Krevní skupiny se dědí po rodičích nebo ob generace. Která koluje v žilách vám?

25. 8. 2022 7:30
11 nových názorů
check
MUDr. Daniel Petr | Odborný garant článku

Už více než 100 let je známý krevní systém AB0, díky jehož objevu je možné zachraňovat lidi po celém světě prostřednictvím bezpečných transfuzí. Nejedná se o nic jiného než o způsob pojmenování a popisu krevních skupin. Každá z těchto skupin je specifická určitými vlastnostmi a tím, jak se dědí, přičemž některé z nich jsou mezi obyvatelstvem zastoupeny více, zatímco jiné jsou naopak vzácné.

Co je krevní skupina? 

Jedná se o typ krve, který se vyznačuje specifickými vlastnostmi, jako je výskyt nebo naopak absence konkrétního antigenu červených krvinek. Rozlišují se čtyři základní krevní typy a dva typy Rh faktorů. Určení krevní skupiny umožňuje najít vhodného dárce pro případ nutnosti transfuze krve u vážně zraněných nebo nemocných pacientů. Pokud se krevní skupina a Rh faktor pacienta shoduje s tou vaší, můžete mu krev darovat, a třeba mu tím zachránit život. [12]

Kdo objevil krevní skupiny?

Objev krevních skupin je obecně připisován rakouskému vědci Karlu Landsteinerovi, který v roce 1900 definoval skupiny A, B a 0 (poslední zmíněná byla tehdy označovaná písmenem C). Skupina AB byla na začátku 20. století považována za takzvanou výjimku z Landsteinerova pravidla. Krevní skupiny pak podrobně zkoumal a všechny čtyři popsal v roce 1907 český psychiatr Dr. Jan Janský. Označení A, B, 0 a AB se ustálilo až ve 30. letech 20. století a používá se dodnes. Tento systém klasifikace červených krvinek byl a je nejdůležitějším objevem v historii transfuze krve. [34]

Složení krve

Krev neustále proudí v cévách lidského těla, a to v objemu 4,5–6 litrů. Jedná se o životně důležitou tekutou tkáň, jež obsahuje několik typů krevních elementů. Tekutá složka, v níž se tyto buňky nacházejí, nese název krevní plazma a zajišťuje mimo jiné transport živin a odpadních látek. Je tvořena z 91 % vodou a její celkový objem v cévách činí 2,8–3,5 litru. 

Typy krevních buněk

  1. Erytrocyty (červené krvinky) – hlavní funkcí červených krvinek je transport kyslíku a oxidu uhličitého. Muži mají červených krvinek o něco více než ženy. Jejich počet se pak mění také v souvislosti s fyzicky namáhavými činnostmi nebo ve vyšších nadmořských výškách.
  2. Leukocyty (bílé krvinky) – na množství bílých krvinek v krvi mají vliv hormonální a nervové faktory. Jejich počet se mění například během těhotenství nebo při nějakém rozrušení či bolesti. Existuje několik druhů bílých krvinek a jejich nejdůležitějším úkolem je účast na obnovujících a obranných procesech v organismu.
  3. Trombocyty (krevní destičky) – tvoří se v kostní dřeni a mají vliv na srážlivost krve.

Důležitou složkou krve jsou kromě plazmy a uvedených typů buněk také plazmatické bílkoviny (albumin, imunoglobulin a srážlivé faktory). Ty mají za úkol udržet vodu v cévách, transportovat hormony či jiné důležité látky, zajistit obranyschopnost organismu a regulovat srážení krve. [5, 67]

Jaké jsou krevní skupiny?

Systém AB0 stanovuje čtyři základní typy krve. Patří sem skupiny A, B, 0 a AB. Pokud chcete vědět, které krevní skupiny jsou vzácné, pak se jedná především o typ AB, ale ani skupina B nemá příliš vysoké zastoupení ve světě. Každá ze zmíněných skupin má pak specifické vlastnosti, podle kterých je možné ji určit.

Zjištění krevní skupiny se provádí na základě analýzy výskytu tzv. aglutinogenů. Jedná se o typ antigenu bílkovinné podstaty, který se nalézá na membránách erytrocytů (červených krvinek). Rozlišuje se aglutinogen A a aglutinogen B a v závislosti na tom, který z nich je přítomen, je pak možné určit krevní skupinu. Stejně tak se v krevní plazmě vyskytují bílkovinné protilátky, kterým se říká aglutininy a jež také slouží ke stanovení krevního typu. 

