Orální glukózový toleranční test pomůže odhalit cukrovku i gestační diabetes. Jak probíhá?

OGTT

Zdroj: Depositphotos

Jedním z vyšetření, které by měla během těhotenství podstoupit každá žena, je orální glukózový toleranční test, známý také jako oGTT. Ten pomáhá včas odhalit gestační diabetes, ale slouží také jako metoda vhodná k diagnostice cukrovky 2. typu. Lékař při něm lačnému pacientovi podává glukózu a pravidelně kontroluje vzorky krve, aby zjistil, jak se tělo s touto zátěží dokáže vypořádat.

Co je oGTT?

Jako orální glukózový toleranční test (zkratka oGTT) se označuje vyšetření, které se v dnešní době používá hlavně pro včasné odhalení těhotenské cukrovky nebo porušené glukózové tolerance. Jde o zátěžový test, jenž slouží ke stanovení koncentrace krevního cukru (glykémie), a proto ho lékaři někdy označují také jako vyšetření glykemické křivky.

Podstatou orálního glukózového tolerančního testu je ústní podání cukru a následné měření, zda je organismus pacienta po zátěži glukózou schopný udržet její hladinu v krvi v normálním rozmezí (a jak rychle dokáže zátěž zpracovat). Z toho důvodu se v pravidelných intervalech testují vzorky krve, které lékařům přinášejí potřebné informace, které se týkají:

  • jaterních funkcí,
  • účinků hormonů, které regulují glykémii,
  • procesů v trávicím traktu – rychlost vyprázdnění žaludku, pasáž střevem a resorpce. [1, 2]

Kdo musí podstoupit oGTT?

Orální glukózový toleranční test slouží především k identifikaci jakékoliv poruchy v metabolismu cukrů, která by mohla mít na pacientův organismus výrazný vliv. V současné době lékařům orální glukózový test pomáhá diagnostikovat cukrovku (onemocnění diabetes mellitus), přičemž konkrétně může potvrdit zejména přítomnost gestačního diabetu, cukrovku 2. typu, ale také tzv. prediabetes.

Mezi lidmi je oGTT test známý hlavně jako vyšetření, které se provádí v průběhu gravidity a pomáhá včas identifikovat těhotenskou cukrovku. Může ovšem odhalit také porušenou glukózovou toleranci (PGT), kdy lidský organismus neumí zpracovat přijatý cukr, což vede k občasným hyperglykémiím. Nejde tedy o cukrovku v pravém slova smyslu, ale spíše o její předstupeň. [3, 4, 5]

oGTT v těhotenství

Provádění orálního glukózového tolerančního testu u těhotných žen vychází z doporučení České diabetologické společnost (ČDS) a České společnosti klinické biochemie (ČSKB), jejichž stanovisko je v souladu s protokolem vydaným Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Konkrétní doporučení k provedení tohoto vyšetření přitom vydává gynekolog.

U těhotných žen se oGTT používá pro včasné odhalení gestačního diabetu, což je onemocnění, které může způsobit řadu komplikací matce i jejímu nenarozenému dítěti. Patří sem například vysoký krevní tlak matky, preeklampsie, vyšší porodní váha dítěte, různé vývojové poruchy nebo dokonce smrt plodu v posledních týdnech těhotenství.

Na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře se v rámci předporodní péče oGTT provádí obvykle ve druhém trimestru (typicky mezi 24. a 28. týdnem gravidity). Existují ale i výjimky, kdy je nutné toto vyšetření provést již v prvním trimestru (mezi 10. a 14. týdnem těhotenství), protože nastávající maminky jsou považovány za rizikové. Indikací k dřívějšímu provedení oGTT může být:

  • obezita,
  • věk nad 30 let,
  • opakované potraty,
  • výskyt cukrovky v rodinné anamnéze,
  • porod dítěte s hmotností vyšší než 4000 gramů,
  • těhotenská cukrovka během předchozí gravidity,
  • přítomnost cukru v moči (glykosurie),
  • porod mrtvého plodu v dřívějším těhotenství,
  • hypertenze či preeklampsie při předchozí graviditě,

Pokud je oGTT v prvním trimestru u rizikových pacientek negativní, je nutné test zopakovat ještě ve druhém trimestru, a to v obvyklém termínu mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U žen s vysokým rizikem či výsledkem screeningového oGTT na horní hranici normy se pak může vyšetření opakovat ještě ve 32. týdnu těhotenství (nebo později), což platí i pro situace, kdy lékař pojme podezření, že se gestační diabetes rozvinul až po 28. týdnu těhotenství.

