Co je to bobkový list?
Co se dozvíte v článku
Bobkový list neboli vavřín vznešený (latinsky Laurus nobilis) je stálezelený keř z čeledi vavřínovité, který nachází uplatnění zejména v kulinářství, ale je znám také pro své pozitivní účinky na zdraví. Už od starověku je tato rostlina pěstována jako koření a léčivka, ale stejně tak slouží v zahradách či parcích i k okrasným účelům.
V období antiky se z vavřínových větviček vily věnce a jako symbol vítězství a zdaru se pokládaly na hlavy osobám, které dosáhly nějakého úspěchu. Zajímavostí pak je, že slova bakalář nebo laureát jsou odvozena z latinského výrazu bacca laureatus používaného pro absolventy středověkých univerzit, přičemž, jak je zjevné, daný název vyplývá právě z latinského označení pro tuto rostlinu.
Staří Řekové kromě toho považovali bobkový list za rostlinu boha Apollona. Na uměleckých vyobrazeních této postavy tak můžete obvykle spatřit právě vavřínový věnec, který zdobí jeho hlavu. Tato rostlina totiž nebyla pouze symbolem úspěchu, ale také vznešenosti, a proto vavřínový věnec nosily i některé významné osobnosti, jako byl například Julius Caesar. [1, 2, 3, 4]
Botanická charakteristika
Tento dvoudomý keř, respektive malý stromek, dorůstá do výšky asi 1,8 až 2,5 metru. Disponuje hladkou černohnědou kůrou a má vzpřímené a rozložité větve, které jsou často pěstiteli zastřihávány do požadovaných tvarů. Jeho kořenový systém je vláknitý, díky čemuž se umí přizpůsobit různým typům půdy, ačkoliv zpravidla preferuje dobře odvodněnou zeminu.
Listy vavřínu vznešeného jsou vejčité až kopinaté, řapíkaté, podlouhlé a měří zhruba 5,5 až 12 centimetrů na délku a 1,8 až 3,2 centimetru na šířku. Na horní straně jsou lesklé a tmavě zelené, zatímco spodní strana je světlejší a spíše matná. Textura bobkových listů je kožovitá, tuhá a vyznačuje se hladkým, voskovým povrchem a celistvými, mírně zvlněnými okraji.
Květy vavřínu vznešeného jsou malé, světle žluté nebo bílé se čtyřmi okvětními lístky. Vyrůstají v chudých okolících a rozkvétají na jaře od března do května. Jednotlivé rostliny bobkového listu jsou buď samčí, nebo samičí, přičemž samčí květy obsahují 12 tyčinek a nefunkční pestík, zatímco ty samičí mají jednu krátkou a jednu nezřetelně trojlaločnou bliznu a 4 nefunkční tyčinky. Po opylení vytvářejí samičí rostliny tmavě fialové až černé peckovice (o průměru přibližně 1 centimetru), které dozrávají koncem léta nebo na začátku podzimu. [5, 6, 7, 8]
Výskyt a rozšíření
Bobkový list pochází z oblasti Středozemního moře, tudíž je zvyklý na mediteránní typ klimatu. Vyskytuje se od Maroka přes Španělsko, Řecko, Turecko až po Blízký východ, přičemž na řadu míst byl zavlečen, jelikož byl významnou užitkovou rostlinou již ve starověku. Najdete jej tak třeba i v Asii či ve Střední a Severní Americe.
V přírodě se objevuje ve společnosti dalších tvrdolistých dřevin a je adaptován na mírné zimy a četné srážky v průběhu podzimu. Vzhledem k původu výskytu je rostlina vavřínu vcelku tolerantní vůči suchu a preferuje dobře odvodněné, hlinité půdy. Dokáže se však za určitých okolností přizpůsobit různým podmínkám, a to i případným krátkodobě nízkým teplotám (do –10 °C). [9, 10, 11]
Obsažené látky
Bobkové listy obsahují velké množství látek, které jsou pro člověka nutričně významné. Tato rostlina je bohatá především na živiny, jako je draslík, železo, vitamín A, vitamín C, vápník, sodík, ale i sacharidy nebo vlákninu. Kromě toho se v ní vyskytují také užitečné sloučeniny, kam patří například kyselina chlorogenová, katechiny, prokyanidiny a kvercetinové glykosidy. [12, 13, 14]
Jaké má bobkový list účinky na zdraví?
Pokud jde o to, jaké má bobkový list léčivé účinky, nabízí tato rostlina vedle kulinářského využití hned několik zdravotních benefitů, které lze z velké části připsat vysokému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů. Esenciální oleje extrahované z této rostliny prokázaly například účinnost proti různým bakteriím a houbám.
Lidoví léčitelé si však bobkový list cení především díky jeho potenciálu napomáhat trávení. Bylo totiž zjištěno, že sloučeniny nacházející se v bobkových listech, jako je cineol a eugenol, mají vlastnosti, které mohou pomoci stimulovat produkci trávicích enzymů, které usnadňují rozklad potravy a vstřebávání živin.
Kromě toho se bobkový list v tradičním léčitelství používá také k úlevě od příznaků špatného trávení, nadýmání a plynatosti. Jeho protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti navíc přispívají k udržení zdravého střevního prostředí.
Mnoho zdrojů pak uvádí, že konzumace bobkových listů pozitivně ovlivňuje hladinu cukru v krvi, což může být zvláště prospěšné pro jedince léčící se s cukrovkou. Přítomnost polyfenolů v bobkových listech pak hraje klíčovou roli při zmírňování oxidačního stresu, což má pozitivní vliv na celkové metabolické zdraví.
