Ulcerózní kolitida je poměrně vzácná, v České republice na 100 000 obyvatel připadá zhruba 45 případů tohoto onemocnění. Nemoc obvykle propuká ve věku 20–40 let, ale častá je také u pacientů mezi 50. a 80. rokem života. Ženy bývají postiženy o něco častěji než muži, ulcerózní kolitida se ale objevuje také u dětí.
Společně s Crohnovou nemocí patří ulcerózní kolitida mezi tzv. nespecifické střevní záněty. Někdy bývá označována jako civilizační nemoc, protože její výskyt je vázán na vyspělost jednotlivých států. V chudých zemích se téměř nevyskytuje, čím je ale země vyspělejší, tím případů ulcerózní kolitidy přibývá.
Typy ulcerózní kolitidy
Jelikož se rozsah postižení u jednotlivých pacientů liší, lékaři rozeznávají různé druhy kolitidy. Dělení je založeno na tom, jak velká část střeva je postižena.
- Pankolitida – postižení celého tračníku, nejhorší forma onemocnění
- Subtotální forma – je postižen tračník od konečníku až po slezinné ohbí
- Levostranná forma – je postižen tračník od konečníku po jaterní ohbí
- Proktosigmoiditida - je postižen konečník a esovitý tračník
- Proktitida – je postižen pouze konečník
U některých pacientů může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva, protože se do něj obsah tračníku dostává přes chlopeň.
Příčiny onemocnění
Příčina vzniku střevní kolitidy prozatím není přesně známá, což také napovídá název idiopatická proktokolitida (idiopatický = vzniklý z neznámé příčiny). Předpokládá se ovšem, že na vzniku se podílí více faktorů, mezi které patří dědičnost, některá infekční onemocnění, kouření či porucha imunitního slizničního systému.
Podle některých teorií má na vzniku ulcerózní kolitidy podíl také nevhodná strava, častěji tímto onemocněním totiž trpí lidé, jejichž jídelníček obsahuje mnoho masa, vajec a čokolády. Více ohroženi jsou také lidé trpící velkým psychickým stresem.
Příznaky ulcerózní kolitidy
Zánětlivé změny na střevní sliznici mohou způsobovat bolesti, časté vyprazdňování a v některých případech také průjem. Na místech, kde je sliznice porušena, se mohou tvořit vředy, které vylučují hnis a krev. Pacient může mít také neustálé nutkání na stolici, ale z těla odchází pouze malé množství, často však s hlenem a krví.
Hlavní příznaky:
- Bolesti břicha
- Průjem
- Krvácení z konečníku
- Křeče břišního svalstva
- Celková slabost
- Horečka
- Nevolnost
- Ztráta chuti k jídlu
Protože jsou střevní buňky podobné buňkám jiných orgánů, kromě trávicího traktu postihují nespecifické střevní záněty nejen samotné střevo, ale také další tkáně. Mimostřevní symptomy mohou navíc na střevní kolitidu upozornit jako první. Patří k nim:
- Bolesti kloubů
- Zánět žlučových cest
- Postižení oka – záněty rohovky a duhovky
- Afty
- Kožní vyrážky
Kolitida střev je autoimunitní zánět, což znamená, že imunitní buňky napadají a poškozují vlastní tkáně. Onemocnění navíc probíhá chronicky, střídají se klidná a bezpříznaková období s etapami vzplanutí nemoci. U některých pacientů se za celý život vyskytne pouze jediná ataka kolitidy, jiní pociťují nepříjemné příznaky neustále.
Diagnostika ulcerózní kolitidy
Ke zjištění, zda pacient trpí kolitidou střev, a k vyloučení bakteriální, virové nebo parazitární infekce slouží vyšetření stolice. Pomocí testu na okultní krvácení lékaři zjišťují přítomnost skrytého krvácení ve stolici. Pro doplnění diagnostiky se využívá také vyšetření krve, které může kromě zánětu odhalit také chudokrevnost či nedostatek minerálů.
Důležité je také endoskopické vyšetření neboli kolonoskopie, které lékařům umožňuje zkontrolovat vnitřek střeva. Co se týče zobrazovacích metod, využívá se rentgen s kontrastní látkou nebo CT vyšetření.
Léčba ulcerózní kolitidy
Léčba střevní kolitidy se odvíjí především od toho, v jaké fázi je onemocnění odhaleno. Léčba se zaměřuje především na zvládnutí zánětu, v období remise je pak nutné věnovat se prevenci. Léky jsou dostupné ve formě tablet čípků či klyzmat. Nejčastěji se předepisují:
- Aminosalicyláty (například sulfasalazin nebo mesalazin)
- Kortikoidy
- Imunosupresiva potlačující nadměrnou reakci imunitního systému
- Protiprůjmové léky
- Antibiotika
Důležitou roli při léčbě ulcerózní kolitidy hraje také speciální dieta. Pacienti musí změnit jídelníček a zařadit do něj vhodné potraviny. Strava by měla být vyvážená s dostatečným obsahem železa a vápníku. Nemocným se doporučuje také dodržovat pravidelný pitný režim, vyzkoušet probiotika pro zlepšení trávení a do jídelníčku zařadit mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy.
V některých těžších případech je nutný chirurgický zákrok. Lékaři odstraní celé tlusté střevo a z tenkého střeva vytvoří nový konečník. Tato operace je však obrovským zásahem do pacientova organismu.
Ulcerózní kolitida a biologická léčba
Pokud pacienti nereagují dobře na běžnou léčbu nebo jsou příznaky onemocnění příliš silné, nabízí se také biologická léčba. Tato metoda je velice účinná, protože tlumí specifická místa zánětu. V České republice se pro léčbu ulcerózní kolitidy využívá infliximab, což je monoklonální protilátka, která se nemocným podává nitrožilní infuzí.
Domácí léčba a babské rady
Co se týče bylinek, při krvácení střeva mohou pomoci kontryhel žlutozelený, kokoška či zlatobýl. Pro posílení činnosti střev můžete vyzkoušet také borůvky, čaj z ostružinových listů nebo lněný olej.
Pro pacienty, kteří preferují přírodní léčbu ulcerózní kolitidy, je novinkou tzv. helmintická terapie. Při této alternativní léčbě kolitidy střev jsou nemocným aplikována vajíčka červů tenkohlavce prasečího. Tito červi pak ve střevě působí na modulaci imunitní odpovědi.
Pozitivní dopady jsou také pozorovány při úžívání CBD produktů.