U onkologických onemocnění se většinou vyskytuje bolest chronická, která má obvykle tendenci k postupné progresi. Je to hluboký negativní emoční prožitek, který nepříznivě ovlivňuje prožívání pacienta s onkologickým onemocněním. Bolest ruší spánek, tím nemocného vysiluje, snižuje jeho schopnost se soustředit, řešit jakékoli problémy, ale především komunikovat s okolím, a tím přispívá k jeho sociální izolaci. Bolest pacientovi neustále připomíná přítomnost jeho choroby a zvyšuje jeho úzkost. Chronická bolest je spojená se ztrátou chuti k jídlu a to spolu s imobilizací může přispět k atrofii svalů, odvápnění kostí a zvýšit pravděpodobnost žilních trombóz a embolií. Výčtem těchto několika málo souvislostí mezi bolestí a zhoršováním se zdravotního stavu pacienta bych chtěla připomenout, jak moc je důležité udělat vše k odstranění nebo alespoň zmenšení intenzity bolesti.
Do naší onkologické ambulance Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň přicházejí pacienti s diagnostikovaným plicním nádorem. Naším cílem je zajistit pacientovi optimální cytostatickou léčbu, zmírnit vedlejší účinky chemoterapie a dosáhnout úplné bezbolestnosti. Velmi úzce spolupracujeme s centrem pro léčbu bolesti, kde je pacientovi nastavena optimální léčba. Při plánování léčby bolesti je proto potřebné přihlédnout k celkovým možnostem a plánu onkologické léčby. U onkologických pacientů v posledních několika týdnech života bývá často nezbytné kombinovat několik cest podávání analgetik. Analgetika jsou nasazována postupně podle síly svého účinku. Používají se tři základní skupiny léčiv: * neopioidní – jedná se spíše o slabá analgetika, jako jsou Ibuprofen nebo Diclofenac, * slabé opioidy – Codein nebo Tramal, * silné opioidy – Morfin, Dolsin, Dipidolor.
Všechny tři skupiny se mohou kombinovat s doplňující terapií, ke které patří např. antidepresiva. Každý pacient vnímá bolest jinak, proto je nutný individuální přístup. Onkologicky nemocný pacient po sdělení své diagnózy prochází velkým psychickým zatížením, proto bolest a s ní spojené trauma ho přivádí do neřešitelné situace. Vnímá bolest více emotivně, proto i jeho reakce na pomoc a léčbu bývají nepředvídatelné. Bolest hodnotíme podle anamnézy a aspektů bolesti. Při sestavování anamnézy bolesti se ptáme pacienta, co ho bolí, trápí, a mapujeme historii bolesti. Pomocí testů zjišťujeme aspekty bolesti, mezi které patří lokalizace, intenzita, časový průběh.
Role sestry v péči o pacienta s bolestí
Smyslem povolání (zdravotní) sestry je pomáhat pacientovi a ulehčovat mu jeho těžkou situaci. Práce v onkologické ambulanci a v chemoterapeutickém stacionáři vyžaduje neustálé vzdělávání. Motivací a velkou odměnou pro nás je spokojený pacient. Sestra je zprostředkovatelkou mezi lékařem a pacientem. Plní ordinace lékaře a sleduje reakce pacienta na nastavenou léčbu. Uplatňuje své komunikační a profesní znalosti pro vznik vzájemné důvěry mezi sestrou a pacientem. Nemocnému je nutné pomoci přijmout fakt, že onemocněl, a pomoci mu smířit se se svou nemocí, včetně léčby a zvládnutí druhotných jevů, jako je bolest. Sestra většinou bývá osobou, které se pacient svěří a hledá u ní pochopení, milé slovo, úsměv. Velmi důležité je si udělat na pacientovy stesky čas a vyslechnout ho. Pacient s chronickými bolestmi potřebuje mít prostor pro vyjádření svých pocitů, potřebuje pomoc zejména ve vyrovnání se s životem, se závažným onemocněním a s ním spojenou bolestí. Empatická sestra si udělá čas na rozhovor s nemocným, umí naslouchat a ve vhodnou chvíli umí mlčet. Porozumění také léčí!
Pro zdravotníky bývá situace, kdy pacient přijímá informaci o své diagnóze a s ní spojenou bolestí, velmi obtížná, neboť pacient trpí. Sestra musí nemocnému důvěřovat, že pociťuje bolest, i když k ní nejsou objektivní klinické důvody a je zavedena analgetická léčba. Velkou oporou a pomocí je nám zdravotníkům podpora rodiny a nejbližších nemocného. Žádný onkologicky nemocný nemusí žít a umírat bez úlevy od bolesti.
LITERATURA
O´CONNOR, M.; ARANDA, S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 324 s. ISBN 80–247–1295–4.
MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 128 s. ISBN 978–80–247–3171–1. ADAM, Z.; VORLÍČEK, J.; KOPTÍKOVÁ, J. Obecná onkologie a podpůrná léčba. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 788 s. ISBN 80–247–0677–6.
SOUHRN
Článek velmi stručně popisuje bolest jako příznak onkologického onemocnění. Dále se věnuje nepříznivému vlivu bolesti na pacienta s onkologickou diagnózou a důležité roli sestry v péči o pacienta s bolestí. Klíčová slova: bolest, analgetika, onkologický pacient, empatická sestra
O autorovi| Renáta Nová ambulance Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň (novar@fnplzen.cz)
R