* V čem se od sebe ekzémy liší?
Ekzém je neinfekční zánět kůže, který nejvýstižněji lapidárně definoval prof. Unna začátkem minulého století „Ekzém je to, co vypadá jako ekzém.“ Pro milovníky logiky to samozřejmě není dostačující vysvětlení, nicméně pro dermatologa znamená ekzém vyrážku v podobě červených pupínků i puchýřků shluklých do skupinek, které jsou přirovnávány ke špetce soli, jež dopadla na hladký pevný podklad. Tyto projevy jsou totiž nakupené v centru a jakoby se vytrácejí při okrajích. Z pohledu dermatopatologa odpovídají ekzémové změny zánětu pokožky – odtud název dermatitida (správněji by to bylo epidermatitida).
Termín dermatitida používá anglická odborná literatura a jde tedy o synonymum pojmu ekzém. Podle příčin vzniku se ekzémy-dermatitidy dělí do dvou skupin – na ty, které mají souvislost s alergickým procesem, a na ty ostatní. V České republice, podobně jako v Německu a Rakousku, se tak pod termínem „ekzém“ skrývá příčina alergická (kontaktní alergický ekzém, atopický ekzém) a pod pojmem „dermatitida“ ostatní povrchové záněty kůže (kontaktní iritační dermatitida, seboroická dermatitida a jiné).
* Atopický ekzém a lupénka jsou zánětlivé chronické kožní choroby. Jaká jsou jejich specifika?
V minulosti nebyly obě nemoci dávány do souvislosti, nicméně podle průběhu, dědičné dispozice, nemožnosti úplného a trvalého vyléčení a tím i psychickým důsledkům můžeme nalézt řadu podobností. Samotná etiopatogeneze je však u obou nemocí odlišná. Atopický ekzém je podmíněn pravděpodobně vrozenou poruchou filagrinu, fibrózního proteinu epidermis, který se v povrchových vrstvách pokožky podílí na správné funkci tzv. kožní bariéry. Důsledkem její poruchy je suchost kůže a s ní související svědění, jež vede ke škrábání, vzniku exkoriací (povrchových poškození kůže) a ekzémových projevů. Lupénka je nově řazena mezi autoimunitní poruchy, kde proliferační hyperkeratóza (nadměrné rohovatění kůže) je až následkem imunitní poruchy, nikoli primární příčinou.
* Život s viditelným onemocněním kůže může být velkým handicapem. Čím nejvíce pacienti trpí?
Pacienti s chronickým kožním onemocněním mají významně zhoršenou kvalitu života, jejich nemoc zasahuje také do běžných denních činností, vztahů, aktivit. Při porovnání s jinými nemocemi, které postihují ostatní orgány, bylo i pro dermatology překvapujícím zjištěním, že právě lupénka je pacienty vnímána jako větší handicap než například i onkologická onemocnění. Pacienti velmi často trpí pocity méněcennosti, jsou frustrovaní, depresivní.
* Setkala jste se někdy i se sebevražednými pokusy?
Sebevražedné pocity byly popsány až u desetiny nemocných s těžkou formou psoriázy a osobně jsem se i s takovými pacienty potkala. V současné době máme na klinice jednoho nemocného, u něhož ani nejúčinnější biologické léky nevedly k žádoucímu zlepšení a který opakovaně mluví o ztrátě smyslu života a o sebevraždě.
* Čím se dají ekzémy léčit?
Základem léčby atopického ekzému je hydratace kůže za pomoci moderních i klasických emoliencií (přípravků změkčujících kůži). Ta sama dovedou při pravidelném používání oddálit nová vzplanutí choroby. Samotné ekzémové projevy se léčí podle stadia a podle starých dermatologických zásad – akutní mokvavý ekzém obklady, na subakutní ekzém se používají pasty či krémy s přísadou kortikosteroidů nebo lépe topických imunomodulátorů (tacrolimus, pimecrolimus), na chronický lichenifikovaný ekzém (lichenifikace je zhrubění kůže) masti. U kontaktního alergického ekzému je základem léčby zjištění příčiny, tj. nalezení alergenu pomocí epikutánních (na kůži) testů a poté zabránění kontaktu s ním.
* V čem spočívá princip biologické léčby a jaká je její účinnost?
Biologické léky, někdy se jim také říká biologika, které byly v České republice uvedeny do léčby psoriázy v roce 2004, modifikují imunitní reakce různými kroky, ovlivňují aktivaci lymfocytů, interakci s antigen prezentujícími a endoteliálními buňkami (adhezi a migraci) nebo produkci a působení cytokinů a chemokinů. Bylo prokázáno, že biologika jsou dobře tolerována, bezpečná a účinná a že jsou alternativou ke klasické systémové léčbě.
Jsou určena jen pro těžké formy psoriázy, kde jiná léčba selhala, pacient ji netoleruje a podobně. Účinnost biologik lze proto obtížně srovnávat s dalšími léčebnými postupy. Hodnocení účinku léčby se provádí nejen podle ústupu kožních změn, ale i pomocí dotazníků kvality života nemocných. Potom tato jinak velmi drahá léčba má smysl. Hodnocení farmakoekonomické, které by zohlednilo i pracovní schopnost pacienta, jeho možnost ambulantního léčení a návrat do zaměstnání v České republice stále chybí.
* Myslíte si, že s vývojem vědy přinese budoucnost možnost úplného vyléčení úporných ekzémů?
Bylo by to optimální, ale do té doby, než budeme znát přesnou příčinu, o tom pochybuji. A to by potom ani nebyl „ekzém“ ve smyslu popisu prof. Unny!
Seboroický ekzém
U dospělých se projevuje jako červená, svědící místa na obličeji, především na nose a obočí, ale také na hrudníku, zádech, krku či podpaží. Je to klinická varianta atopického ekzému. Je dědičný a jeho základem je choulostivá pokožka.
Dermatology překvapilo, že pacienti lupénku vnímají jako větší handicap než například onkologická onemocnění.