Autismus u žen

Cílem výzkumu bylo získat odpověď na dvě základní otázky:

1. Je neuroanatomie u žen a mužů s autismem odlišná?

2. Je neuroanatomie u autismu ve shodě s teorií extreme male brain (EMB)? Ta je založena na předpokladu, že autismus reprezentuje přehnané specifické aspekty typického sexuálního dimorfismu v oblasti poznávacích schopností (například empatie a systemizace). Autismus podle ní vzniká jako extrémní verze typického muže, kdy je genetický vliv vázán na pohlaví a kde hraje důležitou roli prenatální hladina hormonů.

Mužské znaky u žen s autismem

Autismus je heterogenní vývojová porucha postihující přibližně 1 % populace. Je mnohem častější u mužů, v poměru 2 : 1 (některé studie uvádějí poměr 3 : 1), a většina dřívějších biologických studií se proto soustředila na příslušníky mužského pohlaví. Autismu u žen se takové pozornosti nedostalo a předpokládalo se, že jde o stejnou poruchu jako u mužského pohlaví.

Různorodost symptomů a chování, jejich spektrum a intenzita se v různých studiích tak lišily, že nebylo možné najít žádného společného jmenovatele, na němž by se dala založit diagnóza. Autismus je však u chlapců a děvčat v různých aspektech odlišný a rozdíl v pohlaví může podstatně přispívat k rozmanitosti symptomů. Proto je logické testovat teorii EMB tak, že muži a ženy s autismem jsou vyšetřováni separátně.

Ve fyziologii a v chování se výsledky dřívějších pozorování u žen s autismem shodují s definicemi a předpoklady teorie EMB. Ve srovnání s typicky vyvinutými ženami trpí dívky s autismem častěji poruchami spojenými s hladinou androgenů jako polycystické vaječníky, začnou menstruovat později, mají vyšší hladinu testosteronu v séru a „maskulinní“ zjev.

V jejich chování se daleko méně projevují prvky „ženskosti“. Autismus u žen zůstává často nerozpoznán, protože jejich chování někdy postrádá „typicky mužské prvky“ anebo jsou schopny úspěšně maskovat své nesnáze. Muži i ženy s autismem mají vyšší hladinu prohormonu androstendionu v séru, ale efekt je znatelnější u žen. Zdá se, že atypický mechanismus spojený s androgenem, pokud je to etiologický faktor, je zřetelnější u žen s autismem než u autistických mužů.

Rozdíly v mozkové aktivitě

Výzkumníci z Cambridge si byli vědomi nevyváženosti dřívějších studií založených v podstatě na analýze dat mužů s autismem. V jejich MRI studii je proto zahrnuto 60 autistických lidí (30 žen a 30 mužů) ve věkové skupině od 18 do 49 let a v kontrolní skupině 60 lidí bez autismu (mezi pohlavími byl zachován stejný poměr).

MRI obraz ukázal nejen rozdílnou anatomii mozku u žen s autismem ve srovnání s autistickými muži, ale ve funkčním MRI bylo zjevné, že vyšetřovaná mozková aktivita se odehrávala v jiných oblastech mozku u žen a mužů s autismem. Struktura mozku žen s autismem se podobala neuroanatomii mužů bez autismu. Po technické analýze dat vědci došli k závěru, že u žen s autismem se vyvinula neuroanatomická maskulinizace, což by mohlo podporovat teorii EMB. Důkazy pro ni však nejsou kompletní, a tak i tato rozsáhlá MRI studie pravděpodobně povede k dalšímu výzkumu.

„Nejdůležitějším sdělením, které z této studie vyplývá, je poznatek, že bychom neměli slepě předpokládat, že všechno, co objevíme u mužů s autismem, platí také pro ženy. Musíme věnovat větší pozornost ženské populaci, srovnávat muže a ženy, ale také být schopni dívat se na muže a ženy separátně, identifikovat podobnosti i rozdíly,“ upozorňuje vedoucí studie dr. Meng-Chuang Lai.

Jeden z expertů na autismus se v souvislosti s touto prací vyjádřil, že existuje důvod, proč se autismus objevuje méně často u dívek, a až jej budeme znát, budeme mít klíč k cílené léčbě.

(Zdroj: Brain)