Artroskopie slouží k diagnostice kloubních potíží a ošetření kloubních struktur. Jaká je rekonvalescence?

22. 5. 2023 7:30
přidejte názor
Autor: artroskopie

Artroskopie je metoda, která umožňuje detailněji vyšetřit i léčit problémy a poranění kloubů a okolních vazů. Lze ji aplikovat v jakémkoli kloubu na těle, nicméně nejčastěji se provádí artroskopie kolene při poranění vazů a menisku. Zajímá vás, jak zákrok probíhá a co obnáší rekonvalescence?

Co je artroskopie?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je artroskopie?
  2. K čemu se artroskopie využívá?
  3. Jak se na artroskopii připravit?
  4. Jak artroskopie probíhá?
  5. Rekonvalescence po artroskopii
  6. Artroskopie kolene a rekonvalescence
  7. Rehabilitace po artroskopii kolene
  8. Možné komplikace
  9. Kdy vyhledat lékaře?

Artroskopie je miniinvazivní endoskopická metoda, kterou využívají ortopedičtí chirurgové k vyšetření kloubní dutiny. Tato drobná operace slouží k diagnostice i ošetření poranění nitrokloubních struktur kloubu. Princip zákroku spočívá v provedení drobných řezů a využití optiky. Zpravidla probíhá ambulantně.

Dovnitř kloubu se zavede endoskopická sonda zvaná artroskop, což je tenká kovová trubička, na jejímž konci se nachází kamera se světlem. Na druhém konci je připojen monitor, prostřednictvím kterého lékař pozoruje kloubní struktury. [1, 2, 3]

K čemu se artroskopie využívá?

Lékař vám může doporučit artroskopii zejména tehdy, pokud máte zánět kloubu nebo jste si kloub poranili. Artroskopii lze provést v jakémkoli kloubu, ale nejčastěji se provádí:

  • artroskopie kolene (menisku a vazů) – patří mezi nejběžnější,
  • artroskopie ramene,
  • artroskopie lokte,
  • artroskopie kyčle,
  • artroskopie kotníku,
  • artroskopie zápěstí,
  • artroskopie čelistního kloubu.

Artroskopie bývá indikována k diagnostice kloubních struktur, pokud rentgen nebo jiné zobrazovací metody neposkytly jasné výsledky a je potřeba detailnějšího vyšetření. Stejně tak je metoda běžně využívána k ošetření některých poranění, jako jsou například:

  • poranění menisku,
  • poranění nebo natržení zkřížených vazů,
  • poranění chrupavky,
  • zánět kloubní výstelky (gonitida),
  • nitrokloubní srůsty,
  • uvolněné úlomky kostí,
  • zjizvení v kloubech. [4, 5, 6, 7]

Jak se na artroskopii připravit?

Před podstoupením artroskopie byste měli informovat vašeho lékaře o tom, zda užíváte nějaké léky nebo doplňky stravy. Večer před zákrokem byste už neměli nic jíst ani pít, pokud lékař neurčí jinak.

Váš lékař by vás měl seznámit s detaily průběhu operace, přípravou, možnostmi rehabilitace i s riziky zákroku. Na termín operace si domluvte odvoz domů a oblečte si volné oblečení, abyste se po zákroku mohli snadno obléknout. [8, 9]

Jak artroskopie probíhá?

Samotný průběh artroskopie je velmi krátký, přičemž trvá přibližně půl hodiny až hodinu, ale záleží na jeho obtížnosti. Probíhá zpravidla ambulantně pod lokální nebo celkovou anestezií. Výjimečně může být nezbytná hospitalizace jeden až dva dny.

Oblast kloubu lékař nejprve vydezinfikuje a poté zde provede jeden nebo více řezů o velikosti 1 cm. Dovnitř následně zavede artroskop, na němž je umístěna čočka a světlo, spolu s fyziologickým roztokem, který umožní lepší zobrazení a propláchnutí kloubu. Prostřednictvím kamery je obraz promítán na obrazovku. [10, 11, 12, 13]

Rekonvalescence po artroskopii

Po skončení zákroku budete přesunuti do samostatné místnosti, kde se budete následujících pár hodin zotavovat. Poté zpravidla můžete odejít domů. Následná péče o ránu a rekonvalescence se bude odvíjet od typu zákroku a poškození kloubu, proto se řiďte pokyny lékaře. Rekonvalescence po artroskopii však obvykle zahrnuje tyto kroky:

