Podle šéfa WFP Davida Beasleyho, který dnes vystoupil na videokonferenci Rady bezpečnosti OSN, se počet lidí trpících hladem může celosvětově až zdvojnásobit, z nynějších 135 milionů na více než 250 milionů.
Nejvíce ohroženo je podle WFP deset zemí, které byly již před příchodem pandemie zasaženy ozbrojeným konfliktem, hospodářskou krizí či změnou klimatu. Organizace jmenovitě zmiňuje Jemen, Kongo, Afghánistán, Venezuelu, Etiopii, Jižní Súdán, Súdán, Sýrii, Nigérii a Haiti.
V Jižním Súdánu v loňském roce dolehla potravinová krize na 61 procent obyvatel. Již před příchodem pandemie se části východní Afriky a jižní Asie potýkaly s nedostatkem jídla způsobeným suchem a nejhorší invazí kobylek za poslední desetiletí.
"Za pár měsíců bychom mohli čelit mnohačetným hladomorům biblických rozměrů," řekl Beasley. "Pravda je taková, že čas není na naší straně."
"Věřím, že s naší odborností a naším partnerstvím můžeme sestavit týmy a programy nezbytné pro to, abychom zajistili, že se pandemie nemoci covid-19 nestane lidskou a potravinovou katastrofou," řekl šéf WFP.
Hlavní ekonom WFP Arif Husajn prohlásil, že dopady pandemie na hospodářství jsou potenciálně katastrofální pro miliony lidí, jejichž život "již tak visí na vlásku". "Je to rána kladivem pro miliony dalších lidí, kteří mohou jíst, pouze pokud dostávají mzdu," sdělil. "Zákazy vycházení a globální hospodářská recese zničily jejich úspory. Stačí jeden další šok, jako covid-19, který je shodí za hranu. Musíme nyní konat společně, abychom zmírnili dopady této globální katastrofy," dodal.
Dříve tento měsíc WFP oznámil, že kvůli výpadku ve financování od dárců bude od poloviny dubna nucen o polovinu snížit objem humanitární pomoci v částech Jemenu ovládaných šíitskými povstalci.