Co je to Bobath koncept?
Co se dozvíte v článku
Bobath koncept patří mezi nejvyužívanější terapeutické metody zaměřené na pacienty, kteří trpí poškozením centrální nervové soustavy. Tento program se soustředí jak na děti, tak i na dospělé, kteří prodělali určité neurologické onemocnění, následkem kterého mají omezené některé pohybové funkce. Ve světě se pak můžete zpravidla setkat s označením neurovývojová terapie (anglicky Neuro Developmental Treatment).
Tato metoda se odvíjí od konkrétních potřeb pacienta a jejím cílem je vždy funkční aktivita. Jedná se o 24hodinový koncept založený na propojení terapie s každodenními činnostmi, které jsou nezbytné pro to, aby pacient mohl vést normální život. Program zároveň pracuje i s vizemi do budoucnosti, které zohledňují také to, jak dotyčného bude jeho handicap ovlivňovat v průběhu následujících let. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak vznikla Bobath metoda?
Název Bobath koncept vznikl podle jména jeho tvůrců, kterými byli manželé Berta a Karel Bobathovi. Karel byl pediatr a pocházel z Československa, zatímco Berta byla původem Němka a jejím oborem byla fyzioterapie. Společně žili a rozvíjeli zmíněnou metodu ve Velké Británii a v Londýně pak založili Bobath centrum (The National Bobath Cerebral Palsy Centre), které funguje dodnes.
Na začátku minulého století se odborníci domnívali, že u pacientů, kteří mají nějakým způsobem postiženou centrální nervovou soustavu, je prakticky nemožné zlepšit jejich motorické dovednosti. Obecně přitom lékaři v této době nepřikládali takto zaměřeným fyzioterapeutickým metodám velký význam a považovali je za zbytečné. Místo toho se léčba zpravidla soustředila na posílení zdravé části těla a jeho neporušených funkcí.
Manželé Bobathovi ale jak odborníkům, tak i široké veřejnosti dokázali, že vhodným přístupem a použitím správných technik lze pohybové dovednosti postižené části těla zlepšit. Hlavní myšlenkou, na níž je koncept založen, je skutečnost, že lidské tělo funguje jako celek a na jednotlivých motorických funkcích se podílí celá řada tělesných partií včetně těch, které na první pohled s určitým pohybem zdánlivě nesouvisí.
Zmíněná Bobath metoda pak vznikla přibližně v polovině 20. století. Následně byla v roce 1984 založena mezinárodní asociace zabývající se touto problematikou, která je od roku 1996 známá pod názvem International Bobath Instructors Training Association (IBITA). Hlavním cílem této asociace je vytvářet a vést kurzy, které se zaměřují na terapii pacientů s poruchami centrální nervové soustavy s použitím nejnovějších neurovědeckých poznatků. [6, 7, 8, 9, 10]
Na co se Bobath koncept využívá?
Tento typ neurovývojové terapie je určen pacientům potýkajícím se s nějakým neurologickým postižením a s ním spojenými přidruženými omezeními a problémy. Typicky se jedná například o potíže s příjmem potravy a tekutin, s komunikací, percepcí a podobně. Bobath terapii tak často podstupují například pacienti, kteří prodělali mozkovou obrnu nebo mrtvici. Jedná se přitom o přístup, který je založen na následujících principech:
- podpora normálních pohybových vzorců,
- rozvoj kvality pohybu,
- normalizace svalového napětí,
- polohování a držení těla vleže, sedu a stoji,
- podpora maximálního funkčního zotavení,
- používání manipulačních technik pro usnadnění pohybu. [11, 12, 13]
Bobath koncept pro děti
Bobath koncept je velmi často využíván u dětí, které mají v důsledku prodělané mozkové obrny omezenou pohyblivost, takže mnohé činnosti, jež zdravým dětem nedělají potíže, jsou pro ně komplikované. Terapeut během programu s malým pacientem provádí pohybová cvičení, která za použití určitých speciálních technik různě modifikuje.
Takzvaný baby Bobath koncept tedy představuje terapii pro děti zaměřenou především na každodenní aktivity. Cílem této metody je přitom zlepšit kvalitu života nejen malého pacienta, ale také jeho rodiny. V rámci daného programu terapeut nejprve zjišťuje, které činnosti dokáže dítě provést bez pomoci a u kterých naopak potřebuje asistenci a do jaké míry.