Než po porodu uplyne 6 měsíců, je pak nutné pacientky trpící v těhotenství gestačním diabetem reklasifikovat na podkladě oGTT, protože u nich hrozí zvýšené riziko rozvoje diabetu 2. typu (během 10 následujících let se cukrovka může objevit až u 30 % z nich). Podle celkového rizika, které vyhodnotí ošetřující lékař, by se pak oGTT měl opakovat po 1-5 letech. [6, 7, 8]

oGTT u dospělých pacientů

Světová zdravotnická organizace i Česká diabetologická společnost rovněž doporučují používat orální glukózový toleranční test k potvrzení cukrovky u pacientů, jejichž hodnoty vycházející z měření plazmatické glukózy v žilní krvi nalačno jsou hraniční (ve druhé hodině po zátěži jsou vyšší než 11,1 mmol/l). Aby však bylo možné stanovit přesnou diagnózu, je nutné test provést opakovaně.

Orální glukózový toleranční test se doporučuje jako doplňující vyšetření pro diagnostiku diabetu ve chvíli, kdy nelze rozhodnout podle hodnot glykémie nalačno a podle hodnot náhodné glykémie. Jsou-li výsledky naopak průkazné, je možné cukrovku potvrdit i bez oGTT, který by byl pro pacienta v takovou chvíli zbytečnou zátěží.

Pokud jde o to, kdy se orální glukózový toleranční test obvykle provádí, bývá indikován například u pacientů starších 15 let, u nichž v rodině se diabetes mellitus objevil. Lékaři ho pak doporučují také u obézních jedinců, u osob s vysokým krevním tlakem nebo u pacientů s hraniční glykémií nalačno (prediabetes), jež se pohybuje v rozmezí 5,60-6,99 mmol/l. [9, 10]

Kontraindikace

V některých případech se lékaři rozhodnou, že nelze orální glukózový toleranční test provést, nebo dokonce není vůbec potřeba. To platí například v situaci, kdy je u pacienta při glykémii nalačno hodnota plazmatické glukózy vyšší než 7,0 mmol/l (u těhotné ženy vyšší než 5,1 mmol/l). Mezi další kontraindikace se pak řadí:

  • horečnaté stavy,
  • zažívací obtíže,
  • sepse,
  • intoxikace,
  • imobilizace,
  • redukční dieta,
  • akutní stresové stavy,
  • akutní oběhové poruchy,
  • akutní onemocnění či úrazy,
  • operativní zákrok (odstup musí být alespoň 6 týdnů),
  • proběhlé závažnější onemocnění (infarkt, cévní mozková příhoda…). [11, 12]

Jak se na oGTT připravit?

Na zátěžové oGTT vyšetření se pacient musí předem připravit a měl by se přesně řídit doporučením ošetřujícího lékaře. V průběhu 3 dnů před orálním glukózovým tolerančním testem by člověk neměl svůj jídelníček nijak závratně měnit. Nejlepší je konzumovat běžnou stravu, na kterou je zvyklý, a to bez jakéhokoliv omezování sacharidů a cukru.

Minimálně po dobu 24 hodin před samotným vyšetřením je nutné vyhnout se konzumaci alkoholických nápojů (včetně piva a vína). Vzhledem k tomu, že pacient musí do zdravotnické ordinace přijít nalačno, alespoň 8-12 hodin před testem by neměl nic jíst. Pití je samozřejmě povoleno, ale doporučuje se volit pouze neslazené tekutiny (neslazený čaj nebo třeba čistou vodu).

Před oGTT vyšetřením ani v jeho průběhu pacient nesmí kouřit, přičemž v tomto případě platí stejné intervaly jako u lačnění. Fyzickou zátěž sice lékaři nezakazují, ale zhruba 24 hodin před testem by se měl pacient vyhýbat zvýšené tělesné námaze. Po dohodě s lékařem je také možné vynechat ráno v den testu běžně užívané léky. Například medikamenty s antiinzulinovým účinkem je možné podat až po dokončení oGTT testu. [13, 14]

Jak se provádí oGTT?

Jakmile se u pacienta či pacientky projeví cukrovka, gestační diabetes nebo porušená glukózová tolerance, jeho organismus není schopný normálním způsobem zpracovávat přijímaný cukr. Během oGTT se proto vyšetřovanému jedinci podává glukóza a následně se v pravidelných intervalech kontrolují vzorky krve, aby bylo možné určit, jak se tělo s danou zátěží vyrovnává.

Orální glukózový toleranční test se provádí ráno ve specializované laboratoři a zabere minimálně dvě hodiny, s čímž by měl vyšetřovaný dopředu počítat (zařídit si v práci volno, vzít si s sebou něco na čtení). Zároveň je nutné, aby přišel nalačno (minimálně 8 hodin by tedy měl být bez jídla), protože jinak by výsledky nebyly průkazné.

