Každý člověk by měl dodržovat pravidelný denní režim, ale diabetik by měl tento požadavek chápat doslova jako nezbytnost. Základem režimu je jíst pět nebo šest menších jídel denně. Z toho by měla být tři jídla hlavní (snídaně, oběd, večeře), mezi nimiž musí být pěti-, lépe šestihodinová prodleva. Do této přestávky bývá vhodné asi po třech hodinách vložit malé jídlo (dopolední a odpolední svačina, druhá večeře). Tento režim je možné po dohodě s ošetřujícím lékařem upravit, například v některých případech je vhodné nebo možné druhou večeři vynechat.
Cukry jednoduché i složené
Jedinou součástí stravy, která může přímo ovlivnit hladinu cukru v krvi, jsou sacharidy. Diabetik nesmí jíst cukr, med ani pokrmy jimi slazené. Pod pojmem cukr rozumíme hlavně cukr řepný (sacharózu) nebo hroznový (glukózu). Tyto takzvané jednoduché cukry se rychle vstřebávají ze střeva do krve, takže jejich množství v ní prudce vzroste. Organismus nemocného na to odpovídá nedostatečně – ze slinivky se vyplaví málo inzulinu nebo se uvolní pozdě, případně inzulin chybí v těle úplně. Hladina cukru může u nemocných cukrovkou při přísunu těchto potravin vzrůstat až k život ohrožujícím hodnotám.
V naší stravě se objevují také složené cukry. Bývají označovány přesnými i méně přesnými názvy: polysacharidy, složené sacharidy, pomalé glycidy, uhlohydráty a škroby.
Těchto cukrů smí diabetik denně sníst jen určité množství, přičemž jejich obsah v dietě určí ošetřující lékař s přihlédnutím k fyzické aktivitě pacienta, typu cukrovky, pohlaví a zdravotnímu stavu. Základní diabetická dieta jich obsahuje 225 g na den a opět je nutno je v průběhu každého dne rovnoměrně rozdělit: 60 g sacharidů by mělo připadnout na každé hlavní jídlo, 10–15 g sacharidů na jednotlivé svačiny a druhou večeři. Při pevně nastavené léčbě je nezbytné zachovávat v jednotlivých jídlech stále stejný obsah sacharidů, jinak nebudou hladiny cukru v krvi stabilní.
Vážit a počítat?
Diabetici tedy musí všechny pokrmy, jež obsahují složené sacharidy, vážit. Podle tabulek, ze kterých zjistí, kolik sacharidů obsahuje 100 g každé potraviny, spočítají, kolik gramů sacharidů je v odváženém množství jídla.
Z tabulek například zjistíme, že 100 g pečiva obsahuje 60 g sacharidů. Rohlík o hmotnosti 50 g tedy obsahuje 30 g sacharidů. Stejná množství sacharidů ovlivní hladinu cukru v krvi stejně, což znamená, že porce jídel se shodným obsahem těchto cukrů můžeme v jídelním plánu zaměňovat. Odtud také pochází název „výměnná jednotka“, se kterým se můžete někdy setkat. V našich podmínkách se jedna výměnná jednotka rovná 12 g sacharidů.
Kde především najdeme sacharidy
Složené cukry jsou obsaženy v obilí a mouce a ve všech produktech z nich vyrobených – v luštěninách a ve výrobcích z luštěnin, v bramborách a ve výrobcích z brambor, v ovoci, ořeších, máku… Mouka, obilí a všechny potraviny z nich vyrobené obsahují velká množství sacharidů. Chléb, bílé i celozrnné pečivo jsou z hlediska diabetické diety srovnatelné, protože obsah složených cukrů v nich je téměř totožný. Výhoda chleba a celozrnného pečiva spočívá také v přítomnosti vlákniny a vitaminů skupiny B.
Při vaření je proto také užitečné používat co nejmenší objemy mouky, škrobu, strouhanky k zahušťování a obalování, abychom se tak nešidili o přílohu. Dáváme jednoznačně přednost vývarům se zeleninou, masu ve vlastní šťávě před hustými polévkami a omáčkami nebo použijeme jiné suroviny k zahuštění, například svíčkovou a rajskou omáčku můžeme velmi dobře zahustit jemně rozmixovanou zeleninou.
Luštěniny obsahují vedle složených cukrů také vlákninu. Patří sem hrách, fazole, čočka, sója apod. Pokud chceme do jídelníčku zařadit sójové maso, mějme na paměti, že na rozdíl od skutečného masa je to hmota složená z bílkovin a sacharidů.
Brambory jsou přílohou s nejmenším obsahem složených sacharidů, ve 100 g brambor jich je 20 g. Všechny zmíněné potraviny je nutné odvažovat.
Sacharidy se vyskytují také v mase, vnitřnostech, zelenině, vejcích, mléce a mléčných výrobcích. Zde je jejich obsah malý, tyto potraviny diabetici vážit nemusí. Tuky a oleje sacharidy neobsahují a na hladinu cukru v krvi vliv nemají.
Voda, čaj, káva
Voda je významnou součástí potravy. Když hladina cukru v krvi překročí jistou mez, tzv. ledvinný práh, cukr odchází močí a strhává s sebou vodu. Proto je velmi důležitý dostatečný příjem tekutin u diabetiků. Měl by být asi 2,5–3 l denně, podle počasí a eventuální fyzické aktivity, pokud ovšem není nutné příjem vody omezit z důvodu jiného onemocnění. Toto množství doplníme tělu vodou nebo minerálními vodami, které ochutíme citronem. Mohou být slazené umělými sladidly jako všechny ostatní nápoje.
Diabetici mohou pít čaj černý i zelený. Výhodné jsou bylinkové čaje, které střídáme.
Zrnková káva působí močopudně, proto ji do celkového příjmu tekutin raději nezapočítáme. Stoprocentní ovocné šťávy, i když nejsou přislazené cukrem, raději nepopíjíme. Obsahují ve velkém množství cukr z ovoce, proto použijeme nejvýše několik kapek k ochucení vody.
Všechny nápoje slazené řepným cukrem (sacharózou), hroznovým cukrem (glukózou) nebo glukózovým sirupem jsou nevhodné, velmi rychle a výrazně by zvýšily hladinu cukru v krvi.
Bez diety léčit nelze
Základem léčby každého typu cukrovky je diabetická dieta a s ní spojená režimová opatření. Bez jejího co nejdůslednějšího dodržování nelze cukrovku správně léčit.
Jestliže nemocný diabetickou dietu nedodržuje, není úspěšná ani léčba léky, ani léčba inzulinem.
Diabetes a nealkoholické pivo
Při onemocnění diabetem se nedoporučuje pití alkoholu. Pro milovníky piva bohužel není řešením ani nealkoholické pivo. To má obsah alkoholu podstatně snížený, ale maltózy obsahuje dokonce více. Maltóza je sladový cukr, nepostradatelný při kvašení piva. Glykemie bude po pití piva výrazně stoupat. Pití piva při diabetu je stejně nerozumné jako pití limonád slazených řepným cukrem, sacharózou. Konzumace nealkoholického piva vede k výkyvu glykemie.