Malé děti, senioři a pacienti s chronickým onemocněním dýchacích cest však mohou trpět opravdu nepříjemnými příznaky a zhoršením stávajících obtíží. Jejich sliznice jsou citlivější a suchý studený vzduch je dokáže podráždit velice snadno. Existují ale jednoduchá opatření, která mohou komfort dýchání během zimních měsíců zlepšit.
Co se dozvíte v článku
Proč suchý studený vzduch dráždí dýchací cesty?
Celá dýchací soustava je vystlána sliznicí. Mezi její úkoly patří ohřev, zvlhčování a očišťování vzduchu dříve, než doputuje do plic. Nejvíce je vzduch zvlhčován v nose, méně pak v ústech, hrtanu a průdušnici. Sliznice dýchacích cest je pokryta řasinkovým epitelem a tenkou vrstvou hlenu.
V hlenu se pak zachytávají nečistoty. Řasinky se neustále pohybují, čímž zajišťují posun hlenu s nečistotami směrem ven. Tento mechanismus se označuje jako mukociliární transport. Pokud člověk vdechuje studený a hodně suchý vzduch, ze sliznice se odpařuje větší množství vody, aby došlo k nasycení vzduchu vodními parami.
Dýchací cesty se poté stávají vysušenými. Hlen se zahušťuje a řasinky se pohybují mnohem pomaleji. Přirozený čisticí mechanismus dýchacího ústrojí se tím oslabuje. Alergeny, mikroorganismy a jiné částice kvůli tomu mohou snáze pronikat do dolních cest dýchacích.
Chlad navíc působí na hladkou svalovinu průdušek. Ty se vlivem chladu zužují a zhoršuje se jejich průchodnost. Člověku se potom hůře dýchá, cítí podráždění a zvyšuje se riziko zánětů a dechových potíží.
Potíže způsobené studeným suchým vzduchem
Kombinace chladu a sucha je pro naše dýchací ústrojí opravdu nepříjemná. Dlouhý a pravidelný pobyt v těchto podmínkách může způsobovat méně i více závažné potíže. Zatímco někteří lidé pocítí třeba jen lehké podráždění a několikrát si odkašlou, jiné začne trápit suchý neproduktivní kašel. Mezi další problémy způsobené chladným suchým vzduchem patří vyšší tvorba hustého hlenu, chrapot a změny hlasu.
Důležité je nepodceňovat závažné příznaky, které mohou signalizovat skryté onemocnění. Jedná se například o dušnost, chronický kašel či pískání a bolest na hrudi. Tyto symptomy už nelze přičítat pouze počasí.
U pacientů trpících astmatem, alergiemi či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) může chladný suchý vzduch zesilovat zánětlivou reakci sliznice. Průdušky jsou kvůli tomu podrážděné, zužují se a přidávají se i pocity dušnosti. Dokonce to může dojít k akutnímu zhoršení stávajícího onemocnění.
Komu vadí studený vzduch nejvíce?
Vyjma již zmiňovaných pacientů s chronickým onemocněním dýchacích cest jsou na suchý studený vzduch obzvlášť citlivé dvě skupiny obyvatel. Tou první jsou malé děti. Jejich dýchací cesty jsou v porovnání s dospělými přirozeně užší. Navíc mají jemnější a vnímavější sliznice.
Stačí tedy mírné podráždění, menší otok a lehce zvýšená tvorba hlenu, aby došlo k výraznému zhoršení průchodnosti průdušek. Citlivost na chlad a nízkou vzdušnou vlhkost je zvýšena také tím, že obranné mechanismy sliznice nejsou ještě plně vyzrálé.
Potíže s dýchacím ústrojím v zimě trápí často dále osoby na opačném pólu věkového spektra. Sliznice u seniorů už nemají tak dobrou schopnost udržovat optimální hydrataci a efektivně odstraňovat hlen s nečistotami z dýchacích cest. S rostoucím věkem navíc klesá elasticita plicní tkáně a snižuje se vitální kapacita plic. I menší podráždění tak může člověk subjektivně vnímat jako výraznější.
Obtíže se však mohou objevit i u jinak zdravých jedinců v mladém či středním věku. Je to dost běžné, pokud člověk stráví delší dobu venku na mrazu nebo se věnuje venkovním sportovním aktivitám.
Jak v zimě chránit dýchací cesty?
Nízká vzdušná vlhkost a mráz k zimnímu období zkrátka patří, to nelze ovlivnit. Pokud jste přirozeně citlivější a tyto podmínky vám nedělají dobře, zaměřte se na několik preventivních opatření. Snažte se opravdu poctivě dodržovat pitný režim. Většina lidí nepociťuje v zimě moc velkou žízeň, takže pijí dost málo. Aby ale zůstaly sliznice dostatečně vlhké, je potřeba pít a hydratovat celé tělo.
Pobyt v exteriéru se pokuste omezit. Na druhou stranu to pro mnohé z nás není v běžném životě realizovatelné. Když už tedy půjdete ven na mráz, chraňte si nos a ústa pomocí šály či šátku. Důležité je to zejména při silném větru. Díky obyčejnému kousku látky se vzduch trochu ohřeje a nasytí vodními parami, než ho vdechnete.
Snažíte se nějak chránit vaše dýchací cesty v zimě?
Pokud budete přecházet z venkovního prostředí do vnitřního, snažte se vyhýbat přetopeným místnostem. V čekárnách, obchodech i kancelářích se často přetápí a víří se v nich prach, což jsou další faktory dráždící dýchací cesty.
Škodí i suchý vzduch v interiéru
V chladném ročním období se naše dýchací soustava musí vyrovnávat nejen s chladným venkovním vzduchem, ale také se suchým prostředím v interiérech. Intenzivní vytápění snižuje relativní vlhkost vzduchu, která často klesá pod optimální mez.
Aby mohly sliznice dýchacích cest správně fungovat, měla by se tato hodnota pohybovat ideálně mezi 45–50 %. Silné vytápění v běžných bytech a kancelářích však může tuto hodnotu srazit až pod 30 %, což představuje pro sliznice dýchacích cest výraznou zátěž.
Zdroje: proalergiky.cz, nzip.cz, lung.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, sleepdrs.com, verywellhealth.com
