Infekce meningokokem se zprvu tváří jako nachlazení. Končit může amputací, slepotou i smrtí pacienta

Co je to meningokok?

Meningokok je gramnegativní kulovitá a většinou opouzdřená bakterie, kterou lze rozdělit hned do několika skupin (sérotypů), a to podle znaků (antigenů), které jsou obsaženy v jejím pouzdru. Neisseria meningitidis, jak se bakterii oficiálně říká, se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční onemocnění, s kterým se lze na našem území setkat.

Ačkoli se meningokok běžně nachází v nosohltanu zhruba jedné desetiny Čechů, dobrou zprávou je, že za normálních okolností nepůsobí žádné potíže. V některých případech však může meningokok způsobit invazivní meningokokové onemocnění (IMO), které každoročně stojí za desítkami úmrtí, a to zejména u novorozenců, dětí a dospívajících.

V České republice bylo za posledních 10 let hlášeno každoročně 42–99 případů IMO, přičemž desítky pacientů této nemoci podlehly. Výrazný nárůst nemoci byl zaznamenán ve věkové kategorii 1–4 roky, z které obtížím podlehlo 27 % a pacientů. Úmrtí však není naprostou výjimkou ani u dospělých osob či seniorů starších 65 let.

Bakterii, která se šíří kapénkami, se velmi dobře daří v dětských kolektivech, přičemž nosič bakterie může být kdokoli z nás, aniž by si to uvědomil anebo se u něj vyskytovaly jakékoli obtíže. V dětských kolektivech je zhruba 10–20 % těchto nosičů, kteří meningokoka přenášejí na další osoby, přičemž nejvíce nosičů se vyskytuje mezi adolescenty.

Šíření bakterie napomáhají uzavřené nevětrané prostory, úzký sociální kontakt i větší uskupení lidí. Ideální jsou v tomto ohledu například školy, školky či vysokoškolské koleje. Pozitivní zprávou je, že u valné většiny nosičů bakterie onemocnění nevyvolává, na druhou stranu nelze rozhodně odhadnout, který člověk bude tím, kdo onemocní.

Obecně ale rozvoji onemocnění napomáhá například:

• nadměrná fyzická a psychická zátěž,
• vyčerpání,
• nedostatek spánku,
• nedostatečná rekonvalescence po předchozí infekci,
• porucha imunity,
• nevyzrálost imunitního systému u malých dětí,
• některá závažná onemocnění.

Typy meningokoka

Celkem existuje 13 sérotypů meningokoka. Nejběžněji se však vyskytují sérotypy A, B, C, Y a W135. Ostatní se vyskytují spíše ojediněle. Podíl jednotlivých sérotypů na vyvolání IMO se pak v průběhu času v různých zemích světa lišil. V roce 2018 způsobil IMO v České republice přibližně ve 43 % případů meningokok C, ve 41 % případů meningokok B, u 7 % sérotyp W135 a u 5 % meningokok Y. U zbylých 3,6 % případů se sérotyp nepodařilo určit.

V různých oblastech světa se pak liší také incidence, tedy frekvence výskytu. Jsou země, které mají výskyt IMO významně vyšší než my, a proto tam očkování proti meningokoku patří mezi povinné vakcíny u dětí. Mezi tyto země patří třeba Velká Británie či USA. Česká republika k zemím s vysokým výskytem IMO nepatří. Ročně se na našem území vyskytují „pouze“ desítky případů.

Invazivní meningokokové onemocnění

V některých případech se stává, že bakterie během prvních 7 dní po usazení na sliznici překoná přirozené bariéry a způsobí invazivní meningokokové onemocnění. To může probíhat dvěma způsoby, a to buď pod obrazem sepse anebo formou zánětu mozkových blan. Někdy lze pozorovat i kombinaci obojího.

V okamžiku, kdy bakterie pronikne do krevního řečiště, objevuje se u pacienta:

• horečka,
• schvácenost,
• bolest kloubů a svalů,
• bolest hlavy,
• spavost.

Další průběh meningokoka pak závisí na tom, zda onemocnění probíhá jako meningitida, či jako sepse.

Meningokoková meningitida

Meningitida neboli hnisavý zánět mozkových blan je zánět způsobený bakterií Neisseria meningitidis. Jak už název napovídá, postiženy jsou v tomto případě mozkové blány, takzvané meningy. Postupně se začíná objevovat otok mozku, může dojít k zánětu krevních cév a také snížení průtoku krve. Všechny tyto změny pak vedou ke zvýšení nitrolebečního tlaku, mozkové buňky trpí nedostatkem kyslíku a postupně odumírají.

