Hypersomnie brání lidem vykonávat běžné činnosti. Jak na zvýšenou denní spavost vyzrát?

Hypersomnie je spánková porucha, která se projevuje nadměrnou denní spavostí a někdy dokonce i usínáním při běžných činnostech. To pacienty omezuje v běžném životě, snižuje jejich pracovní výkonnost a často má vliv i na jejich partnerské vztahy. Léčba zahrnuje užívání stimulancií a antidepresiv, ale také úpravu životního stylu.

Co je hypersomnie?

Hypersomnie neboli nadměrná spavost je stav, kdy jedinec prospí i více než 12 hodin denně. Zároveň upadá do spánku nejen v noci, ale často i během dne, a to klidně i při naprosto běžných činnostech. Pokud se zvýšená denní spavost objevuje nárazově, jedná se spíše o spánkový deficit, který je možné „dospat“. O hypersomnii lékaři mluví až ve chvíli, kdy tento problém přetrvává déle než jeden měsíc.

Hypersomnie představuje naprostý opak insomnie, což je porucha spánku, při které pacient nemůže normálně usnout nebo se během spánku velice často probouzí. Na rozdíl od tohoto stavu je ovšem hypersomnie vzácnější. Podle lékařů touto poruchou dnes trpí zhruba 5 % populace.

Příčiny hypersomnie

Podle toho, co hypersomnii způsobilo, rozlišují lékaři dvě různé formy tohoto onemocnění. Ačkoliv hypersomnie může být chorobou sama o sobě (tzv. primární hypersomnie), kdy je hlavní příčinou této poruchy poškození mozku, častěji bývá spojena s nějakou jinou nemocí či problémem. V takovém případě se označuje jako hypersomnie sekundární.

Příčiny sekundární hypersomnie:

Typy hypersomnie

Kromě toho, že lékaři dělí hypersomnii na primární a sekundární, existuje také další důležité dělení. Podle něj rozlišujeme tyto druhy hypersomnie:

  • Idiopatická hypersomnie
  • Periodická hypersomnie
  • Narkolepsie

Idiopatická hypersomnie (IH)

Pro tento typ hypersomnie je charakteristická nadměrná potřeba denního spánku. Obvykle to bývá 12-14 hodin, ale v extrémních případech si pacient nevystačí ani s šestnácti hodinami. Tělo se navíc během spánku není schopné dostatečně zregenerovat a člověk má proto velké problémy s probouzením (obvykle nestačí klasický budík).

Bez ohledu na to, kolik hodin pacient spánku věnoval, se většinou probouzí unavený a trápí ho silná bolest hlavy. Zároveň může mít po probuzení problém vykonávat náročnější pohybové i mentální aktivity, což se označuje jako spánková opilost. Během dne se poté projeví únava, ospalost nebo dokonce i poruchy paměti.

Periodická hypersomnie

Tento stav, který se označuje také jako rekurentní hypersomnie nebo syndrom Šípkové Růženky (Sleeping Beauty syndrome), může trvat i několik dní. Epizody nadměrné denní spavosti však pravidelně střídají období, kdy má pacient zcela normální potřebu spánku. Periodickou hypersomnii může zároveň doprovázet bulimie, hypersexualita či agresivní chování.

Narkolepsie

Narkolepsie představuje velice závažný typ hypersomnie, kdy mozek není schopný dostatečně regulovat střídání spánku a bdění. Člověk tak může usnout kdykoliv během dne bez ohledu na to, zda zrovna odpočívá, nebo vykonává nějakou aktivní činnost. Epizody spánku jsou většinou krátké (5-30 minut) a nemocný se po nich cítí svěží. Doprovázet je může kataplexie či spánková obrna.

Příznaky hypersomnie

Zatímco délka nočního spánku u pacientů trpících hypersomnií obvykle není nijak zvlášť ovlivněna, zvýšená denní spavost se typicky projevuje nekontrolovatelnými záchvaty spánku během dne. Tyto nutkavé stavy obvykle trvají pouze několik minut a pacienti nejsou schopní se jim ubránit.

Typické příznaky hypersomnie:

  • Nadměrná potřeba spánku během dne
  • Neschopnost kontrolovat usínání během dne
  • Záchvaty spánku při běžných činnostech

Problém nastává i ve chvíli, kdy se pacient snaží se svou nutkavou potřebou spánku bojovat a spí tedy méně, než ve skutečnosti potřebuje. V takové chvíli bývá vyčerpaný, podrážděný, náladový a někdy dokonce i agresivní. Z fyzických příznaků se může projevit teplota či nechutenství.

Důsledky

Lidé trpící hypersomnií bývají někdy označováni za spáče a lenochy, protože ostatní si jejich problém nevykládají jako nemoc. Ve skutečnosti ale tato porucha může být velice nebezpečná jak pro člověka s hypersomnií, tak i pro jeho okolí. Jedinec totiž často není schopný své usínání během dne kontrolovat, což může vést k různým zraněním nebo dokonce ohrožení na životě.

Hypersomnik může během dne usnout při vykonávání jakékoliv činnosti. Není proto výjimkou, že ho spánek přemůže během rozhovoru nebo třeba při řízení automobilu. Z toho důvodu se musí takto postižený člověk vyvarovat třeba ovládání strojů nebo aktivit, které vyžadují jeho nepřetržitou pozornost. To výrazně snižuje kvalitu jeho života, ať už profesního, či osobního.

Diagnostika

Člověk, který na sobě dlouhodobě pozoruje zvýšenou potřebu denního spánku, by měl vyhledat spánkovou poradnu nebo svého praktického lékaře. Ten pacienta vyšetří a pokusí se odhalit prvotní příčinu, která je za hypersomnii zodpovědná. Pokud je na vině nějaké závažnější onemocnění, může nemocného odeslat také na specializované pracoviště, kde lékaři provedou další testy.

Léčba hypersomnie

Léčba hypersomnie vždy závisí na příčině, která tento problém způsobila. Jestliže tato porucha souvisí s nějakým jiným závažným onemocněním, v první řadě je nutné zvolit vhodnou terapii, která tento problém vyřeší nebo alespoň zmírní. Velice důležitá je také úprava životního stylu a posílení obranyschopnosti pacienta.

Co se týče medikamentů, lékaři obvykle volí stimulancia, jako je například methylfenidát, sodiumoxybát nebo modafinyl. Tyto léky potlačují únavu, zlepšují schopnost koncentrace a pacienta udržují v bdělém stavu. K léčbě hypersomnie se dále využívají také antidepresiva.

Co dalšího může pomoci?

  • Snažte se dodržovat zdravý životní styl
  • Hodně pijte a jezte v pravidelných intervalech
  • Snažte se pravidelně cvičit
  • Vyzkoušejte jógu nebo meditace
  • Věnujte více času sobě a svým koníčkům
  • Pokud vás stresuje práce, změňte zaměstnání
  • Pomoci může i dočasná změna prostředí

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top