Srdečním selháním lékaři nazývají takový stav, kdy oslabené srdce není schopno dostatečně čerpat krev a zásobovat jí všechny orgány. Pacienti jsou unavení, zadýchávají se a nabírají na váze, přestože jedí málo, protože zadržují vodu.
"Diabetes představuje významné riziko pro rozvoj srdečního selhání. Vedle klasických příčin, jako je ischemická choroba srdeční nebo vysoký krevní tlak, je další také diabetická kardiomyopatie," uvedl Aleš Linhart ze II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Zatímco ischemická choroba srdeční znamená nedostatečné prokrvování srdce, kardiomyopatie vzniká kvůli zvýšené hladině krevního cukru. Srdce zesílí, je tuhé, zmenší se jeho vnitřní objem a má vysokou spotřebu kyslíku. Společná oběma diagnózám je zhoršená funkce srdce.
Riziko srdečního selhání tak diabetes zhoršuje pětkrát; dvakrát až čtyřikrát častěji diabetiky postihuje cévní mozková příhoda. Horší prognózu mají ti pacienti, kteří měli onemocnění srdce dříve, než u nich propukla cukrovka.
Podle Národního registru hrazených zdravotních služeb z roku 2017 žije v České republice bezmála milion pacientů s diabetem. Náklady na jejich léčbu v tom roce dosáhly téměř 11 miliard korun, celé zdravotnictví hospodařilo zhruba s 280 miliardami. Každý rok jich přibývá kolem 3000 ročně. Odhaduje se, že v roce 2030 bude diabetiků už kolem 1,2 milionu. Největší nárůst podílu nemocných ve věkové skupině je mezi 60. a 75. rokem, kdy se zvyšuje z 18.000 na 35.000 diabetiků na 100.000 obyvatel.
Očekávaná doba dožití u pacientů s diabetem je nižší než u celkové populace, rozdíl se ale s věkem nemocného snižuje. Kdo trpí cukrovkou už od raného věku, má očekávané dožití o osm let nižší. Padesátník diabetik žije v průměru o tři roky kratší dobu, šedesátník o rok.