Krevní skupina 0

V případě krevní skupiny 0 chybí jak aglutinogen A, tak aglutinogen B. Namísto nich je na povrchu červených krvinek zaznamenána přítomnost tzv. antigenu H. Dále se rozlišuje krevní skupina 0 pozitivní a krevní skupina 0 negativní v závislosti na výskytu konkrétního genu, který určuje typ Rh faktoru.

Krevní skupina A

Krevní skupina A obsahuje na membránách erytrocytů aglutinogen A a v plazmě pak aglutinin anti-B. Stejně jako v případě skupiny 0 existuje krevní skupina A pozitivní a krevní skupina A negativní podle typu Rh faktoru.

Krevní skupina B

Krevní skupina B vykazuje přítomnost výhradně aglutinogenu B a bílkovinné protilátky anti-A v plazmě. Pakliže se v daném vzorku vyskytuje také gen D, je krevní typ pozitivní, v opačném případě, tedy ve chvíli, kdy alela D chybí, je krevní skupina B Rh negativní.

Krevní skupina AB

Posledním a zároveň nejméně zastoupeným typem je krevní skupina AB. Ta se vyskytuje pouze za předpokladu, že se na membráně červených krvinek objevují oba druhy aglutinogenu, tedy jak A, tak B. V plazmě nejsou protilátky anti-A ani anti-B. I zde se pak rozlišuje na základě stanovení Rh faktoru krevní skupina AB pozitivní a krevní skupina AB negativní. [8, 9, 10]

Důležitý Rh faktor

Kromě zjišťování samotné skupiny krve je pro případnou transfuzi nutné vědět také to, jaký má vaše krevní skupina Rh faktor. Jsou rozlišovány dva fenotypy, přičemž jeden se značí Rh+ (pozitivní) a druhý Rh- (negativní). Tento znak dědičně řídí tři typy genů, a to konkrétně C, E a D. Právě poslední zmíněný má vliv na výsledný Rh faktor. Pokud bude daný genotyp obsahovat minimálně jednu alelu D, pak je Rh faktor vždy pozitivní, zatímco když alela D zcela chybí, bude faktor negativní.

Příklady značení skupin s Rh faktorem:

  • krevní skupina 0+,
  • krevní skupina a+,
  • krevni skupina b+,
  • krevní skupina a-,
  • krevní skupina b-, atd.

Základním požadavkem u transfuze krve není tedy jen nutnost disponovat stejnou krevní skupinou, ale také stejným Rh faktorem, aby nedošlo k nežádoucím reakcím po zákroku. V České republice je většina obyvatel Rh pozitivní, a to až v 85 % případů. Zbytek, tedy pouhých 15 % Čechů, má Rh faktor krevní skupiny negativní. [11, 12, 13]

Jak zjistit svou krevní skupinu?

Pokud chcete vědět, kde zjistit krevní skupinu, pak se obraťte na laboratoř transfuzní stanice nebo na hematologicko-transfuzní oddělení v nemocnici. Musíte však počítat s tím, že vás to bude něco stát. V obou zařízeních vám provedou test na zjištění krevní skupiny a v případě, že budete chtít krev rovnou také darovat, za vás uhradí poplatek spojený s vyšetřením vaše zdravotní pojišťovna.

Chodíte darovat krev?

Dědičnost krevních skupin

Problematika dědění krevních skupin je poměrně složitá. Aby ji člověk pochopil, musí mít alespoň základní povědomí o genetice ze školy. Velmi zjednodušeně se dá říci, že každá osoba dědí krevní skupinu po nějakém ze svých předků. Nefunguje to však tím způsobem, že dítě vždy zdědí stejnou skupinu, jakou má jeho matka nebo otec. Na celý proces má vliv několik faktorů, které výsledek zásadně ovlivňují.

Mechanismus, na základě kterého se určuje v případě zjišťování krevní skupiny dědičnost, byl navržen už v roce 1908 a vychází z dědičnosti alel. Jednotlivé krevní skupiny tvoří řada těchto genů neboli takzvaná mnohotná alelie či alelická série. Každý jedinec pak v sobě nese dvě alely, kdy jednu má zděděnou od otce a druhou od matky. Dále existují tři základní typy těchto genů, které mají označení “IA”, “IB” nebo “i”. Ve výsledku se tak může objevit 6 verzí genotypu, viz tabulka níže.

