* Vůči čemu je dítě imunní v okamžiku, kdy přijde na svět? A jakou imunitu získá prostřednictvím kojení?
Novorozenec má stejné spektrum protilátek, jako má matka – ty totiž přecházejí z matčina oběhu přes placentu do krve plodu. Tyto mateřské protilátky chrání novorozence přibližně do půlroku života. Průběžně se odbourávají a nahrazují vlastními protilátkami, které novorozenec tvoří pod vlivem expozice vnějšímu prostředí (kojení, očkování, přirozené infekce). Kojení pak přispívá k ochraně zejména sliznic, dodává novorozenci řadu látek nutných pro dobrý rozvoj imunitního systému.
* Dříve se spadlý dudlík opláchl vodou z vodovodu, mrkev se omyla v sudu s dešťovou vodou a děti byly zdravější než ty současné. Nyní je potrava téměř sterilní. Není snížená imunita u dětí způsobena právě tím?
Předně bych chtěla vyvrátit názor, že minulá generace byla zdravější než současná. Z určitého úhlu pohledu ano – dříve měly rodiny třeba osm dětí, z nich šest zemřelo v raném věku, a je pravda, že ty, které přežily, byly obvykle zdravější. Alespoň pokud jde o průměrnou délku života, značně se prodloužila a novorozenecká a kojenecká úmrtnost je oproti minulým dobám minimální. Ani se nedá říci, že by byla imunita současných dětí snížená. Spíše trpí různými alergiemi, což je důsledek naopak nadměrné reaktivity imunitního systému. A na tom se opravdu může podílet to, co říkáte – přílišná hygiena podporuje do určité míry rozvoj alergických chorob.
* Je účinné očkovat děti proti chřipce?
Na očkování proti chřipce u dětí není jednotný názor. Jednoznačně se mají očkovat děti se srdečními vadami nebo děti s cukrovkou nebo chronickým onemocněním ledvin či jinými chronickými chorobami, a to po individuální konzultaci s jejich lékařem.
* A je vhodné je nechat očkovat i proti jiným „nepovinným“ nemocem?
Pokud dítě netrpí některou chronickou chorobou, jakékoli očkování je přínosné. Na rozdíl od přirozené infekce se dá totiž načasovat do období, kdy je dítě opravdu zcela zdravé. Je třeba vždy zvážit rizika případného přirozeného onemocnění a rizika plynoucí z očkování, opět nejlépe po konzultaci s lékařem dítěte. Po zdravotní stránce zná i rodinné poměry a může tak odhadnout určitou genetickou zátěž, která může vést k nežádoucím reakcím po očkování.
* Co to jsou autoimunitní choroby u dětí?
Autoimunitní choroby jsou nemoci z nepřiměřené reaktivity imunitního systému vůči vlastním tkáním a orgánům. U dětí je to na prvním místě cukrovka 1. typu (imunitní reakce zničí ve slinivce buňky, které produkují inzulin). U dětí se můžeme setkat s autoimunitními poruchami štítné žlázy, jater, střev, kloubů, mozku, ledvin… Jde o onemocnění relativně vzácná, ale velmi závažná a bohužel jich přibývá.
* A co jsou imunitní poruchy?
Imunitní poruchy lze zhruba rozdělit na poruchy z nedostatečné funkce a z nadměrné reaktivity. Mezi první patří tzv. imunodeficience, projevující se nejvíce zvýšenou náchylností k závažným infekcím. Ty bývají buď vrozené, nebo získané, provázející jiné celkové choroby. Do druhé skupiny patří alergie a tzv. autoimunitní onemocnění, tj. choroby, u nichž nepřiměřeně reagující imunitní systém poškozuje vlastní tkáně.
* Je možné vzniku alergií předejít?
