"Zatímco svůj vlastní genom ovlivnit nemůžeme, tak mikrobiom ovlivnit lze tím, jak žijeme a jak se chováme, a tím ovlivníme i své celkové zdraví," řekla Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, která se zabývá mikrobiologií a imunologií. Dodala, že aktuální výzkumy vědců se zaměřují zvláště na hledání cest, jak ovlivněním složení mikrobiomu léčit některé choroby a předcházet jim.
Mikrobiom ovlivňuje vedle imunity člověka také zažívání, duševní zdraví, spánek i stav kůže na těle. Má vliv na funkci jater, umí neutralizovat toxiny a ovlivňuje citlivost k inzulínu či ukládání tuků. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla může existovat souvislost i mezi stavem mikrobiomu a vznikem některých psychických nemocí jako jsou úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy nebo deprese.
Zásadní vliv na složení a funkci mikrobiomu má životní styl jedince a životní prostředí, ve kterém žije. Dalšími faktory, které stav lidského organismu, potažmo mikrobiotu v těle ovlivňují, jsou věk, genetika či stres.
Nevhodným životním stylem a nevyváženou stravou se mikrobiom v těle ničí, uvedla vedoucí pracoviště Mikrobiom na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerziy v Brně Petra Vídeňská. Dysbalance, vyvolaná například užíváním antibiotik, pesticidů nebo čisticích prostředků, může podle Vídeňské vést k neurologickým onemocněním, metabolickým poruchám či poruchám imunity, může negativně ovlivnit plodnost či souviset se vzniklými onkologickými onemocněními.
S cílem informovat odborníky i laickou veřejnost o mikrobiomu a jeho dopadu na lidské zdraví vznikla koncem roku 2019 z iniciativy pracovníků Mikrobiologického ústavu Akademie věd Česká mikrobiomová společnost. Věnuje se shromažďování poznatků o mikrobiomu a sdružování odborníků, kteří se problematikou zabývají.