Během pravidelně se opakujících chřipkových epidemií u nás onemocnění přibližně milión lidí, podle síly a resistence viru při nich zemře 1500–2000 převážně starých a chronicky nemocných osob. Celoevropsky se ztráty na životech pohybují mezi 40–220 tisíci.
Podle aktualizovaného plánu je pandemická připravenost věcí všech resortů i krajů, které mají přizpůsobit své pandemické plány. V budoucnu se v podobných případech, jakým byla epidemie „prasečí chřipky“, bude postupovat na mezinárodní úrovni.
Nedůvěra vůči vakcinaci
Česká republika patří v případě chřipkového viru mezi méně proočkované země. Průměrně se u nás nechá očkovat přibližně sedm procent obyvatel, přičemž v EU je to 22 procent (pozn.: V roce 2009 bylo v jednotlivých státech očkováno mezi 1,06 až 82,6 procent). Od prvního projevu viru A (H1N1) český průměr ještě klesl.
V sezoně 2010/2011 se nechalo očkovat jen zhruba 5 procent obyvatel. K poklesu důvěry obyvatelstva ve vakcinaci došlo pravděpodobně v důsledku zpochybňování nutnosti a účinnosti očkování odbornou veřejností. Právě chyby v komunikaci byly při hodnocení pandemie velmi kritizovány.
Zdravotníci ani média nebyli prý připraveni na racionální a nekonfliktní komunikaci s veřejností. Nový pandemický plán to podle ČTK zohledňuje.
Vláda: Hradit by se mělo všem
Počátkem srpna schválila vláda nové doporučení pro zdravotní pojišťovny, kterým navrhuje, aby se plná úhrada vakcinace proti chřipce týkala kromě seniorů a lidí se zdravotním postižením i všech dospělých. Cílem tohoto doporučení je zvýšit zájem veřejnosti o ochranu očkováním.
Podle vyjádření hlavního hygienika Michaela Víta pro agenturu ČTK chce Světová zdravotnická organizace (WHO, aby státy plány rozpracovaly a svůj postup koordinovaly. Pandemické plány by měl aktualizovat každý stát i rezort. Podle WHO by státy měly vytvořit systém monitoringu a státní koordinace.
„Málokterý stát měl v pandemii takový monitoring akutních respiračních infekcí jako Česko, ve věkových skupinách, každý okres a každý týden,“ připomněl hlavní hygienik.
Chřipka a peníze
Ekonomické dopady onemocnění chřipky se v rámci EU pohybují v řádech miliard eur. Například jen v Německu podle Evropské komise dosáhly celkové náklady spojené s epidemiemi chřipky v letech 1996-1997 téměř 1 miliardy eur. Celou EU pak chřipka přijde každoročně přibližně na 27 miliard eur.
V USA, kde je průměrná proočkovanost vyšší (cca 34 %), dosahují přímé náklady na léčbu chřipky jen zhruba 10,5 miliardy dolarů.
Přímé náklady na léčbu chřipky v ČR jsou odhadovány na zhruba 7 miliard korun. Celkové náklady však podle odborných odhadů dosahují částky 40 miliard korun, neboť je třeba připočíst výrazné ztráty ve výrobě.
Nároky aktualizovaného plánu na státní rozpočet jsou samy o sobě nulové. Očkovat se bude až na základě rozhodnutí ministerstva. Poté vláda definuje cílové skupiny a nakonec finanční požadavky pro danou sezonu.
Nároky na státní rozpočet tento plán nedává. Zahrnuje například očkování a v případě, že o něm ministerstvo rozhodne, definuje vláda cílové skupiny i finanční požadavky pro danou sezonu.