Po zimních měsících přicházejí delší a teplejší dny, více slunečního svitu. A také probuzení přírody. Začínají kvést první stromy a květiny. Právě tento aspekt jarních dnů ale znamená pro alergiky také zahájení nové pylové sezony a s ní spojené období rozvíjejících se projevů alergické rýmy a zánětů spojivek.
Alergická rýma
Většina pacientů s alergickou rýmou nemá obtíže lokalizované pouze na oblast nosu, ale k obtížím se připojují i oční projevy. V odborné praxi hovoříme o alergické rinokonjunktivitidě. Jejími hlavními projevy jsou zvýšená vodnatá nosní sekrece, svědění nosu, opakované až záchvatovité kýchání, pocit plného nosu. Tyto projevy bývají spojeny i s omezením čichu a zhoršením dýchání nosem. Oční obtíže bývají charakterizovány jako svědění až pálení očních víček, jejich zarudnutí, zvýšené slzení. Alergická rýma může pacienty obtěžovat téměř po celý rok nebo může být vázána pouze na určitá období v roce. Celoroční rýma může být odpovědí na podněty, které se vyskytují v okolí alergika stále – alergeny roztočů, zvířata, plísně. Sezonní rýma bývá provokována alergickou reakcí na časově omezeně se vyskytující alergeny. V takovémto případě jde nejčastěji o pyly stromů, květin, trav a plevelů.
Alergická rýma může být také jedním z problémů pacientů s astmatem. Souvislost mezi záněty nosní dutiny a dolních cest dýchacích byla již dříve jednoznačně prokázána. V klinické praxi to znamená možné zhoršení astmatu při exacerbaci sezonní rýmy. Zkušenosti pacientů i lékařů tomu odpovídají. V pylové sezoně ale dochází často u nemocných ke zhoršení astmatu i bez subjektivního rozvoje alergického zánětu nosu a očí.
Vznik a projevy alergie
Většina alergických reakcí typu alergické rýmy a astmatu je založena na genetické dispozici jedince. Na základě těchto vrozených vloh v interakci s vlivy prostředí dochází k rozvoji nepřiměřené reakce imunitního systému na působící podněty. Dané osobě potom při kontaktu s například pylovými alergeny stačí jenom velice malé množství alergenu k vyvolání klinických projevů alergie. V průběhu alergické reakce se po prvním kontaktu s alergenem a jeho rozpoznání začnou tvořit protilátky (imunoglobuliny) izotypu IgE. Ty se v této fázi „senzibilizace“ navážou především na žírné buňky, kde „čekají“ na další kontakt se stejným podnětem. Po opakovaném styku s alergenem dochází k vazbě alergenu na tyto IgE na žírných buňkách. Následná reakce vede k uvolnění granul umístěných uvnitř buňky a k vylití jejich obsahu do okolního prostředí. Tím se dostávají do hry látky jako histamin, prostaglandiny, leukotrieny. Jejich působením dochází ke zlepšení prokrvení daného místa, ke zvýšení prostupnosti stěn cév pro další buňky, ke zvýšení sekrece například hlenu, ke stažení hladké svaloviny bronchů a k dráždění nervových zakončení. Výsledkem této komplikované akce je spuštění vodnaté rýmy, svědění nosu a kýchání, u pacientů s astmatem dráždění ke kašli a zhoršené dýchání.
Jarní pyly
U pacientů se sezonními obtížemi bývá patrná souvislost intenzity jejich obtíží s konkrétním obdobím v průběhu kalendářního roku a často i lokalitou. V jarních měsících začínají v našich zeměpisných šířkách mezi prvními rostlinami kvést stromy (líska, olše, bříza, vrba, jasan, habr, dub a další).
Za „nejsilnější“ alergen v tomto období bývá pokládán alergen pylu břízy, který vyvolává obtíže u největší části pacientů s diagnostikovanou alergií na pyly stromů. Souvisí to i s jeho podobností s alergeny nejenom dalších stromů, ale i některých potravin. Období zvýšené koncentrace pylů stromů v ovzduší končí zhruba začátkem měsíce května, kdy narůstá a postupně převažuje zastoupení pylů trav. Posléze během vrcholu léta a jeho konce jsou hlavními alergeny pyly bylin (pelyněk, ambrózie). Avšak zcela přesné ohraničení výskytu jednotlivých skupin alergenů v ovzduší není možné nikdy předem jednoznačně stanovit.
Zkřížená alergie
Některé pacienty navíc obtěžuje kromě vodnaté rýmy a kýchání nepříjemná reakce po požití určitých potravin. Může se vyskytovat na rozdíl od sezonní alergické rýmy celoročně, vždy v souvislosti s pozřením jídla obsahujícího tyto složky. Pálení rtů a jazyka či jejich otok po konzumaci například ořechů nebo jablek může být vyvoláno „zkříženou alergií“ s alergií hlavně na pyly břízy. Tato skutečnost je založena na podobnosti některých alergenů stromů (břízovité) a vybraných potravin. Tyto obtíže pacienta jsou označovány jako „orální alergický syndrom“. Možností, jak mu zabránit, je jedině se vyhnout konzumaci jídla, které výše zmíněné obtíže vyvolává.
Diagnostika a léčba alergické rýmy
Zjistit příčinu možných alergických obtíží pacienta je někdy jednoduché, jindy velice těžké. Základem pro rozhodování lékaře jsou informace nejenom o charakteru subjektivních obtíží, ale například o sezonním výskytu projevů vždy ve stejném období během posledních let, o omezeném trvání v průběhu několika týdnů a podobně. Na základě těchto údajů lze uvažovat o konkrétním pylovém alergenu jako spouštěči projevů alergie. Dalším postupem je ověření stanovené hypotézy pomocí kožních testů s roztoky vybraných inhalačních alergenů a laboratorní vyšetření vzorku krve. Tento postup a jeho výsledky potvrdí či zpochybní podezření na vazbu obtíží pacienta na konkrétní alergen.
Základem terapie alergických onemocnění je zamezení dalšího kontaktu s vyvolávající látkou. V případě alergické rýmy spojené s pylovými alergeny je to velice obtížné.
Pacientovi lze samozřejmě doporučit přestěhování se do jiné lokality, ale ve většině případů je dolet pylů velice vzdálen od místa jejich původu. Je proto nutné zahájit odpovídající léčení, které může snížit intenzitu obtíží dané osoby či vést k jejich úplnému vymizení. Tato terapie využívá především farmakologické prostředky, které zabraňují rozvoji mechanismů alergického zánětu. Využíváme léky ze skupiny antihistaminik, případně kromony, antileukotrieny či kortikosteroidy. Podle obtíží pacienta volíme nejenom konkrétní lék, ale především způsob jeho užívání (tablety, nosní sprej, inhalační sprej).
O autorovi: MUDr. Jitka Petanová