* Srůsty jsou velmi častou komplikací po operacích myomů. Jak vážným a častým onemocněním myomy jsou?
Děložní myomy podle odhadů postihují až 40 % žen v reprodukčním věku, tj. do 50 let. Jedná se o nádory děložní hladké svaloviny, které jsou nezhoubné a lze s nimi žít, mimo jiné proto, že jsou u řady žen zcela bezpříznakové. Na druhou stranu mohou myomy narůst do velmi podstatné velikosti a zmnožit se, znetvořit dělohu a působit ženám řadu obtíží, konkrétně: nadměrné děložní krvácení, bolesti v podbřišku, neplodnost, potrácení, komplikace v těhotenství a při porodu.
* Mohou pacientku po operaci postihnout nějaké komplikace?
Nejobávanější komplikací je krvácení, což si může vyžádat časně po operaci revizi s cílem krvácení zastavit. Později mohou ženy obtěžovat srůsty dělohy a okolních orgánů (střev, vejcovodů, vaječníků, močového měchýře). Pacientka srůsty většinou nepocítí, mohou však být spojeny s bolestmi podbřišku, neprůchodností střev, neplodností nebo s komplikacemi při následných operacích v podbřišku, např. při císařském řezu. Obávanou pozdní komplikací odstranění myomu, naštěstí dosti vzácnou, je prasknutí dělohy v těhotenství, nejčastěji při porodu.
* Co vlastně jsou srůsty?
Srůsty jsou definovány jako abnormální jizevnatá spojení mezi povrchy dvou a více orgánů. Příčinou jejich vzniku je narušení hladkých povrchů orgánů dutiny břišní, nedokonalé zastavení krvácení na konci operace, nedokrvení či odumření tkáně, přítomnost zánětu či endometriózy. Po některých operacích jim nelze sebepreciznější operační technikou zabránit.
* Jak velké je riziko, že se po odstranění myomu v těle pacientky objeví?
Obecně platí, že srůsty jsou mnohem častější a pevnější po klasické otevřené břišní operaci než po laparoskopii. Velmi často se také objevují ve spojení s endometriózou nebo zánětem vnitřních rodidel. Po odstranění myomů jsou srůsty přítomny v podstatě u všech pacientek po otevřené operaci a u většiny žen po odstranění myomu laparoskopickou cestou. Obzvláště svízelné jsou srůsty kliček střevních nebo vejcovodů a vaječníků k děloze po odstranění myomu ze zadní stěny děložní.
* Jakými prostředky může srůstům zabránit lékař?
Na prvním místě šetrnou chirurgickou technikou – jemným přístupem ke tkáním, minimalizací krvácení, přiměřeným používáním elektrokoagulace, která sice zastavuje krvácení, na druhou stranu ale způsobuje odumírání tkání, což může být také příčinou vzniku srůstů. Jistou prevencí je také preference laparoskopického přístupu tam, kde je to bezpečné a možné. Ve vybraných případech je vhodné použít některý z antiadhezivních (protisrůstových) přípravků, které se aplikují na operovaná místa.
* Co to jsou antiadhezivní prostředky?
Jsou to gely, roztoky a síťky, které se aplikují při operaci do místa, kde je pravděpodobné, že by srůsty vznikly, a mechanicky jejich vzniku zabraňují. Po operaci není nutné je odstraňovat, protože se vstřebávají a jsou zdravotně nezávadné.
* Může pro prevenci srůstů udělat něco sama pacientka?
Samozřejmě – pokud by se časně po operaci chovala zcela nepřiměřeně, co se týká klidového a hygienického režimu, a způsobila si tak zánět či krvácení, byl by výskyt srůstů v daném místě vyšší. Dále mají pacientky nyní nově možnost poradit se s operatérem o možném použití antiadhezivního prostředku. V pečlivě vybraných případech existuje také možnost, aby pacientka podstoupila kontrolní laparoskopickou operaci, při které mohou být případné srůsty rozrušeny.
* Z jakého důvodu mohou srůsty vést k neplodnosti?
Ke vzniku srůstů, které jsou příčinou ženské neplodnosti, mohou vést pouze 3 situace: záněty vnitřních rodidel (někdy i ve spojitosti se zánětem slepého střeva), endometrióza a stavy po operacích v podbřišku. Žena může být následně neplodná především z důvodů anatomických – pokud srůsty v malé pánvi změní přirozený tvar, směr a uložení orgánů vnitřních rodidel, především vaječníků a vejcovodů, je z mechanických důvodů těžší, často i nemožné, aby se spojily pohlavní buňky a vznikl zárodek, protože vejcovody napomáhají posunu pohlavních buněk k sobě navzájem a po jejich spojení zase pomáhají posunu zárodku do dělohy, kde dochází k jeho zahnízdění.
Stává se také, že jsou vejcovody mechanicky dobře průchodné a přesto je srůsty narušena jejich správná funkce. Srůsty v oblasti vejcovodů také mohou vést k jejich uzavření a naplnění pozánětlivou, mnohdy toxicky působící tekutinou. Tento stav může dokonce zhoršovat naději neplodných pacientek na otěhotnění z umělého oplodnění. Často je potom doporučováno vejcovody raději odstranit, což vede ke stavu, kdy žena již na 100 % nemůže nikdy otěhotnět bez pomoci lékařů a umělého oplodnění.
* Z kolika procent jsou srůsty příčinou neplodnosti u žen?
Dříve se v učebnicích uvádělo, že neplodnost způsobená neprůchodností vejcovodů, tj. víceméně podmíněná srůsty, stojí za cca 30–40 % případů ženské neplodnosti. Výskyt zánětu vaječníků v posledních letech však poklesl, což mohlo vést ke snížení těchto čísel. Na druhou stranu zřejmě přibývá výskytu endometriózy a také operací myomů a endometriózy u mladých žen, což vede k většímu riziku výskytu srůstů u žen plánujících těhotenství. Každopádně zůstávají srůsty jednou ze 4–5 hlavních příčin neplodnosti párů.
Prevence srůstů v lázních Na prevenci či případnou léčbu srůstů lázně nejspíše výrazný vliv nemají. Mohou ale mít pozitivní účinek na plodnost u žen stresovaných, u pacientek po zánětech vnitřních rodidel či po gynekologických operacích v malé pánvi, tam potom mohu pobyt určitě doporučit. Léčba v lázních prokrví orgány v podbřišku, má efekt podpůrný a velmi důležitý psychologický.