Péče o onkologicky nemocného s bolestí

10. 4. 2014 10:41
přidejte názor
Autor: Redakce

Bolest je nepříjemný, senzorický a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. Mezi příznaky bolesti patří bolestivé grimasy, pláč, naříkání, hledání úlevové polohy, zatajování dechu, hyperventilace, tachykardie, hypertenze, hypotenze, kolaps, pocení, nauzea, zvracení. Bolest dělíme z hlediska délky trvání na akutní a chronickou. 

U onkologických onemocnění se většinou vyskytuje bolest chronická, která má obvykle tendenci k postupné progresi. Je to hluboký negativní emoční prožitek, který nepříznivě ovlivňuje prožívání pacienta s onkologickým onemocněním. Bolest ruší spánek, tím nemocného vysiluje, snižuje jeho schopnost se soustředit, řešit jakékoli problémy, ale především komunikovat s okolím, a tím přispívá k jeho sociální izolaci. Bolest pacientovi neustále připomíná přítomnost jeho choroby a zvyšuje jeho úzkost. Chronická bolest je spojená se ztrátou chuti k jídlu a to spolu s imobilizací může přispět k atrofii svalů, odvápnění kostí a zvýšit pravděpodobnost žilních trombóz a embolií. Výčtem těchto několika málo souvislostí mezi bolestí a zhoršováním se zdravotního stavu pacienta bych chtěla připomenout, jak moc je důležité udělat vše k odstranění nebo alespoň zmenšení intenzity bolesti.

Do naší onkologické ambulance Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň přicházejí pacienti s diagnostikovaným plicním nádorem. Naším cílem je zajistit pacientovi optimální cytostatickou léčbu, zmírnit vedlejší účinky chemoterapie a dosáhnout úplné bezbolestnosti. Velmi úzce spolupracujeme s centrem pro léčbu bolesti, kde je pacientovi nastavena optimální léčba. Při plánování léčby bolesti je proto potřebné přihlédnout k celkovým možnostem a plánu onkologické léčby. U onkologických pacientů v posledních několika týdnech života bývá často nezbytné kombinovat několik cest podávání analgetik. Analgetika jsou nasazována postupně podle síly svého účinku. Používají se tři základní skupiny léčiv: * neopioidní – jedná se spíše o slabá analgetika, jako jsou Ibuprofen nebo Diclofenac, * slabé opioidy – Codein nebo Tramal, * silné opioidy – Morfin, Dolsin, Dipidolor.

Všechny tři skupiny se mohou kombinovat s doplňující terapií, ke které patří např. antidepresiva. Každý pacient vnímá bolest jinak, proto je nutný individuální přístup. Onkologicky nemocný pacient po sdělení své diagnózy prochází velkým psychickým zatížením, proto bolest a s ní spojené trauma ho přivádí do neřešitelné situace. Vnímá bolest více emotivně, proto i jeho reakce na pomoc a léčbu bývají nepředvídatelné. Bolest hodnotíme podle anamnézy a aspektů bolesti. Při sestavování anamnézy bolesti se ptáme pacienta, co ho bolí, trápí, a mapujeme historii bolesti. Pomocí testů zjišťujeme aspekty bolesti, mezi které patří lokalizace, intenzita, časový průběh.

Role sestry v péči o pacienta s bolestí

Smyslem povolání (zdravotní) sestry je pomáhat pacientovi a ulehčovat mu jeho těžkou situaci. Práce v onkologické ambulanci a v chemoterapeutickém stacionáři vyžaduje neustálé vzdělávání. Motivací a velkou odměnou pro nás je spokojený pacient. Sestra je zprostředkovatelkou mezi lékařem a pacientem. Plní ordinace lékaře a sleduje reakce pacienta na nastavenou léčbu. Uplatňuje své komunikační a profesní znalosti pro vznik vzájemné důvěry mezi sestrou a pacientem. Nemocnému je nutné pomoci přijmout fakt, že onemocněl, a pomoci mu smířit se se svou nemocí, včetně léčby a zvládnutí druhotných jevů, jako je bolest. Sestra většinou bývá osobou, které se pacient svěří a hledá u ní pochopení, milé slovo, úsměv. Velmi důležité je si udělat na pacientovy stesky čas a vyslechnout ho. Pacient s chronickými bolestmi potřebuje mít prostor pro vyjádření svých pocitů, potřebuje pomoc zejména ve vyrovnání se s životem, se závažným onemocněním a s ním spojenou bolestí. Empatická sestra si udělá čas na rozhovor s nemocným, umí naslouchat a ve vhodnou chvíli umí mlčet. Porozumění také léčí!

Pro zdravotníky bývá situace, kdy pacient přijímá informaci o své diagnóze a s ní spojenou bolestí, velmi obtížná, neboť pacient trpí. Sestra musí nemocnému důvěřovat, že pociťuje bolest, i když k ní nejsou objektivní klinické důvody a je zavedena analgetická léčba. Velkou oporou a pomocí je nám zdravotníkům podpora rodiny a nejbližších nemocného. Žádný onkologicky nemocný nemusí žít a umírat bez úlevy od bolesti.

LITERATURA

O´CONNOR, M.; ARANDA, S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 324 s. ISBN 80–247–1295–4.
MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 128 s. ISBN 978–80–247–3171–1. ADAM, Z.; VORLÍČEK, J.; KOPTÍKOVÁ, J. Obecná onkologie a podpůrná léčba. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 788 s. ISBN 80–247–0677–6.

SOUHRN

Článek velmi stručně popisuje bolest jako příznak onkologického onemocnění. Dále se věnuje nepříznivému vlivu bolesti na pacienta s onkologickou diagnózou a důležité roli sestry v péči o pacienta s bolestí. Klíčová slova: bolest, analgetika, onkologický pacient, empatická sestra

O autorovi| Renáta Nová ambulance Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň (novar@fnplzen.cz)

1)
R
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?