Jedná se o velmi závažné onemocnění, které má rychlý průběh a často zanechává trvalé následky. V některých případech může končit smrtí. K přenosu bakterie, která za obtížemi stojí, dochází kapénkami, typicky kýcháním, polibkem či sdíleným jídlem.

Meningitida se řadí mezi urgentní stavy, její symptomy se totiž rozvíjí během několika hodin. Typickým projevem meningitidy je ztuhlá šíje. K té se může přidat například:

• silná a dlouhotrvající bolest hlavy,
• bolest svalů a kloubů,
• horečka,
• křeče,
• mravenčení,
• zvracení,
• zmatenost,
• poruchy vědomí,
• fotofobie (citlivost na světlo),
• fonofobie (citlivost na hlasité zvuky).

V případě, že se jedná o kombinaci se sepsí, může se na těle pacienta objevit vyrážka ve formě malých teček – petechií. Ty se následně slévají do větších ložisek a tvoří rozsáhlejší skvrny. Nejvíce postižený jimi bývá trup, dolní končetiny, sliznice, spojivky a také dlaně. Skvrny po zatlačení do kůže nemizí. V raných fázích pak meningitidu doprovází také další obtíže, jako je:

• pokles krevního tlaku,
• zrychlený dech,
• zrychlená srdeční frekvence,
• výkyvy tělesné teploty.

V některých případech může zánět mozkových blan způsobit postižení hlavových nervů, které se projevuje mimo jiné poruchami zraku a sluchu. Tyto obtíže pak mohou přetrvávat i po léčbě meningitidy.

Meningokoková sepse

Sepse představuje nejzávažnější formu meningokokové infekce s nejvyšší mírou úmrtnosti. Udává se přibližně 25% úmrtnost. Otrava krve, jak se sepsi lidově říká, je důsledkem toho, že se bakterie Neisseria meningitidis množí a šíří přímo v krevním řečišti. V takovém případě se totiž bakterie šíří po celém těle. Důsledkem toho mohou pacientům začít selhávat důležité orgány, jakými jsou ledviny, játra a srdce.

U meningokokové sepse dochází v důsledku infekce ke krvácení, ucpání cév i nekróze (odumření) prstů či končetin, které musejí být následně amputovány. Infekce může rovněž způsobit krvácení do nadledvin a, jak už bylo zmíněno výše, poškozeny mohou být i hlavové nervy, což má za následek mnohdy i trvalou ztrátu sluchu či zraku.

Meningokok: příznaky u dětí

Příznaky meningokoka u dětí se mohou oproti dospělým do jisté míry lišit. IMO se zpočátku může projevovat například:

• podrážděním,
• neklidem,
• odmítáním potravy,
• změnou spánku,
• nechutenstvím,
• zvracením,
• problémy s dýcháním,
• bledostí končetin,
• abnormální barvou kůže.

U kojenců může vlivem zvýšeného nitrolebečního tlaku docházet rovněž k vzedmutí fontanely. Vzhledem k tomu, že kojenci a malé děti nedokáží popsat subjektivní příznaky, je nutné při nejmenším podezření na infekci vždy vyhledat pomoc odborníka. To samé platí v případě, kdy se u dětí objeví vyrážka.

Meningokok: inkubační doba

Inkubační doba meningokokových infekci se udává v rozmezí od 1 do 8 dní, přičemž k vzestupu horečky, nevolnosti, zvracení, ztuhnutí šíje a výsevu petechií může dojít v horizontu několika hodin.

Proč je meningokok tak nebezpečný?

• Onemocnění má rychlý fulminantní průběh, který často brání tomu, aby byla infekce včas rozpoznána a efektivně léčena.
• První příznaky bývají nespecifické (horečka, únava, bolest svalů) a na první pohled se neliší od běžné virózy, za kterou může být onemocnění zaměněno.
• Nemoc se vyznačuje vysokou smrtností. Na IMO obecně umírá až 20 % nemocných, u sérotypu W135 dosahuje smrtnost až 50 %.
• U přeživších pacientů se až ve 20 % vyskytují trvalé následky, jako je například amputace končetin, poškození mentálních funkcí, sluchu, ledvin a podobně.
• IMO velmi často postihuje do té doby zcela zdravé jedince s velmi nízkou až nulovou nemocností.
• Nejčastěji onemocní nejmenší děti. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě zaznamenán právě u kojenců a dětí do 4 let věku. Další rizikovou skupinou jsou pak adolescenti od 15 do 19 let a mladí dospělí. Obecně se ale IMO nevyhýbá žádné věkové skupině. 

