Pomocí sonografie lze vyšetřit břišní dutinu, srdce i cévy. Tato metoda navíc nemá žádné kontraindikace

Co je sonografie?

Lékařská sonografie (SONO) je neinvazivní zobrazovací metoda, která využívá ultrazvukové vlnění o vysoké frekvenci k zobrazení vnitřních orgánů a měkkých tkání ve vyšetřované oblasti. V současné době jde o jednu z nejvyužívanějších zobrazovacích metod v medicíně. Její využití je totiž nesmírně pestré a za desítky let nebyly potvrzeny žádné vedlejší účinky. To ale nic nemění na tom, že se sonografie využívá jen v indikovaných případech. Navíc ji může provádět pouze specializovaný lékař.

K ultrazvukovému vyšetření se používají sondy, které vysílají ultrazvukové vlnění. Ultrazvukové vlny prochází tělem a odráží se od jednotlivých orgánů (respektive od tkáňových rozhraní, což jsou místa, kde spolu jednotlivé tkáně sousedí). Část vlnění se od rozhraní odrazí a část projde dál, kde se odrazí od jiného tkáňového rozhraní. Vlny vracející se zpět do sondy jsou poté ultrazvukovým přístrojem vyhodnoceny a převedeny do obrazové informace. [1, 2, 3, 4]

K čemu se sonografie využívá?

Prostřednictvím ultrazvuku je dnes možné vyšetřovat mnoho vnitřních orgánů a měkkých tkání. Nejčastěji se provádí:

• sonografie břicha,
• sonografie krku a štítné žlázy,
• sonografie prsu,
• sonografie skrota (varlat),
• sonografie ledvin,
• sonografie malé pánve,
• sonografie kloubů,
• sonografie tepenného systému končetin,
• sonografie krčních tepen,
• sonografie povrchového a hlubokého žilního systému.

Velkou výhodou je, že při sonografii jsou tkáně vyšetřovány v reálném čase. Díky tomu lze sledovat jejich pohyb a strukturu. Ultrazvuk bohužel není schopen procházet skrze kostní tkáň a vzduch, takže se s ním nedají vyšetřovat například plíce. [5, 6, 7]

Možnosti ultrazvukového zobrazení

A-mode

Amplitude Mode je jednorozměrné zobrazení, u kterého se na stínítku zobrazují amplitudy odražených signálů. Jde o vůbec nejjednodušší ultrazvukové zobrazení, které se využívá nejčastěji v oftalmologii k měření nitroočních vzdáleností před operacemi očí. Tato metoda je totiž mimořádně přesná, co se týče měření vzdáleností. [8, 9]

B-mode

Brightness Mode je dvourozměrné zobrazení, při kterém jsou amplitudy odražených signálů převáděny do stupňů šedi. Výsledkem vyšetření je digitalizovaný 2D obraz zvaný B-obraz. Platí, že tkáně s vysokou hustotou jsou světlé. Zcela černá barva odpovídá vzduchu. [10, 11]

M-mode

Movement Mode patří mezi jednorozměrná zobrazení. Jde v podstatě o upravenou variantu A-mode. Výstupem vyšetření jsou plošné řezy vyšetřovaného orgánu, u kterého jsou zachovány pohyby jednotlivých struktur. Nejčastěji se využívá při vyšetřování srdce v rámci echokardiografie. [12, 13]

Dopplerovská sonografie

Takzvané dopplerovské sono se od klasické sonografie liší tím, že lze tímto způsobem získat také informace o rychlostech pohybu tkání. Využívá k tomu Dopplerův jev objevený v roce 1842 Christianem Dopplerem. Dopplerovská sonografie má v praxi největší význam při sledování toku krve. Tímto způsobem lze odhalit zúžení cév, případný uzávěr či jiné patologie v cévách a srdci.

Výsledky se většinou kódují barevně. Aby bylo odečítání výsledků vyšetření jednodušší, spojuje se obvykle obraz barevně kódované dopplerovské sonografie s obrazem kódovaným do stupňů šedi. Tomu se pak říká duplexní sonografie, zkráceně duplex nebo duplexní sono. [14, 15, 16]

Příprava pacienta před ultrazvukovým vyšetřením

Aby bylo ultrazvukové vyšetření co nejúspěšnější, musí pacient dodržet několik základních pravidel. Nejsou ovšem nijak složitá:

• den před vyšetřením je vhodné nejíst nadýmavé potraviny – nadměrné množství plynů v trávicím ústrojí by mohlo vyšetření zkomplikovat,
• na sono břicha a malé pánve by měl jít pacient nalačno – nejíst 6 hodin před vyšetřením,
• 2 hodiny před vyšetřením malé pánve by neměl pacient močit – díky tomu bude močový měchýř naplněný, a tím pádem dobře viditelný.

Při vyšetření kojenců a batolat se doporučuje nechat dítě lačnit 2–3 hodiny před vyšetřením (to znamená vynechat třeba jedno kojení). U akutních případů lze sonografii samozřejmě provést i bez této přípravy. [17, 18]

Přečtěte si také:

Elektrokardiografie slouží k diagnostice srdečních onemocnění. Jak tato metoda funguje?

Kontraindikace sonografie

Velká výhoda ultrazvukového vyšetření spočívá v tom, že v současné době neexistují žádné kontraindikace a nejsou známy žádné škodlivé vedlejší účinky. Sonografie se může bez problémů provádět i u těhotných žen a u miminek. [19, 20]

Omezení sonografie

Je ale pravda, že některé faktory mohou snižovat výtěžnost vyšetření. Sem patří konkrétně:

• obezita – silné vrstvy podkožního tuku mohou znemožňovat kvalitní zobrazení hlouběji uložených struktur,
• nepříznivé anatomické poměry – s tím se lze setkat například u pacientů s krátkým krkem, kde může být problém provést sono krku nebo krčních tepen,
• kalcifikace – kalcifikované pláty v cévách mohou působit problémy při dopplerovském vyšetření cév,
• plynatost – výsledný obraz může být nepřehledný, pokud se signály odráží na rozhraní plynu a vyšetřované tkáně,
• nespolupracující pacient – vyšetření může být podstatně zkomplikováno, pokud se pacient převaluje, nevydrží ležet v klidu na boku nebo je pro něj zvýšený tlak sondy extrémně bolestivý. [21, 22]

Zdroje: nih.gov, baptisthealth.com, mayoclinic.org, clevelandclinic.org, nhs.uk, webmd.com, radiologykey.com, sciencedirect.com, healthline.com, nemji.cz, nefromed.cz, agel.cz