Nový objev pomůže v boji proti smrtelně nebezpečným alergickým reakcím
U vysoce vnímavých alergiků vyvolá podání antibiotika anafylaktický šok, který se projevuje těžkými otoky, zrychleným tepem, poruchami dýchání, nevolností. Jednu z nejvážnějších komplikací představuje prudký pokles krevního tlaku a celkový kolaps oběhového systému. Vyvolává jej enormně zvýšená produkce oxidu dusnatého. Tento plyn sehrává důležitou roli při řízení mnoha pochodů v lidském těle.
Při anafylaktickém šoku se jeho tvorba vymyká kontrole a to bezprostředně ohrožuje postiženou osobu na životě. Anafylaktický šok se může dostavit u vysoce vnímavých alergiků i při konzumaci některých potravin nebo po bodnutí včelou. Hysterické buňky Vydatným producentem oxidu dusnatého jsou buňky, jež mají na starosti řízení imunitního systému. Anafylaktický šok je důsledkem „hysterické“ imunitní reakce, a proto byly za zdroj nadprodukce oxidu dusnatého považovány především tzv. žírné buňky, jež se podílejí na imunitní obraně.
Belgičtí vědci pod vedením Anje Cauwelsové z univerzity v Gentu uměle vyvolávali anafylaktický šok u laboratorních myší. Vystopovali u nich zdroj záplavy oxidu dusnatého na nečekaném místě.
Zjistili, že se během anafylaktického šoku mobilizuje enzym zodpovědný za výrobu oxidu dusnatého ve výstelce cév. Ten sice produkuje ve srovnání s enzymem buněk imunitního systému mnohem méně oxidu dusnatého, ale cévy se vlivem jeho účinku razantně rozšiřují. Tato reakce přitom úplně stačí ke kritickému poklesu krevního tlaku.
Klíčovou roli enzymu z výstelky cév potvrdil tým Anje Cauwelsové v experimentu, při kterém myši dostávaly nejprve lék, který tento enzym účinně blokuje. Pak jim byla podána látka schopná vyvolat anafylaktický šok. Myším zakolísal krevní tlak jen nepatrně a jeho hodnoty se rychle vrátily k normálu.
K anafylaktickému šoku jsou imunní i myši, které nedokážou vyrábět v cévách oxid dusnatý, protože mají cíleným zásahem do dědičné informace vyblokován gen pro příslušný enzym. Studie zveřejněná v lékařském časopise Journal of Clinical Investigation tak otevírá nové možnosti pro zvládnutí závažných komplikací spojených s alergickou bouří.
V současné době je hlavní zbraní proti anafylaktickému šoku adrenalin, který dostane pacient v injekci. Tento hormon sice zvýší krevní tlak, ale do mechanismu anafylaktického šoku přímo nezasahuje. Proto upínají belgičtí vědci velké naděje k lékům, které blokují produkci oxidu dusnatého v cévách. Využití stávajících preparátů ale vázne na jejich pomalém účinku. Lék se musí nejprve v těle akumulovat a hodí se proto nejvýše k prevenci.
„Pacienti alergičtí na penicilin, anestetika nebo latex chirurgických rukavic by mohli dostávat tyto léky před operací,“ předvídá Anje Cauwelsová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
Belgická bioložka se svými spolupracovníky odhalila i molekuly, které při anafylaktickém šoku „pouštějí ze řetězu“ enzym produkující oxid dusnatý v cévách. Ty se nabízejí jako alternativní cíl pro léčbu život ohrožující alergické bouře.
Na anafylaktický šok existuje lék
Poprvé se vědcům podařilo odvrátit anafylaktický šok. Ten se u některých jedinců může objevit po například po bodnutí hmyzem nebo jako následek požití potravin vyvolávajících alergii.
Úspěch umožnilo poznání skutečné příčiny prudkého poklesu krevního tlaku, průvodního jevu anafylaktického šoku. „Viníkem“ je enzym, který rozjede ve velkém „výrobu“ oxidu dusnatého ve výstelce cév. Při pokusu myši dostaly dávku léku, který tento enzym blokuje. Když u pokusných hlodavců vědci uměle vyvolali anafylaktický šok, byla reakce jen mírná a krátká. Účinek léku je však pomalý a proto se musí podávat předem. Nepomůže tedy lidem alergickým na hmyz, zato z něj mohou mít prospěch například pacienti, u nichž životu nebezpečnou reakci vyvolává penicilin.
JAROSLAV PETR, Lidovky.cz