Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, na které zatím neexistuje žádný lék, jenž by nemocného zcela vyléčil. Dostupná terapie, jakou je např. hluboká mozková stimulace a léky zvyšující hladinu dopaminu, dokáže pouze zmírnit průběh nemoci.
V současné době však byla publikována studie popisující případ pacienta s Parkinsonovou chorobou, jemuž byla do míchy chirurgicky implantována experimentální neuroprotéza.
„Spojení mezi elektrodou a stimulátorem je pod kůží, vše je skryto a zařízení ovládáte dálkovým ovladačem,“ vysvětlila neurochirurgička Dr. Jocelyn Bloch, autorka studie a profesorka z Univerzitní nemocnice ve švýcarském Lausanne.
Při vývoji tohoto implantátu vědci z Francie, Švýcarska a dalších institucí z celého světa pomocí elektrické stimulace vizualizovali a zmapovali, na která místa v dolní části míchy se musí neuroprotéza zaměřit, aby se zmírnily poruchy chůze a problémy s rovnováhou u pacienta s Parkinsonovou chorobou.
„Neuroprotetický přístup, který jsme vyvinuli, poprvé umožňuje zacílit a řešit tyto problémy individuálně vysoce specifickým způsobem pro každého pacienta. Pracuje v reálném čase a co je důležité, doplňuje ostatní existující terapie,“ řekl Dr. Eduardo Moraud, autor studie a výzkumník z Univerzitní nemocnice ve švýcarském Lausanne.
Operace byla provedena v Univerzitní nemocnici v Lausanne asi před dvěma lety. Po několika měsících rehabilitace pacient s neuroprotetickou stimulací znovu získal schopnost samostatné chůze.
Neuroprotéza založená na epidurální elektrické stimulaci pomohla „podporovat delší kroky, zlepšit rovnováhu a snížit zamrzání chůze,“ napsali ve své studii vědci.
„Musíme bojovat proti horším a závažnějším symptomům této nemoci. S touto terapií jsme ale schopni pacientovi alespoň poskytnout lepší kvalitu života,“ řekla Bloch.
„Toto bylo zatím vyzkoušeno pouze u jednoho jedince s Parkinsonovou chorobou, který již má hlubokou mozkovou stimulaci. Nyní to musíme otestovat na mnoha dalších lidech s tímto onemocněním, včetně těch, kteří hlubokou mozkovou stimulace nemají, abychom dále prozkoumali potenciální přínosy a vedlejší účinky/rizika této nové experimentální terapie,“ řekl David Dexter, ředitel výzkumu v Parkinson’s UK, který se studie neúčastnil.
Druhý pacient již zahájil proces této léčby a vědci plánují provést příští rok klinické testy u šesti dalších pacientů s Parkinsonovou chorobou. Mezitím se vyvíjí komerční verze implantátu.
„Myšlenkou je zahájit po této první fázi rozsáhlejší klinickou studii, která skutečně potvrdí efekt terapie,“ řekla Courtine a dodala, že tento probíhající výzkum bude nějakou dobu trvat, a to „alespoň pět let vývoje a testů.”
Zdroje: edition.cnn.com, nature.com