„Já osobně o nějakých elektronických knížkách nic nevím. Ani si nejsem jistá, jestli bych ji chtěla mít. Bojím se, že by se pak k mým osobním údajům mohl dostat někdo nepovolaný,“ obává se pacientka
Věra Sedláčková z Havlíčkobrodska.
Omezené služby
„Podle mých informací systém IZIP na Havlíčkobrodsku nefunguje. Svého času zde byl pokus elektronické zdravotní knížky zavádět, a sice ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Jenže po nástupu ministra zdravotnictví Davida Ratha se dostal do útlumu,“ říká praktický lékař Alexander Varjassy z Havlíčkova Brodu.
Podle jeho slov o elektronickou zdravotní knížku měli někteří pacienti zájem, ale projekt IZIP nabízel jen omezené služby. „IZIP spolupracoval pouze s jednou zdravotní pojišťovnou, chybělo napojení na další subjekty, například polikliniky, nemocnice a zdravotnické laboratoře,“ upřesňuje lékař.
O zavedení elektronických zdravotních knížek se na Havlíčkobrodsku pokoušela asi před čtyřmi lety VZP, ale stala se za to terčem kritiky.
V současné době se o zapojení do systému stará především sama společnost IZIP a je záležitostí každého lékaře, jestli projeví zájem se do projektu zařadit.
„Projekt IZIP rozhodně není mrtvá záležitost. S VZP udržujeme stále smluvní vztah. Projekt IZIP se naopak snaží nabízet smluvním partnerům stále nové a zajímavé produkty a získávat další partnery,“ zdůrazňuje ředitel IZIP Radek Wencl z pražské centrály.
Na Brodsku je v projektu podle internetových stránek společnosti registrována zhruba stovka smluvních partnerů, většinou praktiků, ambulantních specialistů a lékárníků
„V projektu IZIP sice registrována jsem, ale zatím s ním nijak nespolupracuj i. I pacienti mají o registraci malý zájem,“ konstatuje praktická lékařka Adria Ordeltová z Chotěboře.
V havlíčkobrodském regionu není zatím do projektu zapojena například havlíčkobrodská nemocnice. „Do budoucna ale uvažujeme, že bychom IZIP u nás zavedli,“ informuje mluvčí nemocnice Petra Černo.
Projektu IZIP nevyužívá zatím ani Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Záchranka dokonce podle jejího ředitele Lukáše Kettnera uvažuje o zřízení vlastního informačního systému. „Chtěli bychom jako první v republice spustit projekt vlastní databáze pacientů určený pro potřeby záchranné služby. Během převozu nemocného by jak lékař, tak příslušný střední zdravotnický pracovník mohl nahlédnout do pacientovy dokumentace. Na přípravě projektu pracujeme, další fází bude získání finančních prostředků,“ vysvětlil ředitel Kettner.
Štěpánka Saadouni, egionální deník
