Obecně můžeme říci, že cokoli přináší určitou zátěž, ohrožení nebo prostě překračuje naše možnosti a síly, přináší s sebou i stres. Stres je v tomto smyslu reakce, která připravuje náš organismus na situaci, v níž bude potřebovat více energie než obvykle. Můžeme si představit situaci našeho pravěkého předka, který byl náhle konfrontován s určitým nebezpečím. Například šelmou. Proto, aby se mu podařilo zachránit si život, musel reagovat rychle až automaticky. Rozhodnutí, zda utéct, nebo bojovat, musí učinit ve vteřině, během které jeho tělo musí být připraveno. A toto je důvod, proč nás evoluce vybavila něčím, co se v dnešní době zdá tak zbytečné. Ale původně, jak vidíme, se jednalo o velice užitečnou reakci, která nás měla připravit na dvě možné situace – útok, nebo útěk.
Je stres škodlivý?
Je i není. Mírná a dočasná úroveň stresu může skýtat dokonce i určité výhody. Lépe se soustředíme, jsme schopni podat vyšší výkon. Jedná se například o situace, kdy máme krátce před dokončením určitého úkolu, a najednou to jde lépe, než když jsme měli času dost. To je způsobeno právě pozitivním aktivačním vlivem krátkodobého mírného stresu na psychiku.
V současné době odborníci dělí stres na takzvaný eustres a distres. Ten první představuje stres pozitivní. Například v situacích, kdy máme velkou radost, až nám z toho buší srdce. Tento stres je našemu tělu skutečně prospěšný a měli bychom si ho užívat nejlépe několikrát denně. Ten druhý našemu organismu škodí. Možná se ale můžete ptát, jak je možné, že stresová reakce, která měla organismus původně pouze připravit na útok nebo útěk, může být škodlivá? Důvodem je výrazná změna našeho životního stylu. Před většinou stresorů, tedy podnětů způsobujících stres, nemůžeme utéct, ani se jim postavit. Například před problémy v práci, v rodině, ale ani před problémy se zdravím mnohdy utéci nemůžeme.
Často se stává, že vlastně jdeme z jedné stresové situace do druhé. Náš organismus je tak dlouhodobě vystaven stresu. Právě dlouhodobost jeho působení je tím doslovným zabijákem. Zabijákem, který zpočátku způsobí třeba „jen“ to, že se necítíme ve své kůži, později se nám ale špatně spí, pak přijdou stavy, kdy se cítíme dlouhodobě vyčerpaní, začne nás bolet žaludek, záda a skončí to třeba i infarktem.
Jak se stres projevuje?
Všichni to známe, zrychlený tep, sucho v ústech, studené ruce. To jsou krátkodobé projevy stresu. Ty většinou odejdou tak rychle, jak přišly. Skutečně závažnější jsou ale projevy stresu dlouhodobého. Ten má závažný až fatální dopad téměř na všechny oblasti našeho života. Může způsobit nejen závažné tělesné potíže a nemoci, velice negativně působí na naši psychiku, ale i na naše vztahy s ostatními lidmi. Dá se tak říci, že dlouhodobý stres působí na lidský život jako rez na kov. Pomalu, ale jistě ho nahlodává a oslabuje ze všech stran, až ho nakonec zničí úplně.
Jaké je řešení?
Dopady dlouhodobého stresu mohou být tedy opravdu velice závažné až zničující. Dlouhotrvající stres se dlouhodobě dá vyřešit pouze aktivní snahou o odstranění jeho příčin a případných následků. Léky nebo potravinové doplňky mohou sice za určitých okolností pomoci zvládnout některé průvodní obtíže, například pocity úzkosti, deprese apod., ale samotné řešení nepřinesou.
Stejně tak vědecké studie prokázaly, že prostředky používané pro krátkodobé potlačení některých příznaků stresu – například kouření, zvýšené pití kávy nebo alkoholu – vedou nejen k neschopnosti zvládat stresové situace bez jejich podpory, ale v dlouhodobém horizontu i k výrazně závažnějším zdravotním potížím.
Bez stresu to nejde
Stres je přirozená součást našeho života, která je vlastní nejen člověku, ale všem živým organismům, a pro zachování života je nesmírně důležitá. V tomto ohledu tedy nejde o to stres ze života zcela vymýtit, ale je třeba se s ním naučit správně zacházet a předcházet tak jeho možným a závažným následků. Nejlepším a nejúčinnějším doporučením je mít kolem sebe blízké lidi a radovat se ze života.
Tělesné příznaky stresu:
nechutenství nebo naopak sklony k přejídání, časté trávicí potíže, pálení žáhy, bolesti za hrudní kostí, zrychlení srdeční činnosti, nespavost, dlouhodobá únava, bolesti hlavy, nevysvětlitelné svalové křeče, impotence či frigidita, nevysvětlitelné zdravotní problémy.
Onemocnění spojovaná se stresem:
vysoký krevní tlak, onemocnění oběhového systému (například srdeční poruchy), bolesti hlavy a migrény, onemocnění trávicího traktu (například žaludeční vředy), revmatická artritida, kožní choroby (akné nebo horší hojivost), bolesti v oblasti páteře, nádorová a onkologická onemocnění.
Duševní příznaky stresu:
podrážděnost vůči lidem, neschopnost soustředění, obtíže s pamětí, nervozita, neklid, popudlivost, pocit bezradnosti a neschopnosti poradit si s problémy, pocity dlouhodobého nezdaru, ztráta zájmu o ostatní lidi, strach z budoucnosti, pocit dlouhodobého duševního napětí, pocity strachu, úzkosti a nejistoty.
O autorovi: PhDr. Radek Ptáček, Ph. D., Psychiatrická klinika, 1. LF UK
Mgr. Hana Kuželová, Ústav lékařské biologie a genetiky, 2. LF UK