Na tvorbě společných stanovisek se podílelo 11 odborných společností, jejich sekcí a pracovních skupin, uvedl Šmehlík. Nejčastěji se týkají léčiv pro dospělé a zejména dětské onkologické pacienty. Doporučení se vztahují k 68 skupinám speciálních druhů léčiv. První stanovisko vzniklo letos 22. ledna a určuje podmínky pro speciální léčbu karcinomu prsu. Zatím poslední stanovisko uzavřela VZP s odbornými společnostmi v pondělí a týká se léčby roztroušené sklerózy, řekl Šmehlík.
V případě speciální léčby, která není automaticky hrazená ze zdravotního pojištění, musí pacient žádat o výjimečnou platbu, kterou zákon o zdravotním pojištění umožňuje. Sedm českých pojišťoven ročně dostává kolem 20.000 žádostí tohoto typu, z toho 90 procent vyřídí kladně. VZP podle Šmehlíka za tuto péči vydá asi 1,5 miliardy za rok. Celkové náklady na zdravotní služby očekává VZP letos ve výši zhruba 187 miliard korun.
Podle Šmehlíka a Prausové mají společná stanoviska vést ke sjednocení procesu úhrady v systému VZP a napříč ČR. V případech, ke kterým již tato stanoviska existují, se podle nich schvalování žádosti o proplacení speciální léčby urychlilo z měsíců na několik dnů. Ve srovnání s dřívějškem trvá podle Šmehlíka zhruba čtvrtinu času. Zdůraznil zároveň, že společná stanoviska nemají být nástrojem, jak obejít Státní ústav pro kontrolu léčiv, který na základě žádosti výrobce stanovuje maximální ceny a případné úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
Náklady na nejmodernější léky u VZP meziročně rostou. Zatímco letos činí podle Šmehlíka asi 11,7 miliardy korun, loni to bylo 10,6 miliardy. Pojišťovna, která má mezi klienty asi 60 procent obyvatel Česka, hradí tato léčiva čím dál většímu počtu pacientů. Letos jich bylo kolem 45.000, loni 39.000, v roce 2015 byl jejich počet kolem 27.000. Částka vydaná na léčbu jednoho pacienta v posledních letech klesá.
Odborníci se shodují, že současnou situaci by měla řešit změna zákona. Výjimka v něm má řešit situace, kdy není jiná léčba možná. Podle Prausové dnes ale prakticky neexistuje onemocnění, u kterého by nebylo možné pomýšlet i na možnost léčby ve specializovaných centrech. Například u 75 procent dětí s nádorovými onemocněními pomáhá chemoterapie, ale dalších 25 procent těchto pacientů potřebuje speciální moderní léčbu, dodal Štěrba.