Zákon teď putuje do dolní komory parlamentu, kde se podle agentury AP očekává jeho schválení. Podepíše jej i prezidentka Michelle Bacheletová, sama ho totiž iniciovala. Zákon, který byl do parlamentu předložen před více než dvěma lety, včera přijali senátoři po vášnivé tříhodinové debatě. Pravicová opozice již oznámila, že zákon napadne u ústavního soudu, protože podle ní porušuje právo nenarozeného dítěte na život. Jednání senátorů chtěli narušit odpůrci potratů, kteří protestovali před budovou parlamentu.
Podle nového zákona přestane být trestné umělé přerušení těhotenství ve třech případech: pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.
Podobné výjimky existovaly podle španělského listu El País v Chile už od roku 1931, tedy ještě předtím, než tam ženy dostaly v roce 1949 volební právo. Absolutní zákaz interrupcí ale zavedl diktátor Augusto Pinochet v roce 1989, jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.
Chile je podle listu El País nyní jednou ze sedmi zemí světa, kde platí absolutní zákaz interrupcí. Dalšími jsou Nikaragua, Dominikánská republika, Salvador, Haiti, Malta a Honduras.
Například v Salvadoru je nyní za mřížemi asi 20 žen, které si za přerušení těhotenství odpykávají až třicetileté tresty vězení. V mnoha případech šlo přitom podle ochránců lidských práv o spontánní potrat, který soud označil za vraždu.
poznámka