Pacient uléhá na posuvné lůžko, které projíždí snímacím přístrojem ve tvaru prstence. Z vedlejší místnosti, oddělené sklem, sledují pracovníci na počítačích průběh vyšetření. Takto přibližně vypadá prohlídka s použitím přístrojů moderní medicíny.
Podle stejného scénáře pracuje i nové unikátní zařízení, které zakoupila Nemocnice Na Homolce v Praze. Díky němu odborníci již za několik hodin vědí, zda a kde přesně se v těle dotyčného člověka nachází nádor a jaké má vlastnosti. Tedy takové informace, kvůli kterým musel pacient dříve podstoupit nejméně dvě vyšetření.
Nádor svítí na obrazovce
Metod odhalování nádorů, ale i různých zánětů v těle nemocného existuje více. Například rentgen, ultrazvuk či výpočetní tomografie (CT) a poměrně nová pozitronová emisní tomografie (PET).
| Nemocnice Na Homolce nyní používá nový unikátní přístroj, který spojuje výhody obou diagnostických přístrojů - pozitronové emisní tomografie (PET) i počítačového tomografu (ct). |
Poslední zmiňovanou metodu mohou využívat v České republice lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce a v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Výjimečná je v tom, že dokáže odhalit ložisko nemoci mnohdy dříve než ostatní způsoby.
Nemocnice Na Homolce však v současné době používá nový unikátní přístroj, který spojuje výhody obou diagnostických přístrojů - pozitronové emisní tomografie (PET) i počítačového tomografu (ct).
Přístroj PET funguje na následujícím principu: Do těla pacienta vstříknou lékaři injekcí určitou látku, zpravidla cukr označený radionuklidem. Krví se dostane do jednotlivých tkání těla, které jej v různém množství spotřebovávají.
Zhruba po hodině od podání již výrazně převažuje jeho koncentrace v cílových tkáních. Vydávané ionizující záření kamera přístroje zaznamenává.
Orgány, jako například mozek či právě nádory, potřebují ke svému fungování či růstu více výživy, a tak radioaktivní cukr hromadí více. Na snímku, který přístroj poskytuje, pak tato místa laicky řečeno svítí.
Přesnost na milimetr
„PET vyšetření poskytuje unikátní informace o vlastnostech nádoru, ale snímky nejsou příliš ostré. Nepodají nám dostatek poznatků o jeho tvaru a struktuře,“ vysvětluje Otakar Bělohlávek, primář oddělení nukleární medicíny PET centra Nemocnice Na Homolce.
To však umí a přesný anatomický obraz podá další přístroj - počítačová tomografie (CT). Jde o vyšetření pomocí rentgenových paprsků, které detailně zobrazí příslušné oblasti těla.
Vnější zdroj ozáří část organismu a lékaři pak ze snímků analyzují, jak jednotlivé tkáně pohlcují záření. Přístroj pracuje s milimetrovou přesností.
„CT vyšetření poskytuje dokonalý anatomický obraz s veškerými detaily. Lze zobrazit přesné tvary nádoru, ovšem jen málokdy se dá určit, zda je nádor aktivní, či se jedná o mrtvou nádorovou tkáň, například po úspěšné léčbě. To však zase ukáže PET kamera,“ říká Otakar Bělohlávek.
Lékaři tedy měli doposud v nejlepším případě k dispozici dva druhy snímků ze dvou od sebe oddělených zobrazovacích metod. Jejich pozorování bylo pouze orientační, nepřesné a velmi pracné.
Spojení obou výhod
Vědci proto chtěli sestrojit přístroj jediný, který by zahrnoval obě zobrazovací metody. Podařilo se to koncem devadesátých let odborníkům z americké univerzity v Pittsburghu. Dostal název PET/CT.
„Nový přístroj je skutečně převratnou metodou v diagnostice onkologických onemocnění,“ pochvaluje si lékař.
Jeho používáním se výrazně zvyšuje počet zjištěných nádorových ložisek a zpřesňuje se určení jejich druhu a závažnosti. Člověk trpící rakovinou navíc absolvuje obě vyšetření najednou.
O tom, zda bude pacient diagnostikován právě touto metodou, rozhoduje ošetřující lékař. „Kritériem není pohlaví ani věk pacienta,“ popisuje Otakar Bělohlávek.
„Rozhodující je, zda výsledek vyšetření může ovlivnit další léčbu.“
Nová metoda usnadňuje rozhodnutí, zda v daném léčení pokračovat, či zvolit jinou metodu. „Díky tomu nemusíme pacienta vystavovat zbytečným rizikům, operacím a podávání léků. Ušetří se také peníze za léčení, které by nebylo nutné,“ říká Otakar Bělohlávek.
Nemocnice Na Homolce koupila toto zařízení od firmy Siemens. Stala se sedmou institucí v Evropě, která ho vlastní. Přístroj funguje od června a v současné době již posloužil téměř osmi stovkám českých pacientů.
Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny, 13.11.2003