Aby toho nebylo málo, bobkové listy díky obsaženým flavonoidům údajně podporují také zdraví kardiovaskulárního systému tím, že regulují hladinu cholesterolu v krvi, čímž zabraňují ucpávání cév. Navíc podle některých zdrojů pozitivně působí i na migrény, dnu a na bolavé klouby při revmatických záchvatech či artritidě.
Má bobkový list nežádoucí účinky?
Ačkoliv jsou bobkové listy obecně bezpečné pro kulinářské použití, neměly by se konzumovat celé kvůli jejich tvrdé struktuře a potenciálu způsobit dušení nebo poškození trávicího traktu. Místo toho by měly být před podáváním jídla z pokrmu odstraněny. Některé zdroje navíc uvádějí, že tato rostlina může mírně ovlivnit srážlivost krve, takže by se neměla konzumovat před nástupem na operaci. [15, 16, 17, 18, 19, 20]
Použití bobkového listu
Listy vavřínu vznešeného se používají hlavně v kuchyni, kde se přidávají jako dochucovadlo do polévek, omáček nebo k dušeným masům. Uplatnění však nacházejí i v lidovém léčitelství či v aromaterapii. Kromě toho se vavřín často pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách a krajině kvůli svým atraktivním listům a aromatickým vlastnostem. Nejčastěji se pak bobkový list zpracovává v následujících podobách:
- koření z bobkového listu,
- čaj z bobkového listu,
- odvar z bobkového listu,
- vývar z bobkového listu,
- olej z bobkového listu.
V aromaterapii je běžnou praxí pálení bobkového listu, které má pomáhat ulevit od úzkosti a stresu. Tento efekt je pravděpodobně způsoben tím, že vdechování příjemné vůně podněcuje čichové receptory, které komunikují s oblastí v mozku člověka, jež je zodpovědná za regulaci emocí. Uklidňující účinek bobkového listu má nejspíše na svědomí sloučenina s názvem linalool.
V jaké formě používáte bobkový list?
Vzhledem ke svým antibakteriálním a antimykotickým účinkům se bobkový list používá hojně také jako přísada při konzervování potravin (zejména při zavařování některých plodin, například okurek). Stejně tak se pro své baktericidní vlastnosti často přidává například i k nakládanému masu a dalším potravinám. [21, 22, 23, 24, 25]
Bobkový list: pěstování a sklizeň
Co se týká toho, jak pěstovat bobkový list, daří se jim vzhledem k tomu, že vavříny pocházejí z oblasti Středozemního moře, nejlépe v teplém podnebí s dostatkem slunečního světla. Dávají přednost dobře odvodněné půdě a mohou být pěstovány jak v zemi, tak i v různých větších nádobách, které lze v případě chladného počasí přenést do vnitřních prostorů.
Ideální podmínky pro pěstování zahrnují teploty v rozmezí od 10 °C do 29 °C, a přestože bobkový list snese do určité míry sucho, nejlépe se mu bude dařit při pravidelném zavlažování. Je však potřeba dávat pozor na případné přemokření, aby rostlině nezačaly uhnívat kořeny. Vhodné proto je mezi zálivkami nechat půdu lehce vyschnout.
Tyto keře lze pěstovat ze semen nebo ze sazenic. Semena je vhodné 24 hodin před výsadbou namočit, aby se zvýšila jejich klíčivost. V případě sazenic bobkového listu je zase možné použít kořenový stimulátor pro rychlejší zakořenění. Pěstování bobkového listu není náročné, ale musíte počítat s tím, že keř roste poměrně dlouho.
Zimování bobkového listu by mělo probíhat ve světlé místnosti s teplotou do 15 °C. Zálivka se v tomto období provádí jednou za čtyři týdny, ale opět je nezbytné dbát na to, aby se rostlina nepřelila a nestála tak dlouho v mokré půdě. Někdy mají tendenci napadat bobkový list škůdci. V létě se jedná o listové mšice a v zimě zase o puklice. Proto rostlinu pravidelně prohlížejte a případných škůdců ji okamžitě zbavujte.
Koncem jara je pak možné keř omladit seříznutím. V případě, že listy poškodil mráz nebo vítr, je vhodné je otrhat nebo ostříhat, abyste podpořili nový růst. Pokud budete chtít bobkový list rozmnožit, nejrychlejším způsobem je odebrání řízků ze vzrostlé rostliny na konci léta, které necháte následně samostatně zakořenit.
A pokud jde o to, jak sušit bobkový list pro účely dalšího použití, stačí jednotlivé listy z keře natrhat a buď samostatně rozložit na síťku, nebo ve svazcích zavěsit do dobře větrané, suché místnosti. Sklizeň se zpravidla provádí v létě a ideální je z rostliny sklízet jen ty největší listy. Sušení pak obvykle trvá 48 až 72 hodin, ale pokud chcete mít listy obzvláště suché, je možné nechat je schnout i dva týdny. [26, 27, 28]
Zdroje: botany.cz, bylinkyprovsechny.cz, britannica.com, ncbi.nlm.nih.gov, missouribotanicalgarden.org, onlinelibrary.wiley.com, landscapeplants.aub.edu.lb, flushinghospital.org, researchgate.net, rxlist.com, healthline.com, webmd.com, gardenersworld.com