Slováci podle něho měli k reformám lepší motivaci: „Mají osvíceného ministra financí Ivana Mikloše, který je skvělý makroekonom, manažer i politik. Za reformy se postavil celou svou vahou a prosazoval je v každém okamžiku. Slováci také měli méně peněz, které mohli dát do zdravotnictví. Jen proto, že Česko je bohatším státem, může si ještě nějakou chvíli dovolit takto neefektivní zdravotnictví. Ale pouze na úkor jiných oblastí života.
hn:Kdo na Slovensku reformě nejvíc odporoval?
Reforma zdravotnictví je nejsložitější, protože máte proti sobě mnoho vlivných skupin. Na Slovensku ale vlastní reformě odporovala jen část pacientů a pro reformu hlasovali dokonce i někteří opoziční poslanci.
Jedinou argumentací proti reformě bylo, že se zdravotní péče stane méně dostupnou, ale nikdo nedokázal říci, co to znamená. Byla proto vytvořena dávka pro ty sociální skupiny, které by neměly na poplatky za recept a za návštěvu u lékaře.
HN: Není po reformě pro běžného Slováka hůř dostupná péče?
Dovolím si říci, že nikoliv. Ve statistickém měření jen 3 procenta Slováků uvedly, že po reformě je péče méně dostupná.
HN: Je v Česku potřebná reforma po vzoru té slovenské?
Naprosto jednoznačně. Ve zdravotnictví se v Česku utratí 160 miliard. Tato suma stále roste a přitom se vytvářejí nové dluhy. Reforma bude mít asi drobné odchylky od té slovenské, ale až na výjimky může být dle mého názoru velmi podobná.
Také v Česku existuje obrovské nadužívání zdravotní péče pacienty, neefektivní síť zdravotnických zařízení, špatné hospodaření nemocnic, nízká produktivita práce lékařů, šedá ekonomika, nadužívání léků a zbytečné investice.
Hospodářské noviny