1. Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)
Makulární degenerace patří k nejvážnějším očním onemocněním a bývá velmi častou příčinou slepoty. V současné době jí trpí zhruba 30 milionů lidí, obvykle se vyskytuje u starších 50 let a pravděpodobně souvisí se stárnutím oka. Nemoc postihuje oční sítnici, konkrétně žlutou skvrnu, která je důležitá pro přímé vidění. V místě, kde zdravý člověk vidí obraz, vidí nemocní tmavou skvrnu. Mají ale zachované periferní vidění.
Mezi první příznaky onemocnění však patří neostré vidění nablízko, které často doprovází i zhoršené vidění barev. Poté přichází pokřivení obrazu. VPMD může probíhat ve dvou formách. První, suchá forma, je častější. Objevuje se zhruba u 85 % pacientů a dochází během ní k úbytku a poškození sítnicových buněk.
Znakem mokré formy, kterou trpí jen 15 % pacientů, je pak velmi rychlý a dramatický průběh. K nevratnému poškození zraku dochází v řádech týdnů a měsíců, a to kvůli cévám, které prorůstají do míst, kde nemají být. Tyto cévy následně způsobují otok a krvácení. Jizevnaté změny, které po sobě pak onemocnění zanechá, mají za následek nevratnou ztrátu zraku. Lék na VPMD zatím neexistuje, léčba se proto soustředí hlavně na mírnění příznaků. Ty se v některých případech daří i zcela redukovat.
2. Šedý zákal
Šedý zákal neboli katarakta je poměrně časté onemocnění starších osob, trpí jím zhruba 50 % lidí ve věku 60 let. Jedná se o velmi častou nemoc, vlivem které dochází k zakalení jinak čiré čočky, v níž se hromadí proteiny. Ty kromě zakalení jako takového způsobují horší propustnost světla, tedy i zhoršení zraku. Šedý zákal se vyskytuje v několika typech. Zpravidla se dělí podle příčiny.
Chodíte na pravidelné oční prohlídky?
Senilní katarakta je následkem stárnutí oka, vrozenou formu způsobuje infekce během vývoje plodu a sekundární šedý zákal vzniká ve spojitosti s jinými nemocemi, například s cukrovkou. Posledním typem je traumatická katarakta, jež je následkem poranění oka.
Šedý zákal se projevuje zkaleným, zamlženým nebo zastřeným viděním, ale také krátkozrakostí. U pacientů se zpravidla mění také vnímání barev, zvláště pak žluté. Mají navíc problém s řízením v noci, a to hlavně kvůli nepříjemnému vnímání prudkého oslnivého světla. Výjimkou není ani dvojité vidění a dočasné zlepšení vidění na blízko. Co se týče léčby, v některých případech lze zrak upravit brýlemi. V pokročilých stádiích je vhodnější operace, během které je vadná čočka rozdrcena ultrazvukem a nahrazena plastikovou.
3. Zelený zákal
Zelený zákal, který mnozí znají také jako glaukom, je závažné onemocnění oka, jehož přecházení může vést až ke ztrátě zraku. Onemocnění vzniká v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku. Zákal však může být i vrozený. Méně častou příčinou je pak zranění tupím předmětem nebo chemickou látkou. Glaukom se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 40 let. Rizikovou skupinou jsou také diabetici.
Glaukom je zpočátku nenápadný. K jeho odhalení jsou tedy nutné pravidelné kontroly očním lékařem. Sami pacienti často zaznamenají až zhoršení zraku, ke kterému dochází pozvolně. Nemocní nejprve zpozorují malé výpadky v zorném poli. Ty se postupně stávají nepřehlédnutými a pacient přichází o periferní vidění. Místo některých předmětů navíc vidí jen černé stíny nebo skvrny. Pokud dojde k odumření očního nervu, nemocný trvale oslepne. Mezi další příznaky patří:
- Náhlá bolest oka
- Bolest hlavy
- Rozmazané vidění
- Světelné záblesky v oku
- Zúžené vidění
- Náhlá ztráta zraku
- Zrudnutí v oku
- Zamlžené oko
- Nevolnost a zvracení
Možností léčby je více. Pro redukci množství tekutiny v oku se užívají kapky, mají ale spoustu nežádoucích účinků, které postihují jak oči, tak plíce a srdce. Dalším způsobem je pak laserový chirurgický zákrok, pomocí kterého se zvýší odtok tekutiny z oka a sníží se její produkce.
4. Diabetická retinopatie
Jak už název nemoci napovídá, diabetická retinopatie souvisí s cukrovkou. Konkrétně vzniká v důsledku vysoké hladiny cukru v krvi. Následkem toho dochází k poškození drobných sítnicových cév a kapilár. Mění se i struktura a funkce cévní stěny, která má sklon k vyboulení. Dochází ke krvácení z cév, prosakování krevní plazmy a vzniku otoku. Sítnice je nedostatečně okysličená a vzniká vazivová tkáň.
Tato tkáň se u pokročilých forem postupně svrašťuje a vede až k odchlípnutí sítnice nebo krvácení do sklivcového prostoru. Tento proces má za následek zhoršování vidění, jež může vyvrcholit úplnou ztrátou zraku. Rozvoj nemoci mohou uspíšit i další přidružené choroby, jakými jsou třeba vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků či onemocnění ledvin. Negativní vliv má také obezita.
Diabetickou retinopatii ještě komplikuje fakt, že na sobě pacienti často nepociťují žádné příznaky. Tedy alespoň ne v době, kdy je ještě možné zasáhnout a rozvoj nemoci zastavit. Choroba probíhá dlouho bez projevů, je navíc bezbolestná. Až v pokročilém stádiu se objevují potíže s viděním. Základem léčby je prevence, k odstranění symptomů pak slouží ošetření očí laserem.
5. Presbyopie
Ačkoli v mnohých název evokuje závažné oční onemocnění, jedná se o velmi běžnou poruchu zraku, která se jednou bude týká každého z nás. Bez výjimky. Jedná se totiž o ztrátu pružnosti čočky neboli vetchozrakost. Ta se v praxi projevuje neschopností zaostřit na běžnou čtecí vzdálenost. Tento problém se obvykle objevuje u lidí starších 40 let a pozvolna se zhoršuje. Záleží ale na tom, jaký zrak měl člověk předtím.
U jedinců, kteří již trpěli krátkozrakostí, se nemoc zpravidla objevuje později. U lidí s dalekozrakostí se naopak projevuje dříve. Presbyopii lze řešit pomocí brýlí a kontaktních čoček. U spousty lidí se však zhoršuje zrak nejen na blízko ale také do dálky. Časem se může přidat také rozmazané vidění na střední vzdálenost. Lidé si proto pořizují několikery brýle, které střídají v závislosti na aktuální potřebě. Mohou ale také sáhnout po multifokálních brýlích, které kombinují dvě a více čoček s rozdílnou mohutností v jedné.
