K naplnění tohoto cíle bychom také rádi přispěli naší pravidelnou poradnou pro vás čtenáře. Pokud máte nějaký dotaz či problém, který se týká cukrovky, obraťte se na nás.
Při zjištění cukrovky jsem byl upozorněn na nutnost mj. snížit váhu. Vážil jsem při výšce 182 cm 119 kg. Teď je diabetes mellitus (DM) kompenzován na dietě. Váhu jsem snížil dietou a cvičením na 84 kg. Při poslední kontrole jsem byl lékařem upozorněn, abych snižování váhy již zastavil. Při intenzivním cvičení (které mi bylo doporučeno pro snížení rezistence) a při předepsané dietě 225 gramů sacharidů váha stále mírně klesá. Zastavit pokles však podle mého názoru mohu jen snížením cvičení nebo zvýšením příjmu potravy. Obojí však má své negativní dopad. Jak řešit toto dilema? Děkuji za odpověď. K. B., Chrudim
Těžší než zhubnout bývá pro většinu lidí váhový úbytek udržet. Opětovný přírůstek hmotnosti je velmi častý a nežádoucí. Pokud tedy dodržujete dietu 225 g sacharidů denně, cvičíte a je pro vás takový denní režim přijatelný, ponechte vše jako dosud.
Váhový úbytek se časem zastaví sám. Pokud ne, je třeba myslet na možnost dalšího onemocnění a pacienta podrobně vyšetřit. Jestliže hladovíte nebo je pro vás takto intenzivní cvičení trvale nepřijatelné, máte nyní jedinečnou možnost upravit svůj denní režim tak, aby vám dlouhodobě vyhovoval.
Během vstupní prohlídky u „závodní“ lékařky mi byla z krve naměřena hodnota cukru 6,2 mmol/l. Lékařku to zarazilo, protože jsem jí řekl, že jsem od rána nic nejedl a nepil, a byla to pravda. Prý je to ještě v normě, ale už k horní hranici na to, že bych měl být hladový. Hlad jsem ale opravdu necítil. Dál mi o tom nic neřekla. Chci se tedy, paní doktorko, zeptat: Jaké pocity bych měl cítit a co mám do budoucna preventivně dělat? Dodám jen, že jsem štíhlé, atletické postavy (73 kg při 182 cm), hodně sportuji. Děkuji, Z. P., Ostrava
Glykemií nalačno rozumíme glykemii naměřenou nejméně osm hodin po posledním příjmu potravy nebo cukrem oslazeného nápoje či mléka; 6,2 mmol/l by mohlo být klasifikováno jako zvýšená glykemie nalačno. Meze pro stanovení této diagnózy jsou 6,1-6,9 mmol/l.
Ovšem aby tato diagnóza mohla být stanovena, musí být taková hodnota zjištěna dvakrát, tedy ve dvou různých dnech. Pokud se obáváte diabetu, nemůžete pro sebe udělat nic lepšího než sportovat, pravidelně jíst a dodržovat denní režim. Pohybová aktivita zlepšuje využití cukru v tělesných tkáních -zjednodušeně se dá říci, že chrání před vznikem nejčastějšího typu diabetu, tedy diabetu 2. typu. Podle mého názoru by bylo ve vašem případě vhodné vyšetřit glykemickou křivku, tj. zátěžový test, pomocí kterého lze potvrdit nebo vyloučit přítomnost cukrovky nebo poruch tolerance cukrů.
Jsem ve 36. týdnu těhotenství a od 22. týdne docházím do diabetologické poradny. Při zátěžovém testu oGTT mi byly naměřeny hodnoty glykemie 4,2 (nalačno), 8,9 (hodinu po vypití roztoku glukózy) a 6,4 (po 2 hodinách), což, podle vyjádření lékařky, jen velmi mírně přesahuje stanovené normy. Nyní dodržuji dietu a glykemie mám (domnívám se) v pořádku - nalačno vždy méně než 4, hodinu po jídle jen málokdy víc než 6. Žádné jiné obtíže přitom nemám. Dočetla jsem se ale, že i u „dobře kompenzovaných diabetiček“ se porod vyvolává předčasně, v 38. nebo 39. týdnu, a v žádném případě se těhotenství nenechá pokračovat po termínu porodu (tedy po 40. týdnu). Je to skutečně v každém případě nutné? B. Š., Louny
Chápu vaše obavy z indukce (vyvolání) porodu. V tomto případě jde hlavně o zdraví vašeho dítěte. U diabetiček včetně žen, které trpí diabetem v těhotenství, je vyšší riziko úmrtí plodu právě na samém konci těhotenství, zejména v případě jeho přenášení.
To platí i v případě uspokojivých hodnot hladiny cukru v krvi. Proto je indikováno ukončení těhotenství v termínu a také se často přistupuje v samém závěru těhotenství k preventivním hospitalizacím, aby byly životní funkce dítěte sledovány v kratších intervalech. K indukci porodu se nyní používají látky, které vznikají i přirozeně v lidském těle - prostaglandiny.
Aplikují se obvykle lokálně, tedy vaginálně, méně často celkově, např. nitrožilně. O vhodnosti indukce porodu či její nezbytnosti a o tom, jak se provádí, by vás měl podrobně informovat váš ošetřující gynekolog, rozhodně se ho na to zeptejte.
