za 150 až 200 Kč. Vyrobit se dá z pěti tablet Paralenu Plus v ceně 15 Kč. Ten je k dostání v každé lékárně.
Výrobcům pervitinu se opět podařilo snížit své výrobní náklady. Dříve se pervitin vyráběl z podstatně dražšího Modafenu nebo Nurofenu Stopgrip. Dnes si libují, že se jim podařilo využít mezery v zákoně, který nikomu nebrání nakoupit jakékoli množství obyčejného léku proti chřipce. Lékárníci upozorňují, že prudce roste poptávka po volně prodejných lécích obsahujících pseudoefedrin. Prezident České lékárnické komory Jindřich Oswald uvádí ze své zkušenosti, že zhruba deset balení Paralenu vydá k léčebným účelům a šestkrát tolik putuje do rukou narkomanů. „Stává se, že narkoman chce léky i za několik tisíc korun,“ dodává Oswald. Lékárník se může pouze vymluvit, že takové množství na skladě nemá.
Hlavní hygienik Vladimír Polanecký poukazuje na to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už měl navrhnout Ministerstvu zdravotnictví zákaz volného prodeje Paralenu Plus. Ústav zatím záležitost zkoumá. Farmaceutické firmy lobbují samozřejmě proti omezení prodeje ze všech sil. Na jejich stranu se paradoxně přiklání i Luboš Olejár, předseda Svazu pacientů. Tvrdí, že kvůli několika narkomanům budou poškozeni pacienti, které napříště čeká cesta k lékaři pro předpis. Při takovém střetu zájmů je řešení zdánlivě prostého problému v nedohlednu. A zatím počet nových narkomanů stále roste.
Neradostná bilance vyplývá ze třetího celostátního výzkumu epidemiologie drog a uživatelů drog, který provádí Hygienická stanice hlavního města Prahy. V roce 2001 přibylo k devadesáti pěti tisícům uživatelů drog dalších 4233 osob. V porovnání s rokem 1995 jde o 100% růst. Nejčastěji zastoupenou drogou mezi novými uživateli je právě pervitin.
Podle Jiřího Presla, ředitele Centra metadonové prevence hlavního města Prahy, si dalo vloni svoji první injekci „péčka“ 2545 osob. Nejpostiženější věkovou kategorií jsou mladí mezi 15. a 19. rokem. Na druhém místě oblíbenosti je heroin. Je sice dražší, ale i přesto jeho konzumace rychle roste. Marihuana se stává sekundární drogou.
Nováčci jsou stále mladší a je mezi nimi hrozivých 14 % těch , kteří začali s drogou dřív, než dostali občanku. Dalších 70 % nových uživatelů se objevuje ve věkové kategorii do 19 let. Když dítě překročí bez kontaktu s drogou 21. rok života, mohou si rodiče skoro oddechnout. Nejhorší roky jsou za nimi.
Dalším výrazným trendem je stále větší dostupnost drog na celém území ČR. Praha si drží prvenství například v přírůstku dívek narkomanek. V počtu evidovaných intoxikací drogou má prvenství Moravskoslezský kraj. Ostravsko se může „chlubit“ nejrychleji rostoucím počtem vařičů a dealerů pervitinu.
Nejvíc nových uživatelů drog je v učilištích, následují odborné školy, gymnázia jsou na třetím místě. Na základních školách je 5 % žáků možné zařadit mezi pravidelné uživatele. Bilanci o stavu české drogové scény uzavírají neradostné odhady Národní protidrogové centrály: V České republice užívá pravidelně drogy 100 tisíc osob. Jejich zásobovači - drogové mafie působící v Česku - si podle náměstka ředitele Policie ČR Miroslava Antla v loňském roce odhadem přišli na 16 miliard korun, což zhruba odpovídá 0,8 % HDP. Přesná čísla však nikdo nezná. Podle analytika Petra Zahradníka to může být i 20 miliard. Jiří Komorous je velmi skeptický: „Předpokládáme, že se nám nepodaří odhalit 70 % dovezených drog a 40 % jejich domácí výroby.“
Na světové scéně dosáhly podle statistiky OSN tržby z prodeje drog za loňský rok už 400 miliard USD. Podstatou obrovských výdělků drogových mafií je rozdíl mezi dovozní a prodejní cenou. Každý dolar vydaný na nákup se při prodeji zdevítinásobí. Čeští výrobci pervitinu jsou tedy lepší než světový průměr.
O krok pozadu za výrobci a distributory jsou policie i zákonodárci. Malé ryby občas uvíznou v policejní síti, velké zůstávají většinou nepostižitelné. Navíc i když se policii podaří zadržet a poslat za mříže někoho z bossů, na jeho místo okamžitě nastoupí náhradník. Letos v únoru se poprvé policii podařilo zablokovat finanční konta jedné skupiny působící na české drogové scéně. Na účtech bylo dvacet pět tisíc eur získaných za distribuci heroinu; zatčeno bylo pět dagestánských mafiánů.
Podle Miroslava Antla je česká legislativa příliš shovívavá v několika aspektech. Za výrobu a distribuci drog dává relativně nízké tresty - pět, nanejvýše osm let. Podle něj jsou nedostatečně kontrolovány finanční toky z nelegálních aktivit, a proto prý není možné účinně postihnout organizované skupiny pachatelů. Zákon také neumožňuje propadnutí jejich majetku ani ukládání peněžitých trestů.
Drahá ruka zákona
Tým českých odborníků za asistence kolegů ze School of Criminology a Criminal Justice Florida State University v USA vypracoval studii, která se zabývá ekonomickým dopadem kriminalizace přechovávání omamné nebo psychotropní látky v množství větším než malém. Odborníci spočítali, že zadržení a potrestání jedné osoby stojí 161 000 Kč. Z toho zhruba 107 000 jde policii, 9000 Státnímu zastupitelství, 13 000 na soud, 18 000 na vězení a 13 000 na ztrátu produktivity. Oficiální závěr analýzy zní, že zavedení trestu za přechovávání drog pro vlastní potřebu je z krátkodobého hlediska (2 roky) ekonomicky nevýhodné. Ekonomicky pozitivní dopad se může podle autorů studie projevit až v dlouhodobém horizontu.
VLADIMÍRA BOHATOVÁ, SVĚTLANA RYSKOVÁ, Ekonom, 25.4.2002