Meningokok: diagnostika a léčba

Diagnostika IMO nebývá jednoduchá a v některých případech končí chybnou diagnózou. To je zapříčiněno hlavně tím, že se onemocnění zpočátku často jeví jako běžné nachlazení. Že se jedná o nebezpečnou meningokokovou infekci, může napovědět vyrážka v podobě petechií či slitých fialovo-rudých skvrn.

Zda se skutečně jedná o vyrážku, která je projevem meningitidy, mohou otestovat rodiče i sami doma za pomoci sklenice. Tu stačí přitlačit na pokožku s vyrážkou. Pokud vyrážka zmizí nebo změní pod tlakem barvu, pak se o meningitidu zřejmě nejedná. V opačném případě je nutné ihned kontaktovat lékaře.

Při podezření na meningokokovou infekci provede lékař test ztuhlosti šíje, a to tak, že pacienta poprosí, aby si hlavu přitlačil k prsům. K ověření IMO se pak používá především lumbální punkce, což je vyšetření, během kterého se pacientovi za pomoci speciální jehly odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Vzorek je pak poslán do laboratoře, kde je testován na přítomnost mikroorganismů.

Při potvrzení infekce lékaři zpravidla předepisují širokospektrální antibiotika jako cefalosporin 3. generace či penicilin. Kortikosteroidy pak mohou působit jako prevence komplikací při rozsáhlém zánětu. Ke zmírnění jednotlivých příznaků lékaři podávají například léky proti bolesti či proti křečím. Někdy bývá potřeba i kyslíková terapie, která nemocnému usnadní dýchání. Pokud se infekce projeví sepsí a dojde k nekróze prstů či končetin, musí lékař co nejdříve provést jejich amputaci, aby se zamezilo šíření nekrotické tkáně na tkáň zdravou.

Při meningokokové infekci bývá zpravidla nutná hospitalizace, případně pozorování na jednotce intenzivní péče. Jedincům, kteří s nemocným přišli do kontaktu, je po dobu jednoho týdne nařízen lékařský dohled a v některých případech lékař preventivně předepisuje antibiotika.

Meningokok: očkování

Jedinou účinnou ochranu představuje v případě meningokoku očkování. V České republice jsou momentálně dostupné dva typy vakcíny. První je vakcína proti meningokoku typu B, druhá pak představuje čtyřvalentní vakcínu proti meningokokům skupiny A, C, Y a W135. Očkovat je možné již od 2 měsíců věku v případě vakcíny proti meningokoku B. U druhé vakcíny pak od 6 týdnů života.

Aby bylo očkování proti meningokoku co nejúčinnější, je třeba postupně očkovat oba typy vakcín, jedině tak bude dítě co nejefektivněji chráněné před všemi nejčastějšími sérotypy.

Očkování proti meningokoku: cena

A jaká je v případě očkování proti meningokoku cena? V případě očkování proti meningokoku B vakcínou Bexsero či Trumenba zaplatíte zhruba v rozmezí 1950–2500 korun za jednu dávku. U očkování proti ostatním typům meningokoka lze volit mezi vakcínou Menveo a Nimenrix. Cena jedné dávky očkování proti meningokoku je v tomto případě kolem 1500 korun.

Dobrou zprávou je, že od května roku 2020 hradí dětem do dvou let věku očkování proti meningokoku zdravotní pojišťovna. A to i přesto, že se nejedná o povinnou vakcínu. Zdarma bude očkování za předpokladu, že klienti dodrží tyto podmínky:

• očkování proti meningokoku typu B bude zahájeno do dovršení 6. měsíce věku dítěte (dohromady 3 dávky),
• očkování proti meningokoku typu A, C, W, Y, bude provedeno jednou dávkou v 2. roce života dítěte.

Starším klientům zdravotní pojišťovny zpravidla přispívají v řádech stovek až tisíců korun.

Zdroj: ockovacicentrum.cz, mediclinic.cz, meningokoky.cz, fnbrno.cz, cestovni-nemoci.cz, euc.cz