Co je plicní hypertenze?
Co se dozvíte v článku
Plicní hypertenze není onemocnění, ale abnormalita, která se projevuje zvýšením krevního tlaku v plicích, konkrétně v plicních cévách. Tento vzestup tlaku vede k nadměrné námaze pravé srdeční komory, která pumpuje krev do levé části srdce přes plicní cévy. V dlouhodobém horizontu se pravá srdeční komora vyčerpává, zvětšuje se a ztrácí svoji funkci. [1, 2, 3]
Plicní hypertenze: klasifikace a příčiny
Plicní hypertenze může provázet celou řadu onemocnění, kam patří srdeční vady, jaterní onemocnění, nákaza virem HIV a podobně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se pak plicní hypertenze dělí celkem do pěti skupin v závislosti na příčině obtíží.
Pokud je tato abnormalita způsobena nějakým konkrétním zdravotním problémem, hovoříme o sekundární plicní hypertenzi. Vzniká-li problém z neznámé příčiny, jedná se o primární plicní hypertenzi, která může být idiopatická či familiární.
Plicní arteriální hypertenze (PAH)
Tento stav je poměrně vzácný, ale může se týkat osob různých věkových kategorií. PAH postihuje výstelku malých plicních cév, která má zabraňovat prosakování krve mimo ně. Prosakování krve způsobené plicní arteriální hypertenzí vede ke zbytnění cévních stěn a následně ke zvýšení tlaku v důsledku zúžení cév. Mezi možné příčiny patří:
- změny v genu předávané rodinami (dědičná plicní arteriální hypertenze),
- užívání některých léků nebo nelegálních drog, a to včetně metamfetaminu,
- vrozená srdeční vada,
- jiné zdravotní stavy, kam patří sklerodermie, lupus a chronické onemocnění jater (cirhóza jater),
- neznámá příčina, což se označuje jako idiopatická plicní arteriální hypertenze.
Plicní hypertenze při onemocnění svaloviny nebo chlopní levého srdce
Jedná se o nejčastější formu plicní hypertenze. Levá část srdce pumpuje krev do celého těla. Pokud je problém na této straně srdce, ovlivňuje to jeho pravou stranu a celý váš plicní okruh. Krev se hromadí ve vašem srdci a zvyšuje tlak v plicních tepnách. Mezi možné příčiny patří:
- selhání levé části srdce,
- onemocnění levostranné srdeční chlopně, jako je onemocnění mitrální chlopně nebo aortální chlopně.
Plicní hypertenze při onemocnění plic
Tato forma plicní hypertenze vzniká v důsledku plicního onemocnění nebo hypoxie (nedostatku kyslíku). Dané stavy mohou způsobit zúžení tepen v plicích, tím pádem plícemi protéká méně krve a zvyšuje se tlak v plicních tepnách. Mezi možné příčiny patří:
- zjizvení plic (plicní fibróza),
- chronická obstrukční plicní nemoc,
- spánková apnoe,
- dlouhodobé vystavení vysokým nadmořským výškám.
Chronická tromboembolická plicní hypertenze
Chronická tromboembolická plicní hypertenze vzniká v důsledku blokády ve vašich plicích. Krevní sraženiny nebo jizvy po krevních sraženinách brání normálnímu průtoku krve plícemi. To klade větší tlak na pravou stranu srdce a zvyšuje se krevní tlak v plicích. Mezi možné příčiny patří:
- chronické krevní sraženiny v plicích (plicní embolie),
- nádory, které blokují plicní tepnu.
Plicní hypertenze z jiných příčin
V tomto případě se plicní hypertenze vyskytuje spolu s dalšími stavy, jako jsou krevní a metabolické poruchy. Přesné mechanismy toho, jak se tento stav spouští, nemusí být vždy zřejmé. Mezi možné příčiny však patří:
- poruchy krve, jako je esenciální trombocytémie a polycythemia vera,
- zánětlivé poruchy, jako je sarkoidóza,
- metabolické poruchy, a to včetně onemocnění z ukládání glykogenu,
- nemoci ledvin. [4, 5, 6, 7]
Jaké má plicní hypertenze příznaky?
Příznaky hypertenze plic jsou často nevýrazné a můžete je snadno zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce nebo plic. Známky onemocnění plicní arteriální hypertenzí jsou natolik netypické, že průměrná doba stanovení diagnózy činí necelé 3 roky.
