Snahou některých politických stran je však vrácení mateřské na původní výši v roce 2009. Prozatím se tak ale nestalo. Jak je to tedy s mateřskou v letošním roce?
Peněžitá podpora v mateřství (mateřská) je dávkou nemocenského pojištění. Vyplácena je buď zaměstnavatelem, nebo místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ). Podmínky nároku na mateřskou jsou definovány v § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. O mateřskou je potřeba zažádat, žádost musí být potvrzena ošetřujícím gynekologem. Uvedený tiskopis odevzdají zaměstnankyně svému zaměstnavateli, osoby samostatně výdělečně činné jej předají přímo místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Manžel má nárok na tuto dávku pouze v případě, že jeho manželka nemůže pro vážné dlouhodobé onemocnění o dítě pečovat. Nárok na mateřskou, na rozdíl od rodičovského příspěvku, není ze zákona automatický. Je potřeba splnit zákonné podmínky. Kdy má tedy žena (výjimečně muž) nárok na mateřskou?
Kdy má nárok na mateřskou zaměstnankyně?
Pro přiznání nároku na mateřskou je zapotřebí splnit dvě podmínky. První je, že zaměstnankyně má nárok na výplatu mateřské, jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou jí trvá účast na nemocenském pojištění (tzn., že je v zaměstnaneckém poměru), případně nastupuje na mateřskou (osm až šest týdnů před očekávaným porodem) v ochranné lhůtě. Základní délka ochranné lhůty je 7 dní, u těhotných žen je však prodloužena na 180 dní.
Druhou podmínkou je, že žena je účastna pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou. Není-li tato hlavní podmínka splněna, nemá žena na mateřskou nárok.
Mateřskou nelze pobírat, pokud by žena nadále pro svého zaměstnavatele pracovala. Lze však pracovat pro jiného zaměstnavatele a pobírat mateřskou od původního zaměstnavatele. Nebo si lze například přivydělat na dohodu o provedení práce či začít provozovat samostatně výdělečnou činnost.
Započítává se do doby po jištění studium?
Do doby pojištění se nezapočítává například doba v evidenci na úřadu práce, doba pobírání nemocenské nebo neúspěšné studium. Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění se započítává, jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia.
Kdy má nárok na mateřskou OSVČ?
OSVČ musí splnit stejnou podmínku ohledně délky pojištění v posledních dvou letech. Dále musí být účastna jako OSVČ po dobu 180 kalendářních dní v období jednoho roku před porodem. OSVČ musí být přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění a řádně jej každý měsíc platit. Musí být zaplacen i měsíc bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž vznikl nárok na pobírání mateřské. Dobrovolné nemocenské pojištění pro OSVČ činí 1,4 % z vyměřovacího základu.
V letošním roce činí minimální výše nemocenského pojištění 83 Kč měsíčně a maximální výše činí 1992 Kč. Protože je platba nemocenského pojištění pro OSVČ dobrovolná, platí jej ve skutečnosti pouze 14 % všech OSVČ v Česku. Samostatně výdělečně činné ženy plánující potomka by měly dobrovolné nemocenské pojištění vždy platit. V opačném případě nebudou mít na mateřskou nárok. Další podmínkou pro OSVČ je, že během pobírání mateřské osobně nevykonávají samostatně výdělečnou činnost. Můžou však začít pracovat jako zaměstnankyně nebo na dohodu o provedení práce.
Jak dlouho se mateřská pobírá?
Podpůrčí doba u mateřské činí 28 týdnů. Narodí-li se dvě nebo více dětí, má maminka nárok na 37 týdnů mateřské dovolené. Již od 1. ledna 2008 tak nadále platí, že „osamělé“ maminky mají nárok na mateřskou v délce 28 týdnů stejně jako vdané maminky. Mateřská se poskytuje od 6. až 8. týdne před očekávaným porodem.
Mateřská a rodičovská v České Republice
Přestože došlo od ledna ke snížení peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské), jsou nadále finanční podmínky pro rodičky v Česku jedny z nejlepších ze všech členských zemích EU. Výše mateřské a následně rodičovské je v porovnání s předcházejícím příjmem poměrně vysoká a délka mateřské a rodičovské dovolené je ze zemí EU vůbec nejdelší. Možnost čerpat rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte není zavedena v žádné jiné členské zemi EU.
Nárok na mateřskou nemá každá žena (výjimečně může mateřskou pobírat i muž). Je potřeba splnit zákonné podmínky. Na rodičovský příspěvek (navazující na mateřskou) má však nárok již každá žena (nebo muž), není potřeba splnit podmínky pojištění či zaměstnání. V případě, že nesplní žena podmínky pro výplatu mateřské, začne pobírat rodičovský příspěvek ihned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek lze přitom pobírat až do čtyř let věku, mateřská se pobírá 28 týdnů (37 týdnů u dvojčat).
Výpočet mateřské pro rok 2010
Hlavní změnou při výpočtu mateřské v letošním roce oproti roku 2009 je snížení procentní sazby ze 70 % na 60 %. Dále došlo ke snížení výdělku pro účely stanovení denního vyměřovacího základu v první redukční hranici ze 100 % na 90 %. Mateřská je tedy zhruba o pětinu nižší. Výpočet výše mateřské si uvedeme u měsíčního příjmu 20 tisíc korun. Denní vyměřovací základ (DVZ) se u zaměstnanců zjistí, když se jejich příjem za posledních 12 měsíců vydělí počtem kalendářních dní v tomto období. Tedy DVZ = (20 000 Kč x 12 měsíců) : 365 = 658 Kč.
Denní vyměřovací základ se redukuje, redukční hranice jsou 768 Kč, 1178 Kč a 2356 Kč. Do první redukční hranice se počítá v roce 2010 již pouze 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukční DVZ = do 786 Kč je redukce na 90 %, tj. 592 Kč Denní mateřská = 60 % z 592 Kč = 356 Kč Měsíční mateřská = 30 dní x 356 Kč = 10 680 Kč
Maminka mající příjem 20 tisíc korun bude pobírat mateřskou ve výši 10 680 Kč.
Při příjmu 20 tisíc korun je tedy mateřská v roce 2010 nižší než mateřská v roce 2009 o 3120 Kč.
Kdo nemá na mateřskou nárok?
Podmínku pro výplatu mateřské nejčastěji tedy nesplňuje: žena pracující na dohodu o provedení práce, OSVČ neplatící si dobrovolné nemocenské pojištění, žena vedená v evidenci úřadu práce, studentka v průběhu studia, pracující žena, která nesplňuje podmínku 270 dní pojištění v posledních dvou letech, žena, která čerpala první mateřskou v ochranné lhůtě a během pobírání rodičovského příspěvku otěhotněla.
O autorovi: Připravil: Petr Gola