Ačkoli slovo stomie vyvolává v mnoha lidech negativní pocity, často bývá jediným možným řešením. V mnoha případech se totiž jedná o léčebnou metodu, která pacientovi dokáže zachránit život. Fakt, že bude třeba udělat stomii, si tak každoročně vyslechne zhruba jeden tisíc lidí. Reakce jsou přitom vždy stejné. Zděšení, odpor a pocit, že jejich život nadobro skončil. Jedná se ale jen o prvotní dojmy. Pravda je taková, že i se stomií se dá žít téměř plnohodnotný život.
Co je to stomie?
Stomie je umělý vývod dutých orgánů, jakými jsou střeva či močová trubice, ven přes dutinu břišní. V případě stomie střev, která je výrazně častější, tedy slouží jako dočasná či trvalá náhrada konečníku, která zajišťuje odchod stolice a plynů pryč z organismu. Založena může být na jakékoli části tlustého a tenkého střeva, přičemž od přirozeného vyústění, tedy od konečníku, se liší tím, že pacient není schopný odchod stolice ovládat vlastní vůlí. Z toho důvodu je nutné vývod překrývat speciálními sběrnými nepropustnými sáčky.
Druhy stomií
V první řadě je důležité říct, že stomie střev nemusí být za každou cenu trvalá. Někdy k ní lékaři přistupují jako k dočasnému řešení, kdy je vývod vytvořen jen na dobu nezbytně nutnou, tedy dokud nedojde k vyřešení zdravotních problémů, které k tomuto zákroku vedly. Následně je střevo chirurgicky opět spojeno. Doba, na kterou je vývod pacientům proveden, se liší. Zatímco u někoho se může jednat o týdny, jiný je se stomií nucen žít po dobu několika let.
Opakem je pak trvalá stomie, kdy lékaři do budoucna nepočítají s jejím zrušením a trvale tak nahrazuje funkci svěrače.
Podle místa, ve kterém je vývod proveden, pak stomii dělíme na:
- Kolonostomii, což je nejčastější typ stomie. Jedná se o vývod tlustého střeva, který bývá zpravidla umístěn v levém podbřišku. Stolice, která tímto vývodem odchází z těla je kašovitá až formovaná.
- Ileostomii, tedy vývod tenkého střeva. Ten bývá méně častý a nachází se na pravé straně podbřišku. Stolice odcházející z těla tímto vývodem má řídkou konzistenci.
Nejméně častým vývodem je pak urostomie, kdy na povrch břišní stěny vyúsťuje močovod.
Proč lékaři ke stomii přistupují?
Nejčastější důvodem stomie bývá chirurgická léčba zánětlivých či nádorových onemocnění tlustého střeva, například Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Může ale jít rovněž o úraz s následkem poškození tlustého střeva a konečníku. Ke stomii se zkrátka přistupuje tehdy, kdy po odstranění postižené části střeva situace neumožňuje opětovné spojení obou konců. Dalším častým důvodem je záměrné vyřazení celého tlustého střeva anebo jeho části, a to proto, aby bylo zajištěno nekomplikované hojení umělého spojení střeva či jiných nemocí.
Typy pomůcek
Obecně existují dva základní typy stomických systémů, a to jednodílné a dvoudílné. Jednodílný systém spočívá v pevném spojení přilnavé podložky a sběrného sáčku. Při výměně tedy dochází k odstranění celé pomůcky, jejíž použití je vždy pouze jednorázové. K obměně se přitom přistupuje jednou až dvakrát denně.
Dvoudílný systém se naopak skládá ze samostatné podložky, která může zůstat na těle až po dobu 3 nebo 4 dnů, a snímatelného sběrného sáčku, který je však nutné měnit denně. Co se týče mechanismu připojení sáčku k podložce, liší se dle výrobce.
Péče o stomii
U stomiků je zvýšená hygiena naprostou samozřejmostí. Místo vývodu je nutné udržovat čisté a k jeho ošetřování používat speciální přípravky. Pacienti by rovněž měli upřednostňovat sprchování před koupáním ve vaně, které je mnohem méně hygienické. Základním pravidlem péče o stomii je pak pečlivost a jemnost. Poranění kůže v okolí vývodu totiž může způsobit i závažné komplikace, k jejichž řešení by byl nutný chirurgický zákrok, popřípadě i přesazení stomie na jiné místo břišní stěny.
K sejmutí sáčku je vždy nutné používat odstraňovač lepidla. Po jeho použití oblast omyjte nedráždivým mýdlem a jemně osušte ručníkem. Kůži ale nikdy nedřete! Na suchou pokožku následně aplikujte ochranný film, který chrání a zlepšuje přilnavost pokožky. Adhezi lze zlepšit také tím, že podložku nejprve zahřejete rukama nebo fénem. Zkontrolujte tvar a velikost otvoru podložky a po sejmutí ochranné fólie ji pevně a rovnoměrně přitiskněte na stěnu břišní.
Přilepování podložky či celého jednorázového sáčku se doporučuje po nádechu a následném zadržení dechu, kdy je břišní stěna nejvíce zpevněná. V případě dvojího systému je nutné nejprve přilepit podložku a až následně připojit i sáček. Celý systém pak minutu či dvě přitlačte rukama k břišní stěně.
Týká se vás život se stomií?
Komplikace při stomii
Přestože se pomůcky pro stomii neustále zdokonalují, mohou se pacienti potýkat s nepříjemnými komplikacemi. Může například dojít k uvolnění, netěsnosti a následnému úniku obsahu sběrného sáčku. Právě pro tyto případy by měl stomik s sebou stále nosit náhradní soupravu.
Mezi nejčastější komplikace pak patří podráždění kůže v okolí vývodu, které obvykle vzniká v důsledku nevhodně zvolené pomůcky či alergie na materiál. V případě zánětu vývodu může dojít k zúžení otvoru, což komplikuje odchod stolice, a následkem poranění křehké střevní sliznice pak i ke krvácení. To ale zpravidla velmi rychle ustává.
Mezi závažné komplikace, které si žádají pozornost a návštěvu lékaře patří:
- Krvácení z vnitřku vývodu
- Změna zbarvení či tvaru stomie
- Vtažení stomie
- Parastomální kýla
Nemocní se stomií jsou také ohroženi zvýšenými ztrátami tekutin a minerálů, což může vést až k poruše funkce ledvin. Tito lidé by měli dodržovat zvýšený příjem tekutin, který by měl být alespoň o půl litru vyšší než ztráty do sáčku.
Psychická stránka věci
Změny, které pacient se stomií zažívá, jsou samozřejmě náročné i po psychické stránce. Pro stomika bývá zpravidla velice obtížné navrátit se do běžného společenského života. Velkou roli v tomto případě hraje strach z hlasitého úniku plynů, zápachu a selhání stomické pomůcky na veřejnosti. Rozhodně tedy není důvod nikam spěchat. Vhodné je rovněž využít pomoci psychologa.
Mnoha pacientům pomůže fyzická aktivita. Kromě kontaktních sportů a aktivit, při kterých dochází k velkému namáhání břicha, může stomik provádět víceméně vše. Vyloučené není ani plavání. V tom případě je ale nutné sáhnout po speciálních pomůckách. Omezovat se pacient nemusí ani v jídle. Je ale dobré zjistit, které potraviny mu vyhovují a jaké naopak způsobují nadýmání či jiné potíže.
Zdroj: www.fnkv.cz, www.lepsipece.cz