Temperament je podstatou lidské osobnosti a významně ovlivňuje naše chování. Znáte 4 typy temperamentu?

Co je temperament?

Psychologie označuje temperament jako soustavu psychických vlastností, které se u člověka projevují způsobem reagování, chování a prožívání. Jinými slovy jde o vrozené povahové vlastnosti. Temperament rozhoduje o tom, s jakou intenzitou člověk reaguje na různé podněty a jakým způsobem prožívá emoce.

Temperamentové vlastnosti jsou vrozené, a protože je pro ně typická spontánnost projevů, je nesmírně těžké korigovat je výchovou nebo sebevýchovou. Do jisté míry dokáží svůj temperament ovlivňovat jedinci s velmi silnou vůlí. Rozhodně ho ale nemohou změnit.

V průběhu života jsou tyto vlastnosti překrývány charakterovými vlastnostmi, které člověk získává učením a zkušenostmi. Tím se liší temperament a charakter – temperament nikdy nezměníme, charakter s trochou snahy ano. [1, 2, 3]

Teorie a typologie temperamentu

Temperament není předmětem zájmu pouze moderních psychologů. To, jakým způsobem lidé reagují na určité podněty, bylo předmětem zájmu již v antickém Řecku. Z této doby také pochází slavná Hippokratova humorální teorie, v níž známý lékař a filozof přišel jako první s tím, že existují 4 typy temperamentu odlišené převažujícím druhem tělesné tekutiny:

• krev – sangvinik (živý, společenský a komunikativní),
• žluč – cholerik (prudký, vzteklý a rychlý),
• hlen – flegmatik (pomalý, klidný až netečný),
• černá žluč – melancholik (pesimistický, uzavřený do sebe).

Z této teorie vychází i moderní vnímání typů temperamentu. Názvy typů temperamentu i jejich základní charakteristiky pak zůstávají dodnes stejné.

Další významnou teorií je typologie Carla Gustava Junga, který jako první zkoumal typy temperamentu s ohledem na přístup k okolnímu světu. Položil tak základy dnes dobře známého dělení osobností na dvě velké skupiny:

• introverti – jsou plaší a uzavření, na veřejnosti jsou rádi v pozadí, drží se v úzkém kruhu dobře známých lidí, nebývají agresivní ani výbušní, dávají přednost plánování před impulzivním jednáním,
• extroverti – jsou otevření a společenští, cítí se dobře ve společnosti ostatních, mají rádi legraci a akci, mohou mít sklony k netrpělivosti až agresi, jednají většinou impulzivně.

Ve výzkumu lidského temperamentu ovšem v současné době hraje významnou roli také Eysenckova typologie. Eysenckův test temperamentu patří momentálně mezi nejznámější. Kromě popisu osobnosti jako extrovertní či introvertní vnímá typy temperamentu v souvislosti se stabilitou (labilitou):

• sangvinik = stabilní extrovert,
• cholerik = labilní extrovert,
• flegmatik = stabilní introvert,
• melancholik = labilní introvert. [4, 5, 6, 7]

Typy temperamentu

Teorie temperamentu operují s různými faktory podle toho, na co se jejich protagonisté nejvíce zaměřovali. Shodují se ale na tom, že základní temperamentové typy jsou:

• sangvinik,
• cholerik,
• flegmatik,
• melancholik. [8]

Sangvinik

Sangvinik je přátelský optimista, který potřebuje neustále komunikovat s ostatními lidmi a má rád, když je kolem něj „rušno“. Ve společnosti je výborným bavičem a rád se účastní kolektivních her, sportů a jiných aktivit. Sangvinici vynikají na politických a vysokých postech. Na okolní podněty navíc reagují přiměřeně a jsou psychicky vyrovnaní.

Sangvinici mají sklony k přehánění a některé situace líčí velmi dramaticky. Občas jsou až přehnaně vstřícní, naivní a lehkovážní. [9, 10]

Cholerik

Cholerik je silně vzrušivá osobnost. Je optimistický, vůdcovský a budí respekt – tento typ temperamentu se často objevuje na vysokých postech. Cholerici jsou velice zásadoví, obdivuhodně vytrvalí, pracovití a dokážou rychle řešit problémy.

Problémem u nich bývá netrpělivost a výbušnost. Neumí přiznat svou chybu a neváhají se pustit do konfliktů s ostatními. S cholerikem je velmi těžké vyjít, pokud dává volný průchod svým výbuchům vzteku a agrese. Ne každý má totiž pro takové chování pochopení. [11, 12]

Flegmatik

Flegmatici jsou emočně vyrovnaní a na mírné podněty nereagují, proto někdy navenek působí jako lhostejní až odevzdaní lidé. Jejich klid z nich dělá dobré diplomaty, umí odolávat nátlakům, jsou spolehliví a nemají problém s ostatními dobře vycházet.

Na druhou stranu se těžko vyrovnávají se změnami a dynamický životní styl není nic pro ně. Flegmatik nerad zkouší nové věci, nesnáší, když je postaven před hotovou věc a má se rychle rozhodnout. Také má problém ostatní odmítat. [13, 14]

Melancholik

Melancholik je velmi přemýšlivou osobností s hlubokými vnitřními prožitky. Většinou se jedná o samotáře, kteří vnímají život jako těžký a nepřátelský. Mají sklony k zasmušilosti, pesimismu a obavám z budoucnosti. Touží po harmonii a snaží se ze všech sil vyhýbat konfliktům a nepříjemným situacím. Vadí jim i hluk a jiné silné vzruchy.

Touha po klidu a smysl pro pořádek se promítá do všech jejich činů a chování. Starají se pečlivě o domácnost i o své blízké, jsou velice starostliví a empatičtí.

Melancholici mívají problém s navazováním kontaktů a komunikací obecně. Preferují spíše hluboké a trvalé svazky před povrchními vztahy. Často trpí nízkým sebevědomím a nevěří ani ostatním. Jejich pesimismus jim cestu životem velmi ztěžuje. [15, 16]

Co ovlivňuje projevy temperamentu?

Temperament je nemožné změnit. Úzce se pojí se vzrušivostí nervové soustavy, což máme vrozené. Můžeme pouze ovlivňovat jeho projevy. Projev vzrušivosti nervové soustavy a tím i temperament nicméně ovlivňují do jisté míry sociální a kulturní schémata:

• kulturní schémata – určité národy mají více energický a spontánní projev (Italové, Řekové, Španělé), jiné národy si potrpí na odtažitější chování (severské národy, Britové),
• sociální schémata – například primitivní kmeny se vyjadřují naprosto přirozeně, nepotlačují své pocity a dávají plný průchod svému temperamentu. [17]

Typy temperamentu: test

U většiny lidí se nedá s naprostou jistotou říct, že mají čistý temperament (například že je někdo 100% cholerik). Obvykle se v jedné osobě snoubí znaky dvou a více typů temperamentu. V dnešní době si můžete na internetu vyhledat na temperament test a zjistit, zda ve vás převládá cholerik, sangvinik, flegmatik či melancholik.

Tyto testy se obvykle skládají ze sérií otázek, na které odpovídáte kladně, nebo naopak záporně. Nejznámějším typem je Eysenckův test temperamentu, který zohledňuje, zda je člověk introvert či extrovert. [18, 19]

Zdroje: sciencedirect.com, researchgate.net, emerald.com, academypublication.com, czasopismopsychologiczne.pl, pdfs.semanticscholar.org, repository.uinjkt.ac.id, eric.ed.gov, ajp.psychiatryonline.org