Můj přítel má z prvního manželství dceru, která má diabetes 1. typu. Přítel ani jeho bývalá manželka diabetes nemají. Zajímalo by nás, jaká je pravděpodobnost, že by naše dítě mohlo být diabetem postiženo. Já sama diabetes nemám. Existují nějaké testy, při kterých by bylo možné riziko zjistit? Vaše odpověď byla následující: „Ano speciálními vyšetřeními lze v některých případech zjistit vlohu pro onemocnění cukrovkou. Vyšetření je drahé a má význam spíš experimentální, neboť ani zjištění přítomnosti vlohy nemusí znamenat, že dítě onemocní.“ Přesto mám prosbu: Mohu někde zjistit kontakt na takové pracoviště, ať již v Čechách, nebo v zahraničí? Děkuji za odpověď. D. L., Náchod
Genetická vyšetření partnerů prekoncepčně provádějí genetické poradny, některé z nich jsou při diabetologických centrech, jiné jsou při centrech asistované reprodukce. Jestliže máte zájem o genetické vyšetření, bylo by nejlepší poradit se o tom s vaším gynekologem, který bude mít nejlepší přehled o existenci genetických poraden ve vašem regionu.
Podle mého názoru jsou vaše obavy větší než riziko. Pokud má dítě vlastního sourozence s diabetem 1. typu, je riziko, že onemocní cukrovkou 1. typu, zhruba 5%. Ve vašem případě by se jednalo o sourozence nevlastní, čímž razantně klesá koeficient příbuznosti a s ním riziko onemocnění diabetem 1. typu.
Problematika dědičnosti diabetu 1. typu není příliš prozkoumána, rozhodně neznáme všechny geny, které se uplatňují v procesu vzniku této choroby. Pro vaši informaci mohu uvést, že nyní známe maximálně 60 % genů, které mohou být zodpovědné za vznik diabetu 1. typu. Existují také ochranné geny, tato problematika je dosud málo známá. Významnou roli při rozvoji diabetu 1. typu hraje i vnější prostředí, délka kojení, životní styl a další přidružené choroby.
V případě, že by se u manžela prokázala některá vloha pro cukrovku 1. typu, neznamená to, že u něj onemocnění musí propuknout, ani to, že ho přenese do další generace. (U otcediabetika je riziko, že jeho dítě bude mít cukrovku 1. typu, v šesti až devíti procentech případů.)
Byly prováděny klinické studie s jednovaječnými dvojčaty, tedy sourozenci s naprosto stejnými geny. Studie ukázaly, že problém genetické dispozice nemůžeme zužovat na identifikaci diabetogenního genotypu (souhrn všech genů jednoho živého organismu). Má-li jedno z dvojčat diabetes 1. typu, riziko onemocnění druhého sourozence je 30 až 40 %.
Pokud by výsledek vyšetření byl negativní, stejně nelze s jistotou říci, že dítě diabetes 1. typu mít nebude, protože, jak uvádím výše, všechny geny zodpovědné za vznik této choroby dosud neznáme a spolupůsobí zde v různě velké míře i vnější faktory (vnější prostředí, délka kojení, životní styl, další přidružené choroby). Bohužel je třeba konstatovat, že ani provedení genetického vyšetření vám nedá naprostou jistotu, že dítě bude zdravé. Taková jistota neexistuje.
Vážená paní doktorko, ráda bych se zeptala, jaká rizika s sebou nese těhotenská cukrovka pro miminko a zda může působit nějaké komplikace u porodu. Není mi totiž jasné, proč se dnes „cukr“ v těhotenství tak hlídá, když se obecně jeho nárůst v těhotenství považuje za přirozený a po porodu obvykle klesá. Děkuji za odpověď. A. F., Český Brod
Dovolím si s vámi nesouhlasit. Nárůst glykemie v těhotenství není přirozený. Těhotenská cukrovka vzniká u žen, kde je již přítomna nějaká porucha sekrece inzulinu (až u 70 % žen, které měly v těhotenství cukrovku, se po letech vyvine cukrovka i mimo těhotenství).
Naopak těhotné ženy jsou normálně adaptovány na nízké hladiny cukru v krvi, protože cukr šetří tělo ženy pro miminko. Když jsou glykemie vyšší než norma, je nabídka cukru pro vyvíjející se dítě nadměrná. Cukr se ukládá v těle dítěte v podobě tuku. Vyšší glykemie brzdí vyzrávání tkání a orgánů dítěte, například plic.
Děti matek s neléčenou nebo špatně léčenou cukrovkou jsou příliš velké, váží více než 4 kg, a to bývá zdrojem komplikací při porodu. Vznikají často rozsáhlá a nepříjemná porodní poranění matky, výjimečně dítěte, i při bezvadné porodnické péči. Dítě sice bývá nadměrně velké, ale nezralé, což je zdrojem řady komplikací v poporodním období.
Tyto komplikace mohou v těžších případech zanechat trvalé následky. Plod matky s těhotenskou cukrovkou bývá v posledních týdnech gravidity ohrožen náhlým úmrtím, proto jsou tyto těhotné zvýšeně sledovány a porod bývá indukován v 38. týdnu. Riziko náhlého úmrtí dítěte je výrazně zvýšeno tam, kde cukrovka nebyla odhalena a správně léčena.
Nechtěla jsem vás polekat, ale pravdivě informovat, proč tak úzkostlivě vyhledáváme ženy s těhotenskou cukrovkou a přistupujeme k její léčbě tak vážně. Pokud je vše v pořádku nebo je cukrovka správně léčena a žena pečlivě sledována diabetologem i gynekologem, je riziko výše popsaných komplikací stejně malé jako u žen bez gestačního diabetu. Vyžaduje to ovšem úsilí i pochopení situace nejen ze strany zdravotníků, ale zároveň ze strany pacientky a její rodiny.
Své dotazy týkající se diabetologické poradny můžete směrovat na mailovou adresu: redakcepl@mf.cz