U encefalitidy většinou nejde o izolované postižení, ale o celkové onemocnění organismu. Pokud hovoříme obecně o zánětech mozku, mezi jejich agens (původce) mohou kromě virů patřit také například bakterie. Stav pacienta, průběh a prognóza onemocnění závisí na řadě okolností. Značnou roli hraje původce, jenž zánět způsobil, jakou cestou se zánět rozšířil, zda jde o prvotní napadení mozku, nebo zda se zánět šíří z jiných oblastí těla.
Akutní hnisavý zánět mozku
Akutní hnisavý zánět mozku většinou postihuje měkké pleny. Jeho původcem jsou bakterie, a to především pneumokoky, meningokoky, stafylokoky a tzv. Haemophilus influenzae. Ložisko infekce je v mozku či v prodloužené míše, která je součástí CNS (centrálního nervového systému). V tomto případě tedy jde o primární infekce. Ložiska mohou být i ve vzdálených orgánech a místech, jako jsou sliznice nosní, nosohltan, nosní dutiny, plíce či osrdečník. Zvýšené riziko je zejména u malých dětí nebo naopak u starých lidí a obecně u pacientů s oslabenou imunitou. Větší riziko v této souvislosti nesou také alkoholici.
Obávaný meningokok
Obecně je meningokok bakterie způsobující některé hnisavé záněty mozkových plen čili meningitidy. V posledních letech byl zaznamenán výskyt velmi těžkých onemocnění způsobených bakteriemi meningokoka typu C a B.
Onemocnění se rozvíjí velmi rychle, prakticky během několika hodin. Projevuje se vysokými teplotami, bolestmi hlavy, závratěmi, zvracením, zatuhnutím šíjových svalů, poruchami vědomí od spavosti, apatie až do stavu bezvědomí, doprovázeného křečemi, někdy i epileptickým záchvatem.
V případě, že pacient podcení svůj zdravotní stav, může dojít k významným komplikacím s celoživotními následky, jako jsou poruchy sluchu až hluchota, ochrnutí končetin, epilepsie, poruchy intelektu. Dále se může vytvořit v mozku absces, což je dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem. Řešení abscesu je operativní.
Léčba a profylaxe
Léčba meningitid musí být zahájena co nejrychleji, dokonce nejdříve „naslepo“, než jsou k dispozici výsledky kultivace z lumbální punkce. Podávána jsou antibiotika parenterální (žilní) cestou s ohledem na alergii pacienta. K terapii antibiotiky se přidávají kortikoidy, které působí příznivě na celý průběh léčby a zároveň působí proti možnému otoku mozku. Profylaxí je hemolytická vakcína, která se podává již v kojeneckém věku. Při bezprostředním ohrožení meningokokovou nákazou se doporučuje profylaxe antibiotiky zejména u lidí, kteří cestují do oblastí, kde se meningokok vyskytuje.
Zánět mozku může být i chronický
Subakutní až chronický zánět mozku, mozkových plen a míchy způsobují zejména bakterie tuberkulózy. Tento zánět začíná plíživě – zvýšenou únavou, malátností, střídavě zvýšenými teplotami, bolestmi hlavy, občasným zvracením, hubnutím, křečemi svalů, poruchami vidění (v důsledku poškození okohybných svalů). Doprovázen bývá také stavy úzkosti, strachu, deprese. Je-li zánětem postižena oblast míchy, dochází i k obrně končetin a nemocný mívá potíže s udržením moči i stolice.
Zásadní a velmi důležité je včasné zahájení léčby. Vzácnější jsou chronické záněty způsobené kvasinkami, plísněmi a mykózami. Ty se vyskytují především u vážně nemocných pacientů, kteří jsou celkově oslabeni nebo léčeni imunosupresivy (léky potlačujícími imunitu organismu, které se podávají například při transplantacích). Zde je léčba přísně specifická a podle agens, které meningitidu způsobilo. Kromě klidu na lůžku, analgetické a antipyretické léčby se aplikuje antimykotikum, a to rovněž žilní cestou.
Klíšťová encefalitida
Mezi nejznámější virové záněty mozku patří klíšťová encefalitida. Virus klíšťové encefalitidy nejčastěji přenáší infikované klíště. Kromě přenosu přímo prostřednictvím klíštěte ale existují i jiné cesty nákazy, i když mnohem méně běžné. Virus se na člověka může přenést například i konzumací tepelně neupraveného kravského, ovčího či kozího mléka, které pochází od nakažených zvířat.
Proniknutím viru do organismu začíná inkubační doba onemocnění.
Toto období, kdy je nakažený člověk dosud bez obtíží, trvá 7–l4 dnů, ale může to být i měsíc. Po inkubační době dojde k vývoji l. fáze onemocnění, která má příznaky lehké chřipky – bolesti hlavy, kloubů, svalů, horečka, pocity nevolnosti. Po několika dnech obtíže odezní. Poté zpravidla následuje klidové období, a to po dobu přibližně 2 týdnů. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.
Ve 2. fázi následují vysoké teploty a příznaky vztahující se k postižení centrálního nervového systému. Tato fáze může mít formy lišící se podle oblasti postižení a celkové závažnosti:
• postižení mozkových blan – bolest hlavy, světloplachost, zánět spojivek,
• postižení mozkové kůry – poruchy spánku, paměti, koncentrace, dezorientace,
• postižení předních rohů míšních – po poklesnutí teplot dochází k obrnám, nejčastěji ochrnutí paže,
• postižení center v prodloužené míše má za následek smrt.
Akutní stav trvá 2–3 týdny. Pak dochází k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů l. fáze chybí a onemocnění přejde rovnou do 2. fáze.
Okamžitá hospitalizace
Klíšťová encefalitida je velmi závažné, život ohrožující onemocnění, které vyžaduje okamžitou hospitalizaci na infekčním oddělení. Je virového původu, a proto na ni antibiotika nezabírají. Léčí se hlavně klidem na lůžku, podáváním vitaminů a léků tlumících zánět, horečky a zvracení.
U čtvrtiny pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, dochází ke vzniku trvalých následků, ať už k obrně horních končetin, chronické bolesti hlavy, nebo k poruchám koncentrace, nálad či spánku. Průměrně jeden případ onemocnění ze sta bývá smrtelný.
„Klíšťovku“ lze dostat takřka kdekoli
Klíšťata přenášející virus encefalitidy už zdaleka nejsou pouze v teplých oblastech ČR, postupně se šíří i do trochu drsnějších oblastí. Nicméně zatím mezi oblasti, v nichž je nejvyšší počet onemocnění „klíšťovkou“, v ČR patří jižní Čechy, podhůří Šumavy, okolí Prahy, Bruntálu a Brna, Plzeňsko, Opavsko, povodí Dyje. Značně méně nemocných například v Rakousku není dáno tím, že by se tam infikovaná klíšťata nešířila stejně rychle jako u nás, ale výrazně vyšší proočkovaností obyvatelstva. Právě očkování proti klíšťové encefalitidě je dosud jedinou spolehlivou ochranou proti této zákeřné chorobě.