Astma
O této plicní chorobě už pravděpodobně každý z nás někdy slyšel. Jedná se o chronické onemocnění dýchacích cest, které jsou vlivem rizikových faktorů hyperreaktivní, zanícené, oteklé a mají také omezenou průchodnost. Na vznik astmatu má údajně vliv kombinace genetických a environmentálních faktorů. Obvyklým spouštěčem záchvatu jsou různé infekce, alergeny, tabákový kouř, silně aromatické vůně, velká námaha nebo také silné emoce.
Příznaky astmatu:
- Sípání
- Kašel
- Svíravá bolest na hrudi
- Pískot při dýchání
- Dušnost
Jelikož je astma velice individuální, u jednotlivých pacientů mohou mít projevy jinou intenzitu. Některé nemocné trápí akutní záchvaty každou chvíli, jiní naopak zažívají symptomy jen vzácně. Na astma bohužel neexistuje žádný lék, pomocí správné léčby však můžete dosáhnout výrazného zlepšení jeho projevů. Důležité je identifikovat veškeré spouštěče, kterým by se měl pacient vyhýbat.
Co se týče léků, používají se přípravky pro rychlou úlevu od akutních symptomů i léky, které slouží k prevenci záchvatů. Jedná se například o inhalační bronchodilatátory nebo kortikosteroidy. Pokud se pacient potýká s těžkým astmatickým záchvatem, může jít o život ohrožující stav. Na nic nečekejte, uvolněte mu těsný oděv, dohlédněte, aby použil svůj inhalátor, a uložte ho do Fowlerovy polohy. Pokud se stav nezlepšuje, okamžitě volejte záchrannou službu.
Potýká se někdo ve vašem okolí se závažným onemocněním plic?
Zápal plic
Další známé plicní onemocnění, se kterým se každoročně potýká velké množství dětí i dospělých, je pneumonie neboli zápal plic. Na vzniku této choroby se podílí bakterie, viry a plísně. Část plic se postupně naplní tekutinou, dojde k uzávěru plicních sklípků a zablokování volného přístupu kyslíku do krve. Mezi časté příznaky patří horečka, zimnice, bolest na prsou, zelenavý hlen či dušnost.
Doprovodné příznaky zahrnují:
- Zrychlený tep
- Zrychlený dech
- Pocení
- Bolesti hlavy a svalů
- Zvracení a průjmy
- Namodralé rty i nehty
Lidé obvykle nepovažují zápal plic za nebezpečné onemocnění, u seniorů a pacientů s oslabenou imunitou však může mít fatální následky. Zápal plic způsobený bakteriemi se léčí pomocí antibiotik. Někdy se podávají také léčiva rozpouštějící hlen, léky proti kašli a u neinfekčních zánětů také kortikoidy. K úplnému uzdravení obvykle dochází až po jednom měsíci.
Tuberkulóza
Co se týče tuberkulózy, jedná se o infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které obvykle napadá plíce. Šíří se vzdušnou cestou, skrze poraněnou kůži nebo z nemocné matky na plod. Zatímco první stádium obvykle probíhá bez zvláštních příznaků, později se dostaví bolest na hrudi, dušnost, noční pocení, vykašlávání hlenu a krve. Některé formy mohou navíc způsobit také zánět mozkových blan, kostí nebo ledvin.
Inkubační doba tuberkulózy je 6–8 týdnů. Tato nemoc se léčí prostřednictvím antibiotik (antituberkulotika), která lékaři různě kombinují, aby zabránili vzniku rezistence vůči jednotlivým druhům. K úspěšnému uzdravení je třeba léčit pacienta minimálně 6–9 měsíců. Jelikož byl výskyt tuberkulózy ve vyspělých státech snížen na minimum díky hygieně, vakcínám i antibiotikům, momentálně jsou očkováni pouze jedinci, kteří spadají do rizikové skupiny.
Chronická obstrukční plicní nemoc
Mezi plicní choroby, které lidé nejvíce podceňují, patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Jedná se o systémové zánětlivé onemocnění, které postihuje dolní dýchací cesty, periferní průdušky, plicní parenchym i plicní cévy. Nejčastěji vzniká v důsledku kouření tabáku, mezi rizikové faktory však patří také pasivní kouření, vdechování kouře vznikajícího při vaření nebo prach a chemikálie v ovzduší.
