Pergl, Právo, 12.11.2001