Pacientovi se nejprve nalačno odebere krev z loketní žíly. Pokud je u dospělého člověka hladina glukózy v krvi nalačno vyšší než hodnota 7 mmol/l, vyšetření oGTT se již neprovádí, protože by pro vyšetřovaného bylo zbytečnou zátěží. To samé platí také v případě těhotných žen, u nichž hladina glukózy v krvi nalačno přesáhne hodnotu 5,1 mmol/l.

Poté následuje podání zátěžové dávky cukru (jedná se o 75 gramů glukózy), kterou vyšetřovaný vypije ve formě sladkého nápoje. Nejčastěji se jedná o čaj, přičemž 250-350 ml roztoku by měl pacient zkonzumovat během 5-10 minut. Po dobu celého vyšetření je nutné zachovávat tělesný klid (setrvat vsedě nebo vleže), nejíst, nekouřit a vypít maximálně 250 ml vody.

U těhotných žen se pak další dva žilní odběry provádí vždy po 60 a 120 minutách od chvíle, kdy pacientka vypila sladký roztok. U ostatních pacientů stačí odebrat krev pouze 2 hodiny po zátěži, čímž je orální glukózový toleranční test ukončen. V odebraných vzorcích následně lékaři stanoví hladinu glukózy (krevního cukru). [15, 16, 17]

Výsledky oGTT

U zdravých osob se hodnoty glykémie nalačno pohybují pod 5,6 mmol/l a ve 120. minutě při orálním glukózovém tolerančním testu poté bývají nižší než 7,8 mmol/l. Zvýšená glykémie nalačno je pak charakterizována hodnotami 5,6-6,9 mmol/l, což svědčí o prediabetu, přičemž porušená glukózová tolerance se vyznačuje glykémií ve 120. minutě oGTT, která dosahuje hodnot 7,8-11,0 mmol/l.

Pokud se u pacienta objeví typické příznaky onemocnění diabetes mellitus, jako je například žíznivost, polyurie nebo hubnutí bez příčiny, může lékař pojmout podezření a doporučit potřebné testy (a případně jejich opakování). Že se člověk opravdu potýká s cukrovkou, je pak možné odhalit pomocí těchto kritérií:

  • glykémie nalačno ≥ 7,0 mmol/l,
  • náhodná glykémie ≥ 11,1 mmol/l,
  • glykémie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l.

Ačkoliv je způsob provádění testu oGTT v těhotenství stejný jako v případě jiných pacientů, hodnocení se liší. Má-li těhotná žena glykémii nalačno (po 8hodinovém lačnění) opakovaně vyšší než 5,1 mmol/l, lékař diagnostiku gestační diabetes a není nutné vůbec oGTT podstupovat. Pokud je však první výsledek vyšší než 5,1 mmol/l a druhý naopak nižší, vyšetření se standardně provádí. Pro těhotenskou cukrovku pak svědčí tyto hodnoty:

  • glykémie v 60. minutě oGTT ≥ 10,0 mmol/l,
  • glykémie ve 120. minutě oGTT ≥ 8,5 mmol/l.

Ať už lékař zaznamená takto zvýšené hodnoty u odběru krve v 60. minutě, nebo až u odběru ve 120. minutě, vždy svědčí o přítomnosti gestačního diabetu. Kromě toho pak může být u těhotných žen zachycen také zjevný diabetes mellitus, jenž splňuje diagnostická kritéria cukrovky platná pro všeobecnou populaci – tedy glykémie nalačno ≥ 7,0 mmol/l nebo ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l. Tento stav pak zpravidla přetrvává také po šestinedělí. [18, 19, 20, 21]

Rizika a možné komplikace

Ačkoliv se oGTT vyšetření řadí mezi velmi často prováděné testy, pacienti se často ptají, zda je bezpečné a nemůže je (nebo nenarozené dítě) nějakým způsobem ohrozit. Nápoj, jenž se používá jako zátěžová dávka, představuje osmoticky účinnou látku, která ve vzácných případech u vyšetřovaných vyvolává nepříjemné obtíže, kam patří nevolnost, zvracení nebo mdloby. V takové situaci je nutné okamžitě uvědomit zdravotnický personál.

Pokud pacient, který by měl podstoupit orální glukózový toleranční test, špatně snáší odběry krve, měl by tuto skutečnost předem konzultovat s ošetřujícím lékařem a zdravotnickým personálem, aby na to byli připraveni. To samé platí v případě, že má pacient alergii na dezinfekční přípravky nebo se potýká s epilepsií. Kromě toho je vhodné přinést si s sebou na vyšetření svačinu, kterou po jeho ukončení člověk sní, aby se mu neudělalo nevolno. [22, 23, 24]

Zdroje: mayoclinic.org, ikem.cz, cukrovka.cz, bulovka.cz, ftn.cz, stefajir.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top