  • užívání léků na zmírnění bolesti, zánětu a prevenci krevních sraženin,
  • klidový režim, ledování otoku a zvednutí končetiny na snížení otoku,
  • použití pomůcek, jako jsou berle, dlaha či ortéza,
  • rehabilitační cvičení na posílení svalů a zlepšení funkce kloubu. [14, 15, 16]

Artroskopie kolene a rekonvalescence

Průběh rekonvalescence po artroskopii závisí především na typu zranění a zvolené léčbě. Pokud jste podstoupili artroskopii kolene, možná také budete potřebovat berle nebo dlahu. Ortéza na koleno po artroskopii se také běžně používá, zejména po sešití menisku. V době hojení je nezbytné udržovat ránu suchou, takže ji při sprchování budete muset důkladně zakrýt, například igelitovým sáčkem.

Rehabilitace po artroskopii kolene

K běžným činnostem se budete moci vrátit nejspíš za pár dní, nicméně úplné zotavení kloubu může trvat několik týdnů až měsíců. Zahájení rehabilitace rovněž závisí na typu operace. 

Zatímco například po odstranění menisku je možné začít s rehabilitačním cvičením po artroskopii kolene ihned, po artroskopickém sešití menisku budete muset počkat tři až čtyři týdny na sundání ortézy. Cviky po artroskopii kolene byste měli provádět pod vedením fyzioterapeuta.

Artróza postihuje starší pacienty i mladé sportovce. Na vině je dlouhodobé opotřebování kloubů
Přečtěte si také:

Artróza postihuje starší pacienty i mladé sportovce. Na vině je dlouhodobé opotřebování kloubů

Bolest po artroskopii kolene

Po operaci můžete nějaký čas pociťovat bolest v kloubu. Bolest i ztuhlost kloubů po artroskopii však bývá znatelně menší než po běžné otevřené operaci. Doba hojení je také výrazně rychlejší. Lékař vám případně může předepsat léky proti bolesti.

Jak dlouho trvá otok po artroskopii kolene?

Otok ustupuje postupně, přičemž návrat k původnímu stavu můžete očekávat za dva až tři týdny po zákroku. Pouze ve výjimečných případech mohou otoky přetrvávat i několik měsíců. Zmírnění otoku i bolesti však můžete urychlit ledovými obklady a vyvýšením končetiny. Led aplikujte v prvních 24 hodinách po operaci.

Sport po artroskopii kolene

Návrat ke sportovním aktivitám je rovněž dán typem poranění a zákroku, obecně je však podmíněn zklidněním kloubu po 2 až 3 měsících. O možnosti návratu ke sportu po artroskopii kolene se proto informujte u svého lékaře. Velký význam má také pravidelná rehabilitace. [17, 18, 19, 20, 21]

Trápí vás bolest kolene?

Možné komplikace

Artroskopie je velmi účinným a obecně bezpečným zákrokem k vyšetření kloubů. Přesto ale existuje malé riziko vzniku komplikací, jako je infekce kloubu. Ta se případně řeší podáním antibiotik nebo drenáží kloubu. Možnost poranění větších cév je během tohoto zákroku minimální.

Mezi další možné komplikace, které se s artroskopií pojí, patří žilní trombóza a plicní embolie, jejichž riziko se zvyšuje u pacientů s křečovými žílami, u obézních osob a také u žen na hormonální antikoncepci. Pokud tedy trpíte jakýmkoli zdravotním problémem nebo užíváte nějaké léky, nezapomeňte o tom informovat vašeho lékaře. [22, 23]

Kdy vyhledat lékaře?

Výskyt většiny zmíněných komplikací je sice poměrně vzácný, ale pokud zaznamenáte některý z níže uvedených příznaků, měli byste kontaktovat vašeho lékaře:

  • horečka,
  • nevolnost nebo zvracení,
  • silná bolest, na níž nepomáhají léky,
  • krvácení z rány,
  • výtok z rány,
  • nové zarudnutí nebo otok,
  • nová necitlivost nebo mravenčení. [24, 25, 26]

Zdroje: formeclinic.cz, surgalclinic.cz, ortopedickeoperace.cz, hopkinsmedicine.org, martinmolitor.cz, mayoclinic.org, ortopedie-vejrosta.cz, ortopedie.fnol.cz, orthomedica.cz, webmd.com, my.clevelandclinic.org

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?