Genotyp ii IA + i IA + IA IB + i IB + IB IA + IB
Krevní skupina (fenotyp) 0 A A B B AB

Jak je z uvedené tabulky patrné, alely IA a IB jsou dominantní a vzájemně kodominantní, kdežto alela i je vůči předchozím dvěma variantám recesivní (tzn. ustupující). Obecně platí, že mají-li oba rodiče stejnou krevní skupinu, je vysoce pravděpodobné, že takovou bude mít i jejich potomek. Zajímavým příkladem je ale krevní skupina 0, která je druhým nejčastějším typem. Právě tento fenotyp je vázán na recesivní alelu i. Tento gen tedy může potomek zdědit, pakliže ho má jeden z jeho rodičů, neprojeví se ale u něj, nicméně může se projevit u jeho dětí. Záleží však na genetické výbavě jeho partnera/partnerky. 

Kombinace krevních skupin rodičů a možné výsledné skupiny jejich potomka

  1. rodiče A + A = dítě A nebo 0,
  2. rodiče A + B = dítě A, B, AB nebo 0,
  3. rodiče A + 0 = dítě A nebo 0,
  4. rodiče A + AB = dítě A, B nebo AB,
  5. rodiče B + B = dítě B nebo 0,
  6. rodiče B + 0 = dítě B nebo 0,
  7. rodiče B + AB = dítě A, B nebo AB,
  8. rodiče 0 + 0 = dítě 0,
  9. rodiče 0 + AB = dítě A nebo B,
  10. rodiče AB + AB = dítě A, B nebo AB. [14, 15]

Kdo komu může darovat krev?

Při transfuzi je potřeba si uvědomit, že není možná kombinace krevních skupin. Existují pouze dvě výjimky, kdy tak učinit lze. První z nich tvoří skupina 0 s faktorem Rh-. Osoby s touto skupinou jsou takzvanými univerzálními dárci, neboť mohou darovat krev úplně komukoliv. Přesto se však při nutnosti transfuze v praxi upřednostňuje stejná krevní skupina. Druhou výjimkou, která je naopak takzvaným univerzálním příjemcem, jsou osoby s krevní skupinou AB+

Darováním krve může člověk zachránit až čtyři lidské životy. Jak celý proces probíhá?
Přečtěte si také:

Darováním krve může člověk zachránit až čtyři lidské životy. Jak celý proces probíhá?

Pakliže by došlo k situaci, kdy pacientovi bude aplikována jiná krevní skupina, než je ta jeho (s výjimkou skupiny 0- v případě dárce a skupiny AB+ v případě příjemce), dojde k imunologické reakci, kdy bude krev tělem odmítnuta. Takový stav by mohl být fatální, neboť by u pacienta začalo docházet k rozpadu krvinek, což by mělo za následek řadu vážných zdravotních komplikací. [16, 17]

Zastoupení krevních skupin ve světě

Četnost krevních skupin se demograficky liší. Nejčastější krevní skupina v České republice k roku 2022 je A, která má 42% zastoupení. Hned v závěsu se nachází skupina 0 s 32% zastoupením, následuje skupina B, kterou má 18 % české populace, a na posledním místě se nachází vzácná krevní skupina AB, kterou se může pyšnit pouhých 8 % obyvatelstva ČR.

Nejrozšířenější krevní skupina na světě je stejně jako v ČR typ A. V Evropě koluje v cévách 40 % obyvatel. Oproti tomu skupina B je zde čím dál tím vzácnější. Tento jev je spojován především s migrací člověka z Dálného východu na západ. Nejvyšší zastoupení skupiny B nalezneme ve střední Asii, a to až u 37 % populace. Nejvzácnější krevní skupina je však stále ta s označením AB, kterou má v Evropě pouhých 5 % obyvatelstva. [18]

Zdroje: fblt.cz, fnkv.cz, prf.upol.cz, uvn.cz, cpzp.cz, genetika-biologie.cz, cckp9.cz

Maminka (neregistrovaný)

Dobrý den matka A- otec AB+ holčička A- myslím že je jejich.

Leny (neregistrovaný)

Dobrý den mám podobný případ rodiče 0+ a AB- = dítě AB+
Mám se tedy zeptat jestli mama je moje máma a otec můj otec ?
Děkuji

Dobrý den,
nejdříve Vám doporučím znovu si ověřit u vás všech krevní skupiny.
Až potom bych se teprve ptala.
Přeji hodně štěstí.

Kate (neregistrovaný)

Nejčastější krevní skupinou celosvětově není A, ale 0, máte v článku chybu.

rsj (neregistrovaný)
Píšete: "rodiče 0 + AB = dítě A nebo B", tak vám sděluji, že při této kombinaci rodičů (0+ a AB-) mám AB+.
  • Našli jste v článku chybu?