jsou málo výkonní a mohou mít rovněž i problémy s řízením motorových vozidel,“ říká ostravský neurolog MUDr. Jiří Novák.
Chorobná ospalost je dědičná
Za závažnou neurologickou poruchu, podmíněnou geneticky, se považuje narkolepsie s výraznou ospalostí a nepotlačitelným usínáním v denní době. Spánek
trvá nejvýše deset minut a vyskytuje se v průměru 3-5x denně. „U lehkých forem se dostavuje v klidu, např. při čtení knihy nebo poslechu televize. V závažnějších případech při fyzické činnosti, jako je chůze, jízda na kole atd.“Někdy narkolepsii, postihující stejné množství lidí jako roztroušená skleróza či Parkinsonova choroba, provází tzv. kataplexie, kdy nemocný v emotivních situacích náhle ztrácí napětí ve svalech, případně upadá na zem. Potvrdí-li diagnózu neurolog, zařazují se do léčebné procedury plánovaná krátká denní usnutí a k tomu se podávají medikamenty zvané stimulancia. Narkoleptik nesmí řídit motorové vozidlo, pracovat ve výškách nebo na jiných rizikových postech.
Syndromem spánkové apnoe se rozumí opakované přerušování pravidelného dýchání během spánku. Poruchou trpí převážně pacienti s nočním chrápotem, lidé obézní a se změněnými anatomickými poměry v horních
cestách dýchacích. Diagnóza se stanovuje ve spánkové laboratoři, v léčbě se podle závažnosti využívá tzv. CPA. Jde o trvalý přetlak v dýchacích cestách během spánku. Ke zlepšení stavu přispívá rovněž úbytek váhy a abstinence. Vybraným klientům jsou určeny ortodentické aparátky a chirurgické zákroky.
O nadměrnou ospalost se může zasloužit rovněž samotný nekvalitní spánek, vyvolaný špatnou spánkovou hygienou nebo tím, že dotyčná osoba příliš časně vstává a pozdě ulehá. „Pokud by šlo o nedostatečné spaní z jiné příčiny, např. způsobené depresí, je nutno nejdřív odstranit, tedy léčit primární příčinu.“
Náměsíčník si může způsobit úraz
K často podceňovaným poruchám spánku náleží parasomnie. Počítá se k ní somnabolismus (náměsíčnictví), známý zejména v těžší podobě. Tj. stav, kdy postižený ve spánku vykonává i složitější pohyby, chodí po pokoji
ap. Protože si může ublížit, bývá zapotřebí těžší projevy léčit. Do stejné řady se řadí i somniologie. Představuje mluvení ze spaní. Není však nebezpečná, její léčba tudíž odpadá.
Někteří lidé chodí v posteli
Další problém, jenž sem spadá, nazýváme syndrom neklidných nohou. Charakterizuje ho klidové brnění a mravenčení. Člověk takto poznamenaný mívá nutkání pohybovat dolními končetinami. Jedná se o velmi nepříjemné pocity, jež dotyčný potlačuje pohybováním nohama, jejich ochlazováním a chůzí po bytě. Všechny tyto skutečnosti mu brání dlouho usnout, nezřídka i mnoho hodin, ve dne proto je zpravidla ospalý. Takto trpí až 10 % naší populace.
„V běžném životě se setkáváme i s poruchami cirkadiálního rytmu. Nejčastější projev tohoto typu nazýváme intolerancí, což znamená špatnou snášenlivost směnného provozu.“ Bývá různě
závažné, od neschopnosti v noci spát, přes projevenou ospalost v průběhu dne až po somatické potíže v podobě nevýkonnosti, slabosti, problémy se zažíváním či sexualitou. Nemocný by neměl vykonávat práci ve směnném provozu, nebo alespoň směnný režim měnit. U starších osob registrujeme častý syndrom předčasné spánkové fáze, když ulehají již v odpoledních hodinách a probouzejí se v noci. „Užívání hypnotik nelze v jejich případě doporučit. Přednost dáváme režimovým opatřením, konkrétně nespal odpoledne a podle toho upravit náplň volného času.“
Jaroslav Michálkovic, Moravskoslezský den, 23.5.2001