Příznaky CHOPN:
- Chronický kašel
- Vykašlávání hlenu
- Dušnost
- Chronická únava
- Snížená tolerance fyzické námahy
- Svalová atrofie
- Podvýživa
Chronická obstrukční plicní nemoc, která vlastně představuje kombinaci bronchitidy a rozedmy plic, v současné době trápí asi 8 % obyvatel České republiky. Postiženi jsou především muži, ale výskyt u žen také postupně stoupá. V důsledku kardiovaskulární nemoci, bronchogenního karcinomu či respiračního selhání u nás každý rok umírá 2000–2500 pacientů s touto chorobou. Kromě fyzikálního vyšetření a RTG hrudníku je možné tuto nemoc potvrdit pomocí metody zvané spirometrie.
Ačkoliv chronická obstrukční plicní nemoc nelze zcela vyléčit, pokud je odhalena včas, dá se poměrně dobře potlačit. Nemocný musí samozřejmě okamžitě přestat kouřit. K léčbě se poté využívají bronchodilatancia, která zvětšují průsvit průdušek, či mukolytika, která usnadňují vykašlávání a rozpouštějí hleny. Někdy je nutné podat také antibiotika, pacient by měl provádět respirační fyzioterapii a v pozdějších stádiích musí být někteří pacienti dlouhodobě připojeni na kyslíkový přístroj.
Sarkoidóza plic
Poměrně neprobádanou chorobou je sarkoidóza, která většinou trápí mladé dospělé a pacienty ve středním věku. Jedná se o systémové granulomatózní onemocnění, o jehož vzniku toho lékaři prozatím moc nevědí. Zhruba v 90 % případů postihuje plíce, může ovšem napadnout v zásadě jakýkoliv orgán, jako jsou například lymfatické uzliny nebo oči.
Příznaky sarkoidózy:
- Dušnost
- Suchý kašel
- Bolest na hrudi
- Horečka
- Vyčerpání
- Ztráta hmotnosti
- Noční pocení
Léčba sarkoidózy je nezbytná zhruba v polovině případů, u 30 % pacientů může tato nemoc dokonce přejít do chronického stádia a způsobit vážné zdravotní komplikace. Jelikož se nemoc léčí pomocí glukokortikoidů, cytostatik a antimalarik, k léčbě se přistupuje až po zvážení přínosu a možných vedlejších účinků těchto přípravků. Někdy se také využívá biologická léčba.
Plicní fibróza
Jedná se o onemocnění dýchacích cest, pro které je typický vznik jizev v plicní tkáni a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně. To vede k ztluštění plicní stěny a snížení koncentrace kyslíku v krvi pacienta. Příčinou vzniku plicní fibrózy může být jiné onemocnění, jako je například výše zmíněná tuberkulóza a sarkoidóza, revmatoidní artritida nebo také hypersenzitivní pneumonitida. Plicní fibróza bez zjevné příčiny se označuje jako idiopatická.
Mezi příznaky tohoto onemocnění patří dušnost, bolest na hrudi, chronický suchý kašel, celková únava a slabost, ztráta chuti k jídlu a rychlé hubnutí. Žádný lék na poškození plic v důsledku plicní fibrózy prozatím neexistuje. Zpomalení postupu nemoci závisí na konkrétní příčině, někdy se podávají kortikosteroidy, pirfenidon či nintedanib, součástí léčby je doplňování kyslíku a někdy je nutné dokonce přistoupit k transplantaci plic.
Rakovina plic
Mezi nejčastější nádorová onemocnění plic patří plicní karcinom, který v České republice ročně způsobí smrt až pěti tisíců pacientů. Existují dvě různé varianty tohoto onemocnění, a to konkrétně malobuněčný karcinom plic, který rychle roste a vytváří vzdálené metastázy, a nemalobuněčný karcinom plic, kde je růst celkově o dost pomalejší.
Není třeba přílišně zdůrazňovat, že nejvíce přispívá ke vzniku rakoviny plic kouření a v případě nekuřáků vdechování kouře, který vzniká při kouření jiných osob. Vliv mohou mít ale i další činitele:
- Viry
- Dědičné vlivy
- Znečištěné ovzduší
- Některé kovy
- Některé toxické plyny
Mezi hlavní příznaky rakoviny plic patří sípání, změna charakteru kašle na dráždivější a silnější, vykašlávání hlenu a krve, voda na plicích, dušnost, problémy s polykáním, únava, bolesti svalů nebo třeba otoky obličeje a krku. Léčba se odvíjí především od typu nádoru. Využívají se různé chirurgické zákroky, chemoterapie a radioterapie, cytostatika a biologická léčba.