Příznaky se tedy zhoršují s tím, jak nemoc postupuje. Nejčastějším projevem plicní hypertenze bývá dušnost, a to nejprve při cvičení a později i v klidu. Ta ale může být způsobena i jinými zdravotními stavy, jako je například astma. Mezi další možné příznaky patří:
- namodralá nebo šedá barva kůže kvůli nízké hladině kyslíku,
- tlak nebo bolest na hrudi,
- závratě nebo malátnost,
- rychlý puls,
- bušení srdce,
- únava,
- synkopy,
- otoky nohou a břicha. [8, 9, 10]
Diagnostika hypertenze plic
Pokud opakovaně zaznamenáte některé z výše uvedených příznaků, měli byste vyhledat lékaře, který vás vyšetří. Nejprve bude chtít znát vaši anamnézu, zeptá se na konkrétní obtíže a provede fyzickou prohlídku, aby zkontroloval příznaky srdečních problémů a plicní hypertenze.
Například vypouklé žíly na krku mohou být známkou pravostranného srdečního selhávání. Prohmatáním lékař zkontroluje velikost jater a stetoskopem si poslechne vaše srdce a plíce. Také vám změří krevní tlak a hladinu kyslíku v krvi pomocí pulzního oxymetru. Následně bude zapotřebí provést další testy nezbytné k diagnostice stavu srdce a plic, jako jsou:
- katetrizace pravého srdce – měří tlak uvnitř plicních tepen,
- dopplerovský echokardiogram – používá zvukové vlny k zobrazení funkce pravé komory,
- krevní testy – mohou kontrolovat řadu problémů, které jsou příčinou hypertenze plic a souvisí s jinými orgány, hladinami hormonů nebo infekcemi,
- specifické krevní testy ke stanovení kompletního krevního obrazu,
- CT vyšetření k nalezení krevních sraženin a dalších stavů,
- rentgen hrudníku – zobrazuje velikost plicní tepny a pravé srdeční komory,
- polysomnogram – používá se k zjištění spánkové apnoe,
- echokardiografie – ultrazvuk srdce,
- EKG. [11, 12, 13]
Léčba plicní hypertenze
Léčba plicní hypertenze má největší úspěch, když se podaří identifikovat a odstranit její základní příčinu dříve, než dojde k trvalému poškození cév v plicích. U pacientů, kde odstranění základní příčiny není možné nebo kde je příčina neznámá, například při idiopatické plicní arteriální hypertenzi, se léčba zaměřuje na snižování tlaku v plicním cévním systému a zlepšení krevního oběhu srdce. V zásadě pak rozlišujeme standardní a moderní léčbu.
Standardní léčba idiopatické plicní hypertenze
Tato léčba je účinná pouze u méně než 10 % pacientů s idiopatickou plicní arteriální hypertenzí. Podávají se blokátory draslíkových kanálů a léky na ředění krve kvůli vyššímu riziku krevních sraženin v plicních cévách. Při otocích dolních končetin se používají diuretika. V pokročilých stádiích nemoci může být nutná i transplantace srdce a plic.
Trápí vás plicní hypertenze?
Moderní léčba idiopatické plicní hypertenze
Nové poznatky o idiopatické plicní arteriální hypertenzi poskytly lékařům rozšířené možnosti léčby. Léčba cílí na tři hlavní vývojové mechanismy rozvoje této nemoci, což je zúžení plicních cév, zbytnění cévní stěny a zvýšená srážlivost krve. Moderní léky lze rozdělit do tří skupin:
- Prostacyklin: tato látka, která přirozeně rozšiřuje plicní cévy, se nedostatečně tvoří při plicní hypertenzi. Proto je nyní vyráběna uměle a podává se buď trvalou infuzí, nebo denní inhalací pomocí speciálního inhalátoru.
- Blokátory endotelinových receptorů: endotelin je silná látka, která způsobuje zúžení plicních cév. Léky tedy brání jeho účinku.
- Inhibitory PDE 5: tyto léky rozšiřují plicní cévy a snižují tlak. [14, 15]
Život s plicní hypertenzí: prognóza
Vyhlídky pro osoby s plicní hypertenzí závisí na mnoha faktorech, kam patří hlavně příčina potíží, závažnost onemocnění v době diagnostiky poruchy – lehká plicní hypertenze se léčí snáze než těžká plicní hypertenze – a dále související zdravotních problémy pacienta.
Prognóza je u každého člověka jiná, promluvte si tedy se svým lékařem, abyste se toho dozvěděli více o svých vyhlídkách a o také o tom, jak co nejlépe zvládnout svůj stav. Včasná diagnostika a léčba vám pak samozřejmě mohou pomoci dosáhnout lepší kvality života.
Terapie idiopatické plicní hypertenze je převážně symptomatická a průměrná délka života od rozpoznání této abnormality bývá 2–3 roky. Z toho vyplývá, že vyžaduje hledání dalších možností léčby. [16, 17, 18]
Zdroje: internimedicina.cz, int2.lf1.cuni.cz, fnbrno.cz, cdc.gov, lung.org, ikem.cz, healthline.com, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org