Podle pracovníků z ministerstva není v některých případech přítomnost lékaře nutná. „Sestry by časem mohly nahradit lékaře v určitých úkonech, jako je potvrzování pravosti krevních konzerv, jako jsou určitá vyšetření, která lékaři usnadní práci,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák s tím, že mezi tato vyšetření patří i testy výše zmíněných skupin pacientů.
Důvodem k posílení pravomocí sester je zefektivnění financování českého zdravotnictví a „rozumnější hospodaření“. Ministerstvo chce také lépe využít znalostí sester; ty už teď musí mít bakalářské vzdělání (zdravotníci se střední školou figurují v českém systému jako zdravotničtí asistenti), do budoucna budou muset mít znalosti ještě hlubší.
„Budeme klást takové podmínky na vzdělání zdravotních sester, abychom jim následně mohli umožnit vykonávat práci s větší zodpovědností,“ dodal Polák.
Ministerstvo: Ze sester lékaře druhé kategorie neuděláme
Sestry do dvou let měly mít také zvýšené pravomoci i v nemocniční péči, nově budou moci podat bez vědomí ošetřujícího lékaře volně prodejné léky, jak např. paralen. „V nemocnici jsou oddělení, kde můžeme vydefinovat skupinu léků, kterou by sestry pacientům podávat mohly. Jsou samozřejmě oddělení, kde toto striktně dovoleno nebude,“ uvedl Polák s tím, že poslední slovo by měl primář daného oddělení.
Ministerstvo zdravotnictví ovšem zároveň striktně odmítlo možnost, že by se ze sester stal „lékař druhé kateorie“. „Sestra má lékaři připravit všechny podklady. Závěrečná fáze, diagnóza a určení léčby, musí zůstat na lékaři,“ zdůraznil Polák. Předpokladem pro změnu je nový zákon o vzdělávání nelékařských pracovníků, který má platit od konce roku 2013.
Zástupci sester návrh kvitují
Podle některých lékařů by ovšem k tomuto opatření byl důvod jen za situace, kdy by Česko trpělo vážným nedostatkem lékařů. O ministerském záměru jsou nicméně ochotni diskutovat. „Neznamenalo by to příliš velký rozdíl proti dnešku. Diagnostiku a léčbu by vedl lékař a sestra by mu byla pomocníkem s rozšířenými pravomocemi. Tuto cestu si představit dovedu,“ konstatoval předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Podotknul, že zdravotní sestry jsou v těsném kontaktu s pacientem bez dohledu i v současnosti, kdy nemocné poučují např. o aplikaci léku. Není proto důvod, proč v některých oblastech tuto pravomoc nerozšířit. „Na půdě JIP nebo hospitalizace může mít rozšířené pravomoci z hlediska aplikace infuzí nebo léků,“ dodal Jojko.
Sami zástupci zdravotních sester záměr ministerstva kvitují. Upozorňují, že lékaře nahradit nechtějí, jejich současné uplatnění ovšem často neodpovídá náročnému vzdělání, které je po nich vyžadováno.
REDAKCEZdraví.Euro.cz: Na základě příspěvků v diskuzi uveřejňujeme kompletní přepis televizního rozhovoru, ze kterého čerpal redaktor České televize při tvorbě tohoto článku.
Za jakých podmínek a v jakém čase budou sestry lékaře nahrazovat?
Ferdinand Polák: Především je potřeba říci, že to je vize, o které se zde dlouho mluví, a my se jí budeme snažit převést do praxe. Nicméně hned na začátku musím říct, že doposud neproběhla žádná jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a lékařskými společnostmi a profesními sdruženími zastupujícími nelékařské pracovníky, které by konkretizovaly tu podobu. My připravujeme – to asi víte – novelu zákona, respektive nový zákon o vzdělávání nelékařských pracovníků, který teprve bude tím klíčem k tomu provádění. Nicméně myslím, že je korektní převést tu debatu z té nekonkrétní do konkrétní podoby.
Dobře, ale předpokládám, že nějaká konkrétní představa, co budou sestry místo lékařů dělat, již na ministerstvu existuje. Tak jestli můžete konkretizovat.
Ferdinand Polák: Jasně! Myslíme si, že by mohly časem nahradit lékaře v určitých úkonech jako je třeba potvrzování pravosti krevních konzerv, jako jsou určitá vyšetření, která tomu lékaři usnadní práci. Rozhodně chci ale vyvrátit spekulaci o tom, že by sestry dělaly diagnostiku, eventuelně, že by sestry určovaly léčbu – to jistě ne.
Pane doktore Jojko, je toto cesta, kterou by se naše zdravotnictví mohlo ubrat? Je tady prostor pro zdravotní sestry, aby dělaly práci, kterou tady pan náměstek naznačil?
Zorjan Jojko: To co pan náměstek v tuto chvíli řekl je trošičku něco jiného, než bylo obsahem rozhovoru pro Lidové noviny – tedy jeho rozhovoru – a v obecné rovině, ta jak to teď vydefinoval, tak by to asi cesta byla. Ono by to neznamenalo příliš velký rozdíl proti dnešku. Diagnostiku, léčbu a vše ostatní by vedl lékař a ta sestra by mu byla možná kvalifikovanější, možná trošku jaksi pomocníkem s rozšířenými pravomocemi – tak si to představit umím.