Kromě toho se pozoruje, jak dobře nebo špatně pacient provádí jednotlivé pohyby, přičemž se sleduje také kvalita svalového napětí. Program se tak zaměřuje na různé každodenní činnosti, jako je například handling, polohování dítěte, oblékání a svlékání, příjímání jídla a pití, hraní her, provádění hygieny a tak dále.
Terapeutický plán a cíl se vždy stanovuje s ohledem na potřeby a přání rodičů nebo samotného dítěte. Terapeut tedy musí nejprve zjistit, co dotyční od léčby očekávají, a následně probíhá pozorování a analýza schopností a obtíží malého pacienta v určitém prostředí. Poté se naplánuje strategie celého programu a stanoví se také dílčí cíle nezbytné k naplnění hlavního účelu terapie. [14, 15, 16, 17]
Bobath koncept u dospělých
Původně byla tato metoda vyvinuta především pro dětské pacienty, ale postupem času se začala uplatňovat také u dospělých. Nejčastěji se v takovém případě jedná o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, mají roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu nebo se potýkají s poškozením míchy či poraněním hlavy. Stejně jako u dětí je terapie založená na analýze potíží a pomáhá dotyčné osobě zapojit se zpět do normálního života.
Centra poskytující Bobath terapii zpravidla nabízejí několik možností pomoci. Jako první se přitom pacient obvykle dostaví na uvítací sezení, v rámci kterého se zjišťuje, co dotyčnou osobu trápí a co je pro ni možné udělat. Podle toho, jaké služby daná instituce nabízí, je pak možné absolvovat program, který může zahrnovat individuální či skupinovou terapii a různé druhy konzultací. [18, 19, 20, 21]
Jaké zahrnuje Bobath koncept cviky?
Cviky praktikované při Bobath terapii se vždy přizpůsobují potřebám daného pacienta a odvíjí se také od míry jeho postižení. Jiné terapeutické techniky se využívají v případě, že je pacientem dítě, které prodělalo mozkovou obrnu, a následkem této nemoci má omezené některé motorické funkce, a trochu jinak se zase cvičí s dospělými lidmi například po mozkové mrtvici.
Obecně se však jedná především o pohybové aktivity, jejichž cílem je zlepšit koordinaci a kontrolu určitých tělesných partií. Mezi nejběžnější cvičení, která v rámci této metody pomáhají zlepšovat pacientův stav po překonání cévní mozkové příhody nebo jiného onemocnění či zranění postihujícího CNS, pak patří například:
- cviky pro zlepšení koordinace při chůzi,
- cviky pro zlepšení chůze na zdravou stranu,
- cviky vsedě pro zlepšení koordinace trupu a horních končetin,
- cviky v pozici „mostu“ pro zlepšení stability a ovládání trupu,
Jedním z důležitých prvků Bobathovy terapie je dále kromě uvedených cvičení také senzomotorická stimulace, která má zpravidla za úkol podpořit vývoj dítěte, ale praktikuje se také u dospělých pacientů. Využívá se často u osob s poruchou či nestabilitou kořenových kloubů (např. zamrzlé rameno) a zahrnuje různá cvičení na balančních pomůckách, jako je například overball, BOSU, gymball, lavička a tak dále. Mezi základní stimulační techniky přitom patří:
- tapping: stimulace částí těla prostřednictvím taktilních podnětů, což jsou různá poklepávání, hlazení, potřásání a podobně,
- nesení váhy, tlak a odpor: cvičení zaměřená na trup a končetiny,
- placing: adaptace svalů na posturální změnu,
- holding: trénování schopnosti pacienta udržet a kontrolovat pohyb.
Další významnou technikou, s níž se můžete v rámci Bobath konceptu setkat, je takzvaný handling. Jedná se o terapeutickou metodu, která se soustředí na optimalizaci svalového napětí, díky níž by pacient měl lépe zvládat provádění některých pohybů. Tato technika je významná zejména pro rodiče, jelikož je naučí, jak správně manipulovat se svým dítětem při každodenních aktivitách. [22, 23, 24, 25]
Zdroje: cadbt.cz, fyzioklinika.cz, is.muni.cz, rehabilitace.medifis.cz, rehabilitace-roskol.cz, bobathconcept.eu, wikiskripta.eu, physio.co.uk, detsky-fyzioterapeut.cz, ncbi.nlm.nih.gov, fyziobeskyd.cz, neuron-rehabilitation.eu, sciencedirect.com, neurologiepropraxi.cz