Spánek během chůze i řízení vozidla. Lidé s narkolepsií mohou usnout v jakékoli situaci

Cítili jste se někdy tak unavení, že jste měli pocit, že snad usnete za chůze? Pro pacienty trpící narkolepsií je to běžná věc. Trpí totiž chronickou neurologickou poruchou a jejich mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku. Usnout tak mohou při jakékoli činnosti kdykoli během dne, a to bez ohledu na dostatek spánku.

Nemají depresi, epilepsii ani netrpí nedostatkem spánku, přesto zcela běžně usínají kdykoli během dne. Někdy dokonce v situacích, které si se spánkem zdravý jedinec dokáže spojit jen stěží. Řeč je o pacientech trpících narkolepsií, vzácným neurologickým onemocněním, které jim znemožňuje regulovat svůj cyklus spánku. Pacienti tak mohou usnout kdykoli a kdekoli. Doslova.

Do hlubokého spánku tak mohou pacienti upadat na procházce, během řízení automobilu nebo při firemní prezentaci, a to typicky bez varování a z plné bdělosti. Následné bezvědomí pak může trvat několik vteřin až minut. Ve vzácných případech mohou někteří jedinci setrvat ve spánku i hodinu či dokonce déle. A jelikož nemocný nemá absolutně žádnou možnost toto náhlé usínání nijak ovlivnit, může se vlivem nemoci dostat do velmi vážného nebezpečí.

Druhy narkolepsie

Narkolepsii lze rozdělit do dvou podskupin, a sice na 1. a 2. typ. Nemoc jako taková pak spadá pod hypersomnii, tedy patologicky zvýšenou spavost.

Narkolepsie 1. typu

Narkolepsie 1. typu, původně narkolepsie s kataplexií, vzniká v důsledku ztráty malé skupiny mozkových buněk produkujících mediátor hypokretin. To je důvod, proč má tento typ narkolepsie jako základní diagnostické kritérium nízkou či dokonce neměřitelnou hladinu hypokretinu v mozkomíšním moku. Kromě toho jsou pro ni typické další příznaky, a to již zmíněná kataplexie, což je náhlý a krátký pokles svalového napětí některé oblasti těla nebo všech svalů, halucinace, spánková obrna a nekvalitní noční spánek.

Halucinace i spánková obrna se projevují zpravidla při usínání či probouzení. Mohou se navíc dostavit společně, čímž u pacienta navodí velice nepříjemný stav, který většina z nás zná pod názvem spánková paralýza.

Narkolepsie 2. typu

Narkolepsie 2. typu, nebo také narkolepsie bez kataplexie, se mnohem častěji projevuje čistě spavostí. Na rozdíl od zmíněného 1. typu se u této formy doprovodné příznaky jako kataplexie, spánková obrna či halucinace projevují jen zřídka.

Narkolepsie a její příznaky

Narkolepsie je charakterizována hlavně těmito symptomy:

  • Nadměrná spavost během dne
  • Kataplexie (náhlá ztuhlost svalového napětí)
  • Živé halucinace či přeludy při usínání nebo probouzení
  • Spánková paralýza

Léčba narkolepsie

Většině pacientů bývá onemocnění diagnostikováno do deseti let od objevení prvních příznaků. Příčina této nemoci však zůstává neznámá. Předpokládá se proto působení několika faktorů, které zapříčiňují neurologickou dysfunkci a spánkovou poruchu.

Samotná léčba pak spočívá ve zmírňování příznaků, případně jejich úplném odstranění. Co se týče medikamentózní léčby nadměrné ospalosti, přínosný se ukázal být například modafilin, pro zmírňování příznaků kataplexie pak zase léky ze skupiny antidepresiv a inhibitorů pro zpětné vychytávání serotoninu.

Léky jako takové lékaři doporučují kombinovat s behaviorální terapií. V rámci té se pacienti mimo jiné učí, jak regulovat svou náhlou ospalost, ale i to, jak zlepšit kvalitu svého normálního nočního spánku tak, aby co nejvíce odstranili možnou ospalost během dne. Jedním ze základů terapie je rovněž stanovení pravidelného spánkového režimu. Nemocný se tak například učí chodit spát ve stejnou hodinu. Důležité je u těchto lidí také vyhýbání se alkoholu a látkám či potravinám obsahujícím kofein, zejména před spaním.

Při jakýchkoli projevech narkolepsie je nutné navštívit lékaře, který stav pacienta zhodnotí a popřípadě navrhne vhodnou léčbu. Nápomocné jsou v tomto ohledu takzvané spánkové laboratoře, které se specializují právě na potíže se spánkem. Vzhledem k tomu, že se jedná o neurologické onemocnění, je ale nutné, aby jedinec podstoupil lékařské vyšetření. V případě, že mu narkolepsie bude diagnostikována, je rovněž nutné o této skutečnosti informovat i jeho nejbližší okolí, a to včetně zaměstnavatele. Jedině tak lze předem zajistit bezpečnost.

Postupem času by si měl pacient sám osvojit postupy, kterými se naučí zmírňovat ataky spánku, například zjistí, že mu pomáhá zařadit do denního režimu krátké šlofíky, které zmírní denní ospalost, rozdělit si velké náročné úkoly na méně menších a po cestě autem si dělat časté přestávky.

Rizika narkolepsie

Vzhledem k tomu, že pacienti nejsou schopní ovlivnit, kdy a kde upadnou do bezvědomí, mohou se vlivem nemoci dostat do situací, které je i jejich okolí vážně ohrožují na životě. Velmi nebezpečné je onemocnění například při výkonu zaměstnání, které vyžaduje zvýšenou pozornost a naprosté bdění. Jedná se o:

  • Práci ve výškách
  • Práci na stavbách
  • Řízení automobilu
  • Manipulaci s ostrými či jinak nebezpečnými předměty

 Zdroje: czech-neuro.cz, celostnimedicina.cz, nemoci.vitalion


Napsat komentář

Your email address will not be published.

top