Pane náměstku, ohledně stanovování diagnóz by platilo absolutně, že to sestra nemůže dělat, ani v nějakých jednoduchých případech?
Ferdinand Polák: Ano, tady v tom bych byl poměrně striktní. Myslím si, že tu definitivní diagnózu musí udělat lékař. My opravdu nemáme představu, že z těch sester uděláme nějaké lékaře druhé kategorie, kdy my řekneme: tuto diagnózu může udělat sestra a tuto už musí udělat lékař. Ne, sestra má lékaři připravit všechny podklady. Může udělat některá vyšetření, jak pan doktor Jojko řekl, některá už sestry dělají a my se budeme bavit o tom, která další by mohly dělat. Nicméně ta závěrečná fáze a stanovení diagnózy musí zůstat na lékaři – na tom bych trval.
Pane doktore Jojko, vidíte nějakou možnost rozšíření té práce pro zdravotní sestry? Kde vidíte tu hranici, kam až sestra v této práci může jít a kde už musí bezpodmínečně být doktor?
Zorjan Jojko: No to je ale velmi obecná otázka víte? Protože v ambulancích, jako je třeba kardiologická, diabetologická může sestra pomoci, a ona už dneska pomáhá, třeba s edukačními aktivitami, s poučením pacienta, s tím, že ho naučí životosprávě. Diabetiky například naučí, jak mají zacházet s inzulínovými prostředky – injekcemi apod. Na půdě nemocnice - například jednotek intenzivní péče – může mít rozšířené pravomoci z hlediska aplikace infuzí nebo aplikace některých léků. Trošičku bych byl skeptický k tomu, co jsem dnes (7. května) zaznamenal v tisku, a to, že by mohla zcela volně vydávat léky, které jsou volně prodejné v lékárnách, neboť já si myslím, že na pacienta, který leží v nemocnici, nelze nahlížet stejně jako na zcela zdravého jedince, který si sám dojde do lékárny a sám si vyzvedne nějaký lék a pak ho užije. Je třeba si uvědomit, že i volně prodejné léky mohou člověka při určitých dávkách vážně poškodit, i dokonce zabít a pokud pacient leží v nemocnici, tak tam je situace taková, že tam už je potřeba s lékařem konzultovat i podání volně prodejných léků.
Tím jste mi odpověděl na otázku, která na vás právě teď měla mířit a proto ji přesměruji na náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Poláka. Je tohle ta cesta, kterou byste sestrám umožnili dávat pacientům léky volně prodejné?
Ferdinand Polák: No já myslím, že to je přesně ta oblast, kde o tom budeme ještě dále diskutovat. Nicméně, lehce bych nesouhlasil s panem doktorem Jojkem. Myslím si, že jsou oddělení v nemocnici, kde můžeme vydefinovat skupinu léků, kterou by sestry mohly těm pacientům podávat. Je to náš návrh určený zatím k diskuzi. Na druhou stranu musím ale říct, že jsou samozřejmě oddělení, kde to bude striktně zakázáno. Zase bych tady velmi kladl důraz na odpovědnost těch poskytovatelů zdravotní péče, to znamená, že pokud primář nějakého oddělení toto zakáže, tak je to v jeho pravomoci a prostě se to tam dít nebude. Na druhou stranu jsou nemocniční oddělení, kde si to dovedu velmi dobře představit.
Jak vlastně ta debata bude vypadat, pane náměstku? Když lékaři řeknou „ne, tady to nejde“, tak ministerstvo, lidově řečeno, poslechne a tuto možnost do patřičných zákonů nedá, nebo když budete přesvědčeni, že to lze, tak to na tvrdo prosadíte?
Ferdinand Polák: Ne, tak já si myslím, že se tady trošku ohradím. Ta otázka by neměla stát tak, že jestli to ministerstvo chce a proti jsou lékaři. My s lékaři nejsme v žádném boji, myslím, že spolu diskutujeme a výsledkem by měl být konsensus. My si neděláme patent na rozum, ale na druhou stranu si myslíme, že současný stav se musí změnit, protože jsme v 21. století a musíme to někam posunout.
Pane doktore, budou lékaři schopni vydefinovat nějaká jednoznačná pravidla, která budete v tomto smyslu po ministerstvu požadovat?
Zorjan Jojko: Určitě ano. Upřímně řečeno, to všechno co před chviličkou řekl pan náměstek, tak s tím já souhlasím. Je tam potřeba dělat tu stratifikaci těch oddělení, těch diagnóz a podle toho je pak možné určit kompetence – třeba ve věci výdeje léků, ale také kompetence v jiných činnostech. To určitě ano, na tom se určitě dohodneme.
Pane náměstku, bude to pro zdravotní sestry znamenat nějaké další povinnosti v oblasti vzdělávání?
Ferdinand Polák: No ono je to právě provázané. Já jsem říkal, že abychom toto mohly provést, tak musíme mít dostatečně vzdělané zdravotní sestry. Sestry dnes už jsou a do budoucna jistě budou vysokoškolsky vzdělané a vysoce odborné pracovnice. To znamená, že my budeme klást takové podmínky na práci zdravotních sester a na to vzdělání, abychom jim následně umožnili vykonávat práce vyžadující větší zodpovědnost, a oni za to budou mít větší zodpovědnost, to je zcela jasné