Alergie je výsledkem nepřiměřené reaktivity individua, na níž se podílejí jak faktory genetické, tak faktory prostředí. Zatímco genetické (vrozené) faktory zatím ovlivnit neumíme, faktory prostředí ovlivnit můžeme. A ty se podílejí na vzniku alergie více než v 60 procentech. Ze „známých“ spouštěčů je to například kouření v rodině dítěte, malá expozice infekcím v průběhu dětství, pobyt v interiérech, chov drobných domácích zvířat v bytech…
* Posílí imunitní systém malého alergika pobyt v solné jeskyni?
Opět vás musím trochu poopravit, nejde o posílení imunitního systému, naopak se jedná o snížení jeho nepřiměřené reaktivity. Expozice slaným výparům ale opravdu reaktivitu sliznic na alergeny do určité míry zmenšuje.
* Názory odborníků na vhodnost konzumace kravského mléka a mléčných výrobků v souvislosti s imunitou se liší. Jak je to?
Na nic neexistuje jednoznačná odpověď. Někdy je dávána do souvislosti například konzumace kravského mléka a riziko vzniku diabetu – cukrovky 1. typu. Dlouhodobá studie, která by měla toto riziko vyhodnotit, zatím ještě není ukončena, ale už nyní lze říci, že to v praxi zřejmě bude velmi individuální záležitost. Někdo může být „alergický“ na složky mléka, a tak je pro něj tudíž jednoznačně škodlivé, další, kdo má jinou genetickou výbavu, zase mléko naopak potřebuje. Jedná se o to, aby se jedinci, kterým může mléko škodit, dali v budoucnu identifikovat a v budoucnu jim nebylo podávané.
* Zhruba do šesti let bývají děti velmi často nemocné. Proč?
To také nelze zobecnit na všechny děti. Záleží na tom, jestli má dítě sourozence, kdy je začleněno do kolektivu, s jakou „imunitou“ se narodí. Ale určitá nemocnost je průvodním jevem zdravého jedince v dětství, protože se dítě s novými infekcemi setkává, a tím si imunitní systém do určité míry trénuje.
* Existuje možnost, jak se ubránit nákazám v kolektivu?
To souvisí s předchozí otázkou. Zcela se ubránit infekcím nejde a ani to není účelem. Komplexem opatření, jako je zdravá výživa, přiměřený pohyb, dostatek spánku a tak dále lze však průběh infekcí zmírnit tak, že vyvolají žádoucí „imunitu“, ale dítě nijak nepoškodí.
* Co oslabuje imunitu u dětí?
Pokud mluvíme o zdravých jedincích, tak ke „snížené“ obranyschopnosti přispívá dlouhodobý pobyt v místnostech bez fyzické aktivity (mám na mysli například vysedávání u počítače v nevětraných místnostech), špatné složení stravy (tedy jídlo s nadbytkem tuků a nedostatkem vitaminů, stopových prvků a základních živin a podobně), ale také nedostatečná fyzická aktivita a izolace od vnějšího prostředí – tedy například kontakt s jinými dětmi.
* Doporučila byste, aby rodiče už malé děti otužovali a saunovali?
Nejsem si jista, zda existují nějaké studie, které by jednoznačně prokazovaly účinnost otužování a saunování v prevenci dětské nemocnosti. Ale přiměřené otužování zcela jistě neškodí a může naopak podpořit řadu metabolických pochodů v těle včetně imunitních reakcí.
* Jak – obecně – lze imunitu dítěte podpořit?
Pokud je dítě zdravé, tak k podpoření imunity stačí vyvážená strava, dostatek fyzické aktivity, přiměřená expozice sluníčku, dostatek spánku a dostatečná rekonvalescence po prodělaných infekčních chorobách.
Imunita a přehnaná hygiena
Nelze kategoricky prohlásit, že by byla imunita současných dětí snížená. Spíše trpí různými alergiemi, což je naopak důsledek nadměrné reaktivity imunitního systému. A na tom se opravdu může podílet i přílišná hygiena, neboť do určité míry podporuje rozvoj